Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+14 neviditelných
Mirek_Dušín
JménoMiroslav Dušín
Sex
Povolánísprávný kluk
Městona Druhé straně
Oblíbení autořiJ. Foglar
Vztah k literatuřepíšeme s hochy časopis Tam-tam
Na Písmáku od15.03.2003 15:28:28
Poslední přihlášení24.06.2003 18:23:32
Členství v klubechAutor není v žádném klubu.
Funkce na Písmáku
Statistika Publikovaných děl: 0
Obdržených tipů:
Obdržených výběrů:
Napsaných kritik: 99


Autor zatím nepublikoval žádnou sbírku.



Autor zatím nepublikoval žádné dílo.




Názory čtenářů

|< <
> >|

11.08.2003 00:00:00Stanislav_Vašina
Již po prázdninách bude Obvodní soud
pro Prahu 3 znovu rozhodovat ve sporu o dědictví po spisovateli
Jaroslavu Foglarovi. Soudkyně Kateřina Sixtová stanovila termín
přelíčení na 16. září.
Když vše půjde podle plánu, mohl by ve stejný den padnout
verdikt, řekla dnes soudkyně ČTK. "Samozřejmě pokud by nedošlo k
nějakým změnám nebo pokud by se neobjevily nějaké nové závažné
skutečnosti," podotkla.
O pozůstalost po známém autorovi dětských knížek vede spor
jeho synovec Petr Foglar s Nadací Jaroslava Foglara. Obvodní soud
se touto záležitostí bude zabývat již podruhé. Předloni v březnu
přiřkl dědictví spisovatelovu synovci a závěť, v níž spisovatel
odkázal veškerou pozůstalost nadaci, označil za neplatnou. Podle
něj totiž nebyla sepsána podle notářských pravidel.
Nadace Jaroslava Foglara se však proti tomu odvolala k
městskému soudu, který případ vrátil obvodnímu soudu k novému
projednání. Soud Prahy 3 si poté nechal vypracovat odborný
lékařský posudek, který by měl odpovědět na otázku, jaký byl
spisovatelův zdravotní stav v době, kdy podepisoval poslední
vůli. Foglarův synovec totiž tvrdí, že spisovatel nevěděl, co
vlastně podepisuje. V té době prý byl už téměř slepý, takže byl
při čtení odkázán na pomoc druhých lidí.
Foglar zemřel v lednu 1999 ve věku nedožitých 92 let. Děti
neměl a z jeho příbuzných žije jen synovec. Hodnota jeho
dědictví, jehož nejcennější část tvoří autorská práva, se v
médiích odhaduje na zhruba deset milionů korun.
19.06.2003 00:00:00Semeno
a
13.06.2003 00:00:00průser_mračen
Mirku, prosím tě: byl jsem špatný. Ano, byl. Byl a stydím se. Nyní bych se velmi rád polepšil, zařekl jsem se, že již nikdy nevyřknu to slovo co je jako urvat, ale na konci nemá t a na začátku je ještě jedno písmenko. Vážně. A zatím se mi to daří.
A pak jsem si dal závazek, že napíšu nějaký příběh alespoň na jedno z témat, která jsi vymyslil ve svém prvním příspěvku (ano, to je ten, který mě donutil poprvé se nad sebou zamyslit), a vylíčím v něm, jak jsem se napravil, aby i ostatní chalpci a děvčata viděli, že stačí mít trochu silné vůle a z člověka se snadno stane jiný člověk. Lepší a plnohodnotný. A užitečný pro společnost.
Mirku, nechtěl bys vést nějaký klub polepšených Písmáků, kam bychom ti posílali své příběhy o tom, jak jsme se polepšili, jak dnes už plníme Modrý život... ostatním Písmákům a Písmačkám pro poučení?
Předem ti děkuji za odpověď a drž mi palec, ať nesejdu z pravé cesty ani za pár let, až půjdu na vojnu, slyšel jsem, že tam každý chlapec zvlčí. Nevíš, zda je to pravda?

A až mi bude 15, nevhám si změnit jméno, nevím, proč mi v ústavu pro odložená dítka dali zrovna takové... připadám si nečistý, zapáchající. Ale až budeme mít svůj klub (už sháním členy), jistě mi hoši vymyslí nějakou pěknější přezdívku.
30.05.2003 00:00:00Shammann
Peklo = Ústí nad Labem?
24.05.2003 00:00:00Frantomas
demons.gifdemons.gifMIREK JE V PEKLE!!!
24.05.2003 00:00:00papouch
admin
úSTÍ NAD LAbem
21.05.2003 00:00:00ulita
Mirečku kampak jsi se nám poděl...?
06.05.2003 00:00:00Stanislav_Vašina
Odkud přicházejí Rychlé šípy?
Hospodářské noviny
2.5.2003
Str.: 20 - Víkend
Literární mýtus

