Dětství
Zastesklo se ti po dětství
přitisknout se k mámě
vrátit tu nepochybnou jistotu bezpečí
kdy se nemůže nic stát
Křest sbírky Pohovka Sigmunda Freuda + info + video
Kniha je k dostání v Kosmasu
https://www. kosmas. cz/knihy/257785/pohovka-sigmunda-freuda/
Událost na Facebooku zde
Ukázka za sbírky na Youtube
Zborův písmácký manuál pro hádky s redaktory
Na začátek maličko historie
Dříve (ve starověku a středověku), byla poezie veškerá literární tvorba (vše se psalo ve verších). V 18 století rozuměl poezii v podstatě každý, kdo rozuměl psanému slovu, protože idealizujícím způsobem ztvárňovala běžná témata. V poslední třetině 19. století přišli prokletí básníci a natrvalo zničili tento požehnaný stav.
Bonbóny
Už si nevybavuju
jak se ta žena jmenovala
Celou tu dobu byla
stará
Kvíz: jak jste na tom se znalostmi písmáckých drbů II.
1. Kdy vznik Písmák.
a) Během národního obrození
b) Letos
c) Před asitak dvaceti lety
Jóga
Zkoušíš to
položit dlaň na břicho
nadechnout se
nadechnout se ze všech sil
Postel
Když někdo zrodiny zemře
vynesou jeho postel ven
- položí ji za plot zahrady
Později zvolna přichází jaro
Nino
Stále máš dojem, Nino
že na tebe něco čeká
dlouhé noční vlaky dole
polyká rytmicky hrdlo tunelu
Berlín
Píšeš z Berlína
Skrze lešení zapařených jídelen
srovnávám k sobě tyče rukopisu
Silueta těla bezhlavě propadává
Fanda
Je nutné sedět v křesle
za přivřenými dveřmi při otevřeném pivu
zavírat oči
Tvářit se jako opravdový
Japka
Vcelku by mě zajímalo, jak je to uděláno, že všechna ta pečlivě naleštěná jablka v regálech vietnamských obchodníků jsou si tak mile podobná – jak podle mustru, opatřená kulatou samolepkou – razítkem od „výrobce“.
Když ukládám na zahradě naše jablka do lísek, marně hledám dvě, která by si byla podobná byť jen velikostí. O tvaru a znamínkách „krásy“ ani nemluvím. Moc bych za to nedal, že se ta profesionální v nějakém hangáru za Čimelicemi lisují z ropy do forem a robot je pak ukládá do mystifikačních přepravek s nápisem Spain nebo New Zeland.
Předvánočně - mouchy
Zatopil jsi v kamnech
z mezer mezi okny
začaly vylézat mouchy
chodí ti po stole
Večeře
Před časem mě moje kamarádka, zarputilá vegetariánka a bojovnice za práva zvířat, pozvala k sobě na večeři. Když jsem vstoupil, vkládala zrovna do pračky s obsahem pět litrů jedny bílé kalhoty a několik kousků spodního prádla, celé to zasypala menším pohořím pracího prášku, zalila rybníkem aviváže a zmáčkla start. K jídlu bylo něco, co snad mělo připomínat maso, slepené něčím, co mělo zřejmě suplovat vejce. Cíleně řízenými otázkami jsem získal důležité informace o složkách neznámého pokrmu.
Kluci
Kluci už nevedou ty důležité řeči
šinou se domů pozdě odpoledne
občas hospoda
na balkónech kvetou truhlíky
Ona
Trvalá mezní touha mého těla po tvé mysli zvířecí úsvit Řekla, že nemůže stát modelem snu smělosti měsíční noci že nerozkřičí světlo skrz tuhé dráty nerozhrne tmu svými úzkými řasami
Bankovky
Tradice Na konci světla úzký přesný profil tmy mrtví svatí shlížejí na svět ze zmuchlaných bankovek Karle. (variace na J. S. )
Karle.
