Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChlad
Autor
spokostra
Převlékni prostěradlo touhy,
ten ubrus dojemný,
na němž moji krev sis vysloužil.
Setři ty šmouhy viny
a plody ráje.
Drzostí jsi plakal,
můj milý.
Rozume nejdávnější,
i přece moudrost odtává…
Tak moc dávno je to co jsem byla,
schovaná.
Za tvojí listinu, závoj plavý.
Co jsi mi jen říkal,
trpící a zdravý,
když na úkor tebe já neznala
jinou propast.
Tou nejvěrnější podobou
se rozpadám.
V sebe, v nic co by bylo,
a nebylo by štěstím.
Jeden z mála, jeden z mála, z mála!
Jen mít, mít tebe, mít tvůj zrak!
Abych sebe
poznala v dáli, v odrazu
na mracích, v zemi,
když nic jiného…
V zahradě se mi
když uvadám,
zdálo o vlastních nadreálnech…
Lítostí mi totiž soumrak,
svítí sluncem z mramoru.
Tím chladem jsem plakala.
Moje tělo v kameni,
bílé, slepené,
napospas tobě, hořká únavo,
opuštěná.
Já spím, vyzrálá v ráno.
Chladem jsem
už dávno roztála.
1 názor
Radovan Jiří Voříšek
před 3 týdnyvelmi intimní