Staré ženy II

Rowenna


hýkání havraních matrón

už dávno z dlaní vymyly

dezinfenkčním mýdlem

něhu

která kdysi

v časech které v propusti

řek kdysi tak divokých

voněla         a

rozpouštěla všechny zatvrdliny

na srdci jejich blízkých. Dnes

ty žíly křečové

jejich opomíjení

dané jim po přeslici

už nikdo nerozpustí

ani kafrovou vodou

ze zázračné lékárny.

 

Na lavičce před domem

sedí

a jak na tenise

se jim hlavy otáčejí

po všem škodlivě zářivém.

 

Do očí, mazdrou trápení

potažených

se občas vdere

náznak poznání.

 

I my jsme

takhle zářily.

 

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.