Pavel Maloskalský

Znalec díla Jaroslava Foglara Václav Nosek-Windy zmapoval v knize Jestřábí perutě (Praha, 1999) spisovatelovo dílo velmi důkladně. Dalo by se očekávat, že prozradí něco z tajemství původu Rychlých šípů. Nicméně v tomto směru nechává čtenáře v napětí - tak jak to ostatně zamýšlel sám Foglar. "Jak to však je s Rychlými šípy?" ptá se Nosek a odpovídá tajemně: "Mnoho generací se pídilo po pravdivosti existence jejich klubu a pátrá dodnes. Autor však ponechal čtenáře a lovce senzací v pochybách, Rychlé šípy jsou stále v oparu tajemství a záhad."
Lze k tomu dodat něco nového?
Skutečně od chvíle, kdy Rychlé šípy začaly vcházet jako seriál na pokračování v melantrišském Mladém hlasateli, zajímalo jejich čtenáře, odkud jsou ti čestní, odvážní a svorní kamarádi Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Odpověď však nenacházeli. Jaroslav Foglar ve svém seriálu popisoval temné uličky tak sugestivně, že čtenáři věřili v jejich reálnost. Autor určitě tato místa zná. Zdálo se, že není pochyb: jde o Prahu, nejspíše o Staré Město. Když později autor napsal knihu Tajemná Řásnovka, zdálo se, že právě tam by bylo možno snadno umístit děje Rychlých šípů. Rozdělovací třída by mohla být třída Revoluční, Stínadla pak Haštalská čtvrť Na Františku.
Kostely po léta tehdy zanedbávaného a polorozpadlého Anežského kláštera přímo lákaly umístit tam tajemství tragicky zahynulého mladého vynálezce Jana Tleskače. Jenomže ten, kdo zná pražskou Řásnovku a přečte si Foglarovu knihu, zjistí, že ta nemá se čtvrtí na Františku a uličkou se jménem Řásnovka vůbec nic společného. Především tu vůbec nejezdí vlaky, které právě ve Foglarově Řásnovce hrají roli důležité, charakteristické kulisy.
Jaká však byla skutečnost?

Svěřil autor někomu své tajemství?

Přestože někteří z přátel Jaroslava Foglara prohlašují, že jim autor někdy svěřil tajemství domicilu Rychlých šípů, je pravděpodobnější, že je zřejmě nevyzradil nikdy. Když jej v roce 1938 napadlo vytvořit obrázkový seriál pro poslední stránku Mladého hlasatele, chtěl k tomu podle vlastních slov využít zkušeností i důkladných znalostí různých míst v naší republice: "...znal jsem staré uličky a plácky v Praze i v jiných městech, která jsem sjezdil. A tu jsem narazil na partu výborných chlapců, velmi podnikavých, statečných, kteří o úžasná dobrodružství takřka zakopávali na každém kroku. K leckterým jsem jim i dopomohl. Slovo dalo slovo, a já je přiměl, aby si založili náš čtenářský klub. Což se také stalo. Po různých příhodách si dali název Rychlé šípy, a můj sen se začal naplňovat."
Když se pak Jaroslav Foglar v Melantrichu setkal s kreslířem doktorem Janem Fischerem a domluvili se na seriálu, přinesl Foglar fotografie "skutečných" Rychlých šípů a podle nich jim pak Jan Fischer dal jejich dnes známou seriálovou podobu. Ale autor zdůrazňuje, že Jan Fischer se nikdy s živými představiteli osobně nesetkal.
O své domluvě s doktorem Fischerem dosvědčil:
"Smluvili jsme se při tom, že jejich jména a adresy zůstanou trvale utajeny, aby je nikdo nevyhledával, nevyslýchal a neobtěžoval. Utajil jsem i místa, kde klub Rychlých šípů žil, a neprozradím nic z toho, co o něm vím..."

Řásnovka přestěhovaná do Nuslí

Leccos nasvědčuje tomu, že dějištěm dobrodružství už zmíněných chlapců mohly být stejně dobře pražské Vršovice nebo Nusle. Ze životopisu Jaroslava Foglara víme, že trávil několik dětských let právě v Nuslích a prožíval zde se svým bratrem různá chlapecká dobrodružství. Zároveň na Nusle a Vyšehrad vzpomíná jako na šťastná léta svého dětství a toto prostředí se promítlo i do některých jeho knih. A Nusle těsně sousedí s Vršovicemi, zčásti je odděluje železniční trať a na železnici Foglar také rád vzpomínal. A převážně ve starých Vršovicích natočil v roce 1993, tedy za Foglarova života, režisér Petr Kotek četné záběry filmu Záhada hlavolamu, v němž se mu podařilo přinejmenším navodit tajuplnou atmosféru foglarovských uliček.
Vraťme se k Foglarově knize Tajemná Řásnovka. Není právě v ní klíč k domicilu Rychlých šípů?
Autor v této své knize totiž záměrně mystifikuje. Je zřejmé, že se děj odehrává v Praze a v Praze skutečně existuje Řásnovka. A bezesporu ještě v době vzniku byla opředena tajemstvím, plynoucím zejména z tehdy ještě rozbořeného a chátrajícího Anežského kláštera. Jenomže Foglarova Řásnovka nutně musí být někde jinde. Projíždí tudy tramvaj a zároveň jsou tu i opuštěné uličky, dvorky oddělené tyčkovými ploty nebo zídkami. Zároveň je tu nádraží s jídelnou, kde si Jindra Sochor dává bílou kávu s rohlíky. A především: Foglarova Řásnovka (alespoň její část) je v kopcovitém terénu. Jindra totiž "dlouhou dobu stoupal vzhůru do kopcovitých částí Řásnovky a teď se zastavil v malém tichém zákoutí mezi několika starými domy. Jedna strana zákoutí byla otevřena a chráněna nízkou zídkou jako zábradlím. Co je za ní? Jindra k ní přistoupil a podíval se dolů. A tam viděl moře střech a stříšek s kouřícími komíny, dvorky mezi bloky domů, bludiště řásnovských ulic, mezi nimiž se proplétaly koleje železnice s viadukty a podjezdy i závorami."
Při znalosti pražských čtvrtí je těžké nevybavit si v této souvislosti Nuselské údolí a pohled na něj z pankrácké pláně, asi z míst, kam dnes ústí Nuselský most. Nusle, zejména na rozhraní s Vinohrady a Vršovicemi, případně Vyšehradem, jsou skutečně propleteny kolejemi železnic s viadukty, podjezdy i závorami (závory se dnes již nevyužívají). Najdeme zde staré domy a dvorky jak stvořené pro klukovská dobrodružství, v okolí jsou zahrady, parky i jiná zeleň, často plné dosti dobrodružných zákoutí: Vyšehrad, Folimanka, Grébovka, poněkud dále pak vrch Bohdalec přímo nad seřaďovacím nádražím. A co víc! Právě tady chlapec Foglar prožíval se svým bratrem svá první dětská dobrodružství... Nusle a přilehlé Vršovice se zdají být téměř jistě dějištěm Foglarovy Tajemné Řásnovky.

Co když nešlo o Prahu?

Tvůrce scény muzikálu Rychlé šípy uvedeného pohostinsky v pražském Divadle na Vinohradech, Leopold Zeman, se opět spíše inspiroval uličkami v okolí Řásnovky, tedy zmíněnou Haštalskou čtvrtí pražského Starého města.
Ale co když vůbec nešlo o Prahu? Vždyť sám Jaroslav Foglar přece vzpomínal, že chtěl využít svých zkušeností i důkladných znalostí různých míst v republice, staré uličky a plácky v Praze i v jiných městech, která sjezdil.
Jenomže máme ještě jedno svědectví, byť i negativní, které cosi napovídá o původu Rychlých šípů. Stanislav Sohr v roce 1968 vydal drobnou knížku Zase zní píseň úplňku, která byla opožděně vytvořena k Foglarovým šedesátým narozeninám a snažila se zodpovědět nejrůznější dotazy, které zajímaly čtenáře Foglarových knih. Sohr píše: "Pohnutky a inspirace Jaroslava Foglara k Rychlým šípům byly z rodu, který už známe. Svého času se někde v Praze objevila parta, které se dnes říká chuligánská; parta nebyla ojedinělá. Narazil na ni kterýsi hlasatelský klub a dal se s ní do boje. - Na autorovo přání musím utajit, byl-li ten klub totožný s Rychlými šípy. Autor nemíní prozradit odpověď na otázku, která vzrušovala a dnes opět vzrušuje chlapce a děvčata: BYLY RYCHLÉ ŠÍPY?"

Neprozradím, co vím

Toto svědectví je formulováno tak, že si čtenář nemůže nepoložit otázku: Proč by měla být utajena eventuální totožnost právě tohoto hlasatelského, tedy čtenářského, klubu s Rychlými šípy, kdyby nešlo o totožnost skutečnou? I z pozdějších let víme, že častým působištěm tzv. chuligánských part býval Vyšehrad a přilehlé Nusle a stejně tak vršovicko-vinohradská Grébovka. Proti těm tedy mohly Rychlé šípy nejspíše bojovat, pokud by jejich sídlo bylo v Praze. A právě v těchto místech prožíval Foglar svá dětská dobrodružství a v okolí Grébovky natočil režisér Petr Kotek podstatné scény své filmové Záhady hlavolamu. Je to všechno jen náhoda?
Pravda je zřejmě jednoduchá: Jaroslav Foglar využil svých znalostí z mnoha míst, kde působily klukovské party, ale chtě nechtě se mu do líčení scenérie vkrádala místa, která v něm zanechala nejkrásnější vzpomínky: totiž místa vlastního dětství.
Nechtějme však zcela rozluštit Foglarovo tajemství. Sami sebe i další generace čtenářů bychom ochudili o tajemnou romantiku míst, kde klub Rychlých šípů potíral Bratrstvo kočičí pracky, kde odhaloval tajemství Stínadel, vynálezce Jana Tleskače i ježka v kleci. A Jaroslav Foglar dodržel co slíbil: "neprozradím nic z toho, co o něm vím..."


07.04.2003 00:00:00Shammann
Mirku je mi blbě, vážně, takovýdle věci se nedělaj!
19.03.2003 00:00:00Mirek_Dušín
Dočkáš se! Zrovna dnes jsem si přichystal vyprávění o Stínadlech!

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.