Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSTROMBOLSKÉ ERUPCE
Autor
vesuvanka
Dnes je to přesně 21 let, kdy jsem uviděla poprvé strombolské erupce naživo...
Dnes se vydáváme lodí ke Stromboli, nejseverněji položenému ostrovu vulkanického Liparského souostroví. Míjíme Vulcano, Lipari, Panareu a další ostrovy. Na pobřeží Lipari nás zaujme lom téměř bílé pemzy. Obdivujeme skalní útvary, vystupující z moře a připomínající vztyčené prsty kamenného obra. Nevím, kam se mám dřív dívat, aby mi nic neuniklo, loď pluje dost rychle. A zase ta úžasná paleta barev. Ještě chvíli a na obzoru se rýsuje silueta kuželu s bílým obláčkem, který občas na chvilku zrezaví...
Stromboli je stratovulkán, tyčící se do výšky 924 m nad mořem, ale základnu má asi 2000 m pod hladinou moře. Unikátní je svou stálou mírnou činností. Přibližně ve čtvrt až půlhodinových intervalech vyvrhuje z kráteru žhavé kamení, které padá zpět do kráteru a do jeho nejbližšího okolí. Tyto erupce, nazvané strombolské, vytvářejí za tmy úchvatné přírodní ohňostroje. Proto je Stromboli také nazýván Tyrhénský maják. Turisté podnikají noční výstupy ke kráteru - samozřejmě pozorovat mohou z určité bezpečné vzdálenosti, jinak hrozí zásah kamenem.V době, kdy jsme s dcerou Stromboli navštívily, bylo možné vystupovat k vrcholu individuálně, v současné době je povolen výstup jen s průvodcem. Stromboli čas od času vyvrhuje čedičovou lávu, která padá ze severozápadního strmého svahu přímo do moře. Výjimečně vyvrhuje větší množství popelu, naposledy v únoru 2007.
Strombolské erupce jsou nejmírnějším typem erupcí, časté jsou u Etny, ale i dalších sopek - například Ključevské a Tolbačiku na Kamčatce, Sakuradžimy v Japonsku, Agung na ostrově Bali, Merapi na Jávě, Yasur na ostrově Tana Vanuatu v Jižním Pacifiku, Erebusu na Antarktidě, Popocatepetlu a Colimy v Mexiku, Arenalu v Kostarice, Pacaya v Guatemale... Některé vulkány se probouzejí po delší době právě strombolskými erupcemi, po nichž následuje vyvržení popela a lávy.
Bolestný výkřik
z hlubin
chvění země
vyšlehl oheň
a s ním
tisíce hvězd
vzlétlo k nebi
na zem se vrátilo
černé kamení
Ohnivá řeka slz
tiše šumí
a zvolna hasne
její žár
Kámen vydaný
na pospas
chladným živlům
mění svoji tvář
Otevřena náruč štědrá
domov nového života ...
akvarel z roku 1997
28 názorů
Marti, mám radost, že se Ti líbilo, děkuji za přečtení a milá slova :-))).
líbilo, jako vždy, ty sama jsi živel, tak máš ráda ty kamenné živly :_)) *
Marcelko, děkuji za zastavení a milou odezvu :-))). Kde budeme, až nebudeme, to je otázka, na kterou nikdo z nás nezná odpověď.
Marcela.K.
22. 06. 2019Miluju moře a nebe... ty mě fascinuješ svojí láskou k vulkánům... říkám si, co bude - kde budeme, až nebudeme?
Alice, děkuji za za přeščtení a milou odezvu :-))). Hudbu skupiny Stromboli jsem moc neznala, nechodila jsem na koncerty a v rádiu ji hráli málokdy anebo jsem měla na ni smůlu. Poslechla jsem si píseň Košilea, na niž mi poslala odkaz Entropia a píseň se mně líbila.
Silene, děkuji za přečtení a milou odezvu. Těší mě i Tvůj zájem o další díla :-))). I Tobě krásný den :-)))
Sopka Stromboli se mi líbí,ale skupina Stromboli taky nebyla špatná.
Tip i za básničku.
Krásný den, Jani,
opět jsem si moc ráda přečetla, tvé obrázky opředené reportáže mě nesmírně baví. Vždy se těším na další příspěvek!
Irčo, Entropio, Liduško, Luboši, Karle, dievča z lesa, Jardo, Čudlo, Diano, Romane, fialko a Jaroslave,
potěšili jste mě svým zastavením a milými slovy, moc děkuji :-)))
Entropia, děkuji za odkaz na píseň Košilea, kterou jsem neznala. Ráda jsem si ji poslechla. Je krásná a smutná, s doprovodným filmem působí baladicky - píseň sopky mě přitom nenapadla, ale mohla by být. Na skupinu Stromboli si vzpomínám - název skupiny mě zaujal už tenkrát v osmdesátých letech.
Janičko děkuju, jestli to vůbec jde namalovat, tak přesně takhle... -***
dievča z lesa
07. 06. 2019Když jsem četla prolog na obálce dvojalba Stromboli stejnojmenné skupiny, bylo to podobné jako tohle tvoje psaní, básnění a malování. Při poslechu mi došlo, že píseň Košilela je ve skutečnosti písní sopky, zvlášť v závěru. Morgensternův text je jen "zastírací manévr" :-)
posuď sama:
Honzo a Irenko, děkuji za přečtení a milou odezvu :-)))
Já už se tam také nepodívám, ale stále na italské sopky vzpomínám, byly to úžasné zážitky a zdroj inspirace vlastně dodnes.
Zítra budou na Prima ZOOM ve 13,25 opakovat dokumentární film Lovci sopek - Itálie, věnovaný Etně, Vulcanu a Stromboli. Film je nádherný, jsou tam fantastické záběry, které jsem dosud neviděla v žádném jiném filmu.
Zajímavé vyprávění, jako u tebe vždy...v Tyrhénském moři jsem se kdysi vykoupala:-)
Jano, těžko k tvému textu přidám něco nového. Tvá posedlost /v dobrém/ vulkány je úžasná a dokáži ji pochopit. A dokážeš o tom i zajímavě psát. Já jsem zase posedlý Středomořím, jeho krajinou i lidmi. Už se nám asi další cesty nepovedou. ale stále je na co vzpomínat.
Pochopitelně tip.