Letadlo
Otec zemřel vzimě —o překot vynáší zkůlny na oheň nánosy zpuchřelých věcíz viklavé skříňky vypadne po cestě oprýskaný trup nedostavěného letadélkavybavuje si, jak se kdysi sotcem přeli, která část kam přijdestojí strnule nad rozsypanými věcmia poprvé po letech zjišťuje, že nemá věci pod kontrolou
Dilema mezi snoubenkou a sousedkou
Slunné odpoledne — sousedka se nahýbá přes plot a vytrhává mi kosatce jako by to byl snad nějaký plevel na ulici parkuje auto — obrýlený muž otvírá dveře a říká: „už vás čekají, slečno“ náhle zvonek trhá duši bytu na cáry ve mně se sveze cosi do útrob rychle zametám předsíň a snažím se ukrýt ponožky pod linoleum „už jdu, už jdu“ gestikuluji jako by mě měl někdo vidět — cestou si připravuji proslovy „budeme se brát, můj milý“ říká slečna a vstupuje mi lodičkami do břehu na to nejsem připraven tak zvoním u sousedky a požaduji čisté bílé prádlo muž v brýlích mezitím upevňuje stetoskop v pantech dveří „nejsem připraven“ říkám „za chvíli se vrátí otec“ „to je hlavní svědek“ říká ona „a teď ticho. musíme si prohlédnout mrazák“ sousedka lomí křivýma rukama a vynáší ze dveří mé kosatce děkuji jí a chvíli s ní tančím valčík otec nepřichází tak tančíme polku chci vzít do kola muže s brýlemi avšak tváří se černě „nemají hovězí zadní. “ hlásí slečna brýlatý muž se rozchází směrem ke mně otec stále nikde sousedka odbíhá a zamyká za sebou na všechny západy držím kosatce a snažím se tvářit obstojně „pojedeme, tady nám pšenka nepokvete. “ uvažuji, zda-li mám zmínit rodinné pole s kukuřicí muž v brýlích se odráží a skáče z jednoho zábradlí na druhé nesouc mou nevěstu v neoholeném podpaží přichází otec a nese mi kopací míč ten večer přesto usínám neklidně s kopacím míčem a usilovně myslím na sousedčina pevná ňadra
Ze životů
Po práci Vyšli ven jenom v tričku — zakouřit si v protějším okně svítilo akvárium padal sníh mlčeli a dívali se po sobě pak se vrátili mlčet ke svému stolu Zastávky Průvod berlí a holí se chvílemi zastavuje zdá se, že není kam spěchat a ono není dnes ještě dojdou tam zítra možná i jinam zastavující se čas je plný zastávek Popel Vynesl popel a znovu zapálil zas a zas znovu zapaloval ráno vynášel popel kdyby mohl spálil by naráz všechno miloval obřad vysypávání popele V jahodách Otrhává šlahouny z jahod — po každém narovnání podpírá rukama záklon zad a dívá se nahoru svítí slunce a vzduch voní krásně je vhodný čas k podpírání zad
Mandarinky
Zezadu přichází k rampě zavřené prodejny — dříve se na mandarinky stály fronty teď se jich tu válí několik beden Prohrabuje rukama kvasící oranžové smetiště a vybírá ty dobré Za zády se mu ozve: „vypadni. táhni odkuds přišel“ Stojí tam ohromný plešatý muž v army oděvu — hlídač plesnivých mandarinek
Podpírání
Podepřel v zahradě skoro všechny větve — měl zálibu v podpírání jako první podepřel kdysi větev lámanou plody pak začal podpírat další hledal v lese pevné dlouhé rozsochy a stavěl ke stromům další a další berle pak vyrobil i pro sebe podepřel kůlnua plot zůstal po něm dokonale podepřený sad
Přecházení
Nevlastní bratrse utopil vřece – vyneslo ho to o kus dál přesně pod mostemKdyž přes něj přecházímříkávám sita voda je klidná – ta voda je klidná a přece nezamrzne.
