A skončí války a vrátí se muži

Rowenna


Čiří čiří zní soumrakem

mých darmodní

jak vábení muže

 

tlačí, bolí, lisuje

ten okoralý střevíc

chromých koroptví

 

zas ořu parcely

všech rukou nedejných

 

a den už uloupil

hned ráno k snídani

vše co kde zbylo

pro berňák k proclení.

 

V mém domě zůstaly

jen ženy, kočky, vlci

pavouci. Šály, bačkory

a malé děti. Copak ty zákopy

válčících mužů

už nikdy neskončí?

 

Vytáhnu z truhly po babičce

pavučinové flétny

pro píseň krysaří, ale nejdřív

všem zvířátkům a dětem

 

natáhnu bačkůrky

natáhnu šály

 

obzvlášť všem žábám v tůni

to by tak bylo, aby prochladly

 

obzvlášť všem dětem

právě zrozeným

 

obzvlášť všem rybkám

se skelnými ploutvemi

 

a pak, já skotačivec

před vraty, za vraty

na flétnu krysaří

vábit jen chci, a čichat

čichat a čichat budu

k mužské člověčině.  


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.