Dopis
Nádrž je už upuštěná —
z bahna vyrostly pařezy
Tam
kde jsme se naposled koupali
Dvojitá okna
Tloustne noc vdvojitém okně Mouchy tlučou na sklozobou stran
— okno pavouk Dvojité okno s tmou uprostřed
Virtuos
Vyběhl jsemza virtuosem až na půdua požádal ho o trylek– zakmital nohamauložil se do kredencea smyčcem čistil zuby cirkulárkyDentální nitprovlekl očima holubůna střeše– do houslí natáhl místo strunmyší ocáskya myši upnul do kolíkůKdyž hrálpískalyvrůzných tóninách– a slepí holubitloukli křídly o solární panelShodil jsem pár tašeka ukázal na slunceUmělec si zakryl uši pokliceminechal srůst obočía zalapal po prachuPak rozšlapal vosí hnízdavidlemi vyryl do podlahy notovou osnovua kladivem psal operetutak hlubokojak do paměti červotoče vrývá se tep kyvadla.
Požár
Našel jsem vkůlně dřevěného koně--- otřel pracha vyjel na loukuJetel voněl sytěa rosa stékala po ostruháchByl jsem už blízko lesukdyž zvon odpočítal stínyKůň se zastavila hleděl mezi stromySesedl jsemuzdu si uvázal kolem krkujehličím podrazil podkovyhrdlo svlažil mízoua odstřihl vodicí špagáty Najednou jsem odněkuduslyšel tepot srdceDoběhl jsem knejbližšímu kmenia zaklesl do něj zubyZúst se mi valila pryskyřicea oř divoce podupávalKdyž jsem ho pohladil po hřívěvzepjal seaž mu popraskaly letokruhyTu noc les zachvátil požár
O srůstání
Děda se na chvíli zastavilprý odpočinoutSmál jsem se a házel šišky po labutíchkteré natahovaly krkyve snaze lapit mé tkaničky a oběsit na nich podzimDál dub rozrážel hladinu žaludy heřmánek se nakláněl kčajiaslunce roztahovalo po oblozeDěda seděl pod níma jeho pohled odplouval ke kostelíku na kopciSpootevřenými ústyjako by chtěl ještě něco říct, ale vposlední chvíli se rozhodl, že to není důležiténechal nohavice srůst se zemíKdyž mi došly šiškyobrátil jsem se sklopil zraklehce je vytrhla vzal dědu za rukuPojď, ještě chvíli půjdeme
Sedm nocí bez kalendáře
Levitující tvář
zodrazu ve skle
ukousla stránku zmého notesu
Bylo na ní napsané datum našeho prvního setkání
Souži-tí
Zmrzlé ženy
na šňůře třepetají
– v kolíčcích zapletené
vlasy
Audiofejeton - Košík
Videopoezie - Zdeněk Horner (Lyryk) - Ráj Chátří
Audiofejeton - LES
Videopoezie - Josef Straka
Audiofejeton - Holení
Videopoezie - Rebecca 13 - Tak čekám na počasí
Vzpomínka na Rebeccu.
Můj Písmák - IV.díl - Chatovačky aneb Jablkonoce
Jak už jsem naznačil vdruhém dílu, nejlepší byly chatovačky. Tím nemyslím rozpačitou zábavu po chatu, ale víkendové pařby do morku kostí na chatě některého zPísmáků, případně jeho nic netušících rodičů. Ty srazy bývaly mezigenerační. Nejmladší účastníci nedávno vyšli ze základní školy a nejstarší nedávno nastoupili do důchodu.
Videopoezie - Jan Zbořil (Zbora) - Akvárium
Videopoezie - Jana Martiníková (Janina) - dvě krátké básně
Videopoezie - Nataša Černá - Sdílené dýchání
Videopoezie - Irena Mondeková (Gora) - Metabolismus
Jaza křtí třetí sbírku
Poezie mezi Řádky: Jan ZBOŘIL / Saša KIRILOV
18. 5. 2023 19:45
Poezie mezi Řádky: Jan ZBOŘIL/Saša KIRILOV - II.
Kavárna Mezi řádky, Štefánikova 40, Praha 5 ,http://www.
Můj Písmák - III.díl - Autorská čtení - čítačky
Tak nějak tuším, že kdybych se nepřihlásil před bezmála dvaceti lety na Písmák, asi bych nepsal tak, jak píšu. Nejspíš bych nepsal vůbec. Je mi ale na tuty jasné, že bych nečetl na tolika autorských večerech. Dneska mě zpětně trochu mrzí, že jsem si nevedl nějakou knihu jízd po čteních, nebo tak něco.
Můj Písmák - II.díl - Proč jsem si nevzal Pištu Hufnágla
Docela by mě zajímalo, jestli se Písmáci scházeli, případně scházejí ještě někde tak intenzivně, jako vPraze. Mezi lety 2000 a 2010 se vhlavním městě konala alespoň jednou do týdne nějaká Písmácká hospoda, kde se spolu družily a hluboko do noci popíjely desítky autorů. Chodili jsme často do restaurace U růžového sadu na náměstí Jiřího zPoděbrad, na zahrádku na Pražačku, do pizzerie Luciano vNuslích, a později do STS Chvojkovice Brod tamtéž. Ve spoustě putyk jsme se sešli třeba jen jednou a příště si zase dali sraz jinde, podle toho, kdo setkání zrovna organizoval.
Můj Písmák - I.díl - 18 let s Rebeccou 13
Když jsem se v roce 2004 poprvé přihlásil na Písmák, Rebecca 13 už tam byla. A byla něco jako superstar. Všichni z ní měli celkem respekt, velkou část textů měla pozlacenou výběrem. Několikrát jsme se pohádali, náš literární vkus byl dost odlišný.
Hoverla
Inga otevírá okno stánku jiskřivému karpatskému vzduchuplní ošatku koblihy, koláči a pirohy, posypává cukremzamává na pozdrav Alisekterá se vzdaluje po provazovém mostě nad Tisoua každým pohybem svého mohutného pozadísním opojně pohupuje
Alisa má drobnou hruďtakže to zdáli vypadá, jako kdyby po mostěodcházel do boje plnokrevný kůňsmladým chlapcem vsedle
Bulvár míru je holýdívky nenosí pod bundami svůdné kostýmkya nešpulí rty do výlohV marketu na rohu k ulici Ivana Franka došly igelitkya prý v dohledné době nebudou
Hotel Evropa dřímemarně tu čekají na sliby unijních turistůjen občas přijde opatrný dopisse špatně čitelnou adresou
Poetika vsi
Vrhla do mínus dvaceti
v noci
v boudě
Nikdo ze stavení nevěděl
Příběh lesa
Ze smrků opadává jehličí…
Prší.
zajímá se dvouletý syn
Ale ne.
Literární smršť u Rebeccy13 v Bořeticích - 9.10.
Literární soutěž o Bořetické pero
nultý ročník 2021
Srdečně zveme
vsobotu 9. 10. 2021
Cesta do dětství
Jestli se ti stýská po dětství
jeď na sever
třeba do Úštěku
VAmerice mají indiáni rezervace
Dálnice
Vzpomeň si na zázraky dětství;
kus slídy umí být drahokamem
klacek dalekohledem, vysílačkou nebo puškou
zvonek na bicyklu je startér
Přátelé
Máte přátele. A máte jich dost. Nemyslím tak úplně ty na Facebooku. Myslím ty skutečné, kteří na vás nezapomenou hned, jak jim ztmavne obrazovka na mobilu.
Zkušenosti
Děti sbírají zkušenosti
dívají se nahoru
na sklopené hlavy dospělých
Zkoušejí napodobit jejich výraz
Nakupování
Chodím rád nakupovat. Na tom by jistě nebylo nic tak zvláštního, pokud bych byl žena. Jenže já žena zrovna dvakrát nejsem. Popravdě řečeno, celých 40 let, už zhruba od svého narození jsem muž.
Košík
Máte psa. A jezdíte s ním autobusem nebo vlakem. A co košík. Má.
Básníci on-line
https://www. youtube. com/playlist. list=PLfEGH366gTiUGl4pOzM5SZ5-2MkhopAVQ
Poezie, podobně jako hudba, dokáže v těžkých dobách zahnat strach, nebo jej přinejmenším opanovat.
Užitečná hodnocení z Lidl e-shopu
Pryžový materiál je lepkavý a sbírá těžká ocasní ploutev, prach atd. Kromě toho v přední části chodidla bohužel uniká obuv. Dobře. Vnější vrstva je lepkavá.
Hvězdy
Zapamatuj si tuto chvíli
jinak zapomeneš
zapomeneš
co jsem říkala
Pohádková
Nejsem si už úplně jistý
ale měl jsem, myslím
kdysi dívku
Šli jsme spolu odněkud
Děti
Někdo
nevím už úplně přesně kdo
tedy nevím to vůbec
ale jde o to
Večer věnovaný před pěti lety zesnulé Písmácké autorce Baronce (Vlastě Bakalové)
Večer věnovaný Vlastě Bakalové (je to už pět let, kdy odešla nafurt do Nedělní kavárny)
Datum konání akce:22/11/2019Začátek konání:19. 00Místo konání:Prostor 39, Řehořova 33/39, Praha 3
Srdečně vás zveme na večer věnovaný Vlastě Bakalové, známe v i-časopisech pod pseudonymem Baronka, která před pěti lety odešla nafurt do Nedělní kavárny.
Ze sbírky Koně mého otce autorky a z další poezie přijdou číst Vlasty přátelé,
Literární festival Den poezie právě startuje
Desítky měst, stovky pořadů - čtrnáctidenní festival poezie právě začíná.
http://www. denpoezie. cz/
BaškaBatňoviceBerounBrnoDěčínDoksyFrýdek-MístekFulnekHavířovHodonínIvančiceJeseníkJičínJihlavaKadaňKarlovy VaryKosmonosyKralupy nad VltavouKroměřížKutná HoraLedeč nad SázavouLiberecLidiceLounyLovosiceObora u BoskovicOlomoucOstravaPardubicePlzeňPohořelicePrahaPrachaticePršticePříbramRajhradSedlčanySlanýSvitavyŠenovTýnec nad SázavouÚstí nad LabemValašské MeziříčíVeletinyVlachovo BřezíVonoklasyVsetínZnojmo
Autorské čtení - Egil, Zbora, Marhoul, Fontana - Mezi řádky - Smíchov - už v pondělí
Již toto pondělí 20. 5. proběhne od 19ti hodin v kavárně Mezi řádkyautorské čtení dvou písmáckých autorů:
Ladislav Zedník (Egil)
Jan Zbořil (Zbora)
dále vystoupí
Jedna báseň. Autoři čtou: nový pořad na ArtZóně
ČT ARrtZóna představuje nový pořadJedna báseň. Autoři čtou:
https://www. ceskatelevize. cz/specialy/artzona/tema/poezie
Zatím jsou tam 3 autoři, další budou přibývat.
Šance pro povídkáře a fejetonisty u Haliny na ČR2
Svoje texty posílejte Halině Pawlowské na adresudvojka@rozhlas. cz
a do předmětu napište Co Čech, to Němcová.
po–ne 12:05, repríza po–pá 20:30, so–ne 20:05
https://dvojka. rozhlas.
Víly
Vídáváš poslední dobou
nějak moc často víly
Krátíš si třeba takhle večer cestu lesem přes palouček
a vida
Sedm
Dnes už je to jasné
věda se na tom shodla scírkví
Velký třesk
udělal Bůh
Na cestě
Autobus
prudce vržený do mlhy ranní křižovatky
Uvnitř se seprané bundy trpělivě vzdouvají
v příboji zatáček
Vesmír
Předtím ti stačily dva bloky
hřiště
a trvanlivost skloněných bříz
na cestě do školy
Návštěva
Zase máš po čase
ruce položené
na tom domluveném ubruse
Mluvíš o sobě
Volební kalkulačka II.
15 otázka:
Česká republika by se měla zasadit o výstavbu kanálu Labe – Odra – Dunaj
A co to rovnou prokopat z Baltskýho do Středozemního. Jako mně je to jedno. Stejně všechno budou dál vozit kamioňáci po D jedničce, protože je to nejlevnější. Takže nevim, dál.
Volební kalkulačka
Předpokládám, že jste si ji zkusili všichni. Už ve chvíli, kdy člověk kliká na jednotlivé odpovědi, cítí tíhu, která je na něj kladena. Najednou jakoby měl skutečně tu moc něco svým klikem ovlivnit.
Pojďme se na to ale podívat od začátku s Jiřím K.
Příběhy slavných - Vítězslav Nezval
Odkaz na rozhlasový pořad:
Příběhy slavných - Vítězslav Nezval
Dort
Pes věděl, že dovnitř nesmí
pravidla byla jasná
jenže pes nebyl blbej
stál zadníma nohama venku
Revizor
Na kaštanech zežloutly listy
jako první upomínka podzimu
Revizor se prochází parkem
myslí na Slovenku zPrahy
26.1. - mezinárodní den autorského čtení Písmáckých autorů
Datum 26. 1. bylo ještě loni mezinárodním dnem celníků. Jelikož díky šen-genu toto archaické povolání ale prakticky zaniklo, bude se letos místo oslavy otevírání pasů oslavovat otevírání knih.
Tvář
Džungle světla
pulsuje mezi stromy
- trpí štiplavým dýmem
Brzy ráno
Baronce
Ráno na konečnou
přivezla tramvaj poslední sníh
Z hospody vynášejí opilci ledovou skříň
s výpletem rudých tepen vlasů
Rock v poezii
http://hledani. rozhlas. cz/iradio/. defaultNavigation=+generic2%3A^%22%C4%8CRo+Vltava%22%24&query=&from=&to=&porad=101042x_Ro%28c%29k+v+poezii
Dříve
Na lízátka není fronta
jazyky a kolotoče
běží kolem nosních škvírek
olizuješ svoje spoje
Zpátky
Nemá smysl cokoli vysvětlovat
- jsi tady.
Nikdo tě nečekal
a ty nemůžeš čekat radost
Vlci
Na polštáři ráno otisky vlčích tlapek
dopolední papíry
smetáček
máš doma svoje děti
Labuť
Na druhém břehu už skrze šero
nevidíš, jestli to je zlomený kmen, kus
sloupu nebo postava. V tomto odbytém
kraji tam možná někdo krmí labuť.
Žárovky
Na konci zahrady
vybíhala mezi oky plotu
do stráně další stavení
poslední nahoře
Dům
V tomhle domě jsem bydlela celý život
Vzpomínám si
když se měnily dveře
nebo lampa na schodišti
Pěstitelské práce
Soudružka učitelka Brázdová byla přesně tím příkladem, kdy jméno taknějak předznamenává úděl. Neznali jsme sice její osobní život podrobně, ale co jsme věděli bylo, že se nikdy neprovdala, takže už od jejího narození zřejmě bylo rozhodnuto, že nás v páté třídě vyfasuje na pěstitelské práce. Hned poté, co jsme si v učebně začali ujasňovat, vekterých ročních obdobích dochází kpěstování a sklizni plodin, byl jsem se svou zimou vykázán za dveře, kde jsem ukřivděně vzpomínal, jak jsem na dědově zahrádce ve sněhu trhal kuličky až doposud tam přírodně skladované růžičkové kapusty a strefoval se s nimi do otevřených košů čínského zelí, kterétady byly ztéhož důvodu.
Jakmile roztál sníh, přišlo jaro a soudružka učitelka Brázdová nás vybavila motyčkami ze školního sklepa.
Batoh
Otevírá víka u popelnic
ukládá pečlivě věci do batohu
jakoby tam mezi nimi měl nějaký důležitý řád
– poslední jistotu života
Předvánočně - Cukrárna
Snědli své dorty
ona, i její britský manžel
co se celou tu dobu díval oknem na mokrou ulici
Odešli pro auto na záchytné parkoviště
Velikonoční inspekce v teplárně
Vbíhám do teplárny -
“Zastavte to.
Taje mi iglú“
Dívají se na mě ostnatě
Lyžařka
Pod blankytným nebem billboardu někdo sedí
Kousek výš
mezi ním
a tím nebem
Olina
Olina přijde domů
pracuje
od rána
posílá e-maily
Středa
Slzy při odpoledním trápení těla
na dřevěné židli
Dětským pokojem
vede v linoleu žlutá žíla
Stopařka
Hned ráno
u mých nehnutých dveří zvoní stopařka
vstávám a nevrle odhazuji sníh ze člunu
„to je nám jaro. “
Obaly
Obaly
Tvrdá, důrazná díra po slunci
ukazuješ na zeď jako na tělo
přísně potřísněné narozením
Citáty o umění IV - K. Čapek
Umění je více nepokoj než jistota: vždycky je v něm veliká složka touhy.
K otázce autorských čtení a mazání děl na Písmáku
V neděli večer mě na Písmáku upoutala diskuse o autorských čteních, překypující jako obvykle angažovanými názory.
Bohužel autor diskusi smazal zrovna ve chvíli, kdy jsem se na ni pokoušel zareagovat. Jednalo se o citaci sloupku divadelního kritika Vojtěcha Varyše v týdeníku Reflex:
Never more takzvaným autorským čtením, zejména těm pořádaným nakladatelstvím Fra. Potkávají se na nich ti, co neumějí číst, s těmi, co neumějí psát.
Síla návratů
Vrátil jsem se
už mě nečekali
- zavírání okenic
za nimi kalné hlasy
Kateřina, Arnošt
Kateřina
Nakonec jsem v Osvětimi dostala lepší šaty
jela do Dachau
kde mi dali sbíječku
QUIZ: jak jste na tom se znalostmi písmáckých drbů?
Máte rádi básničky. Máte rádi povídky. Nebo máte raději diskuse, pletichy, drby a všeobecné veselí. Následující test vám prozradí, jak jste na tom.
Sklíčka, sklíčka rozsypanááá
Rád poslouchám Český rozhlas1 – Radiožurnál. Člověk se tam občas dozví i něco jiného, než kolik prodělala Iveta Bartošová kolapsů a Leoš Mareš naboural aut. Trochu mě ale vytáčí hudební dramaturgie, která se vyžívá v točení kolovrátku popových hitů odněkud z hluboké éry Supraphonu. Vyjímku tvoří jen církevní pořady se svými žalmy a vysílání pro rómy, ve kterém se pro změnu neustále tančí.
Výběr z programu kavárny Fra na leden.
pondělí 10/1/11, 19. 30h
Pravidelné čtení literárního serveru totem. cz.
Hosté Jonáš Zbořil a Ondřej Buddeus.
Mačkadla
Pravděpodobně jste si také všimli, že spousta prostředkůMHD je už opatřena mačkadly, po jejichž stisknutí se otevřou dveře. Abych se přiznal, nikdy jsem nepátral po jejich skutečném smyslu. Spíš mě fascinuje jejich fyzický kontakt s cestujícími.
Kupříkladu v metru se pohybuje zvláštní skupina lidí, kteří vždy vstávají s předstihem před ostatními ze svých vyhřátých sedaček a ještě než vlak zastaví, vrhnou se k mačkadlu a několikrát jej poctí svým dotekem, jako kdyby počet stisků byl v přímé úměře s rychlostí otevření dveří.
PETICE ZA ZŘÍZENÍ PÍSMÁCKÉHO SEZNAMU DĚL - POCHVALNA!
Pokud u svých textů stojíte jen o pochvalné reakce, podepište se prosím zde pod text do kolonky Přidat vlastní názor - kritiku.
Seznam by mohl být každý týden aktualizován v hlavním seznamu děl, aby tak všichni uživalelé měli možnost doplnit se do něj a aby zároveň ostatní uživatelé měli přehled, kdo nestojí o jakýkoli jejich ošklivý jedový názor.
----------------------------------
Jestliže se vás zde sejde více jak jeden, budu u správce serveru důsledně vyžadovat, aby ke kolonkám Autor stojí o hlubší kritiku a Autor nestojí o hlubší kritiku přidal ještě kolonku Autor stojí jen o hlubší pochvalnou kritiku.
POLICIE
Prostředkem parčíku u Jindřišské věže v centru Prahy vede chodníček. Včera večer jsem tam viděl nějakého mladíka velmi pečlivě čistit kapesníkem čajovou lžičku. „Á, pán je asi hygienik. “ pomyslil jsem si a pohled mi sklouzl na jeho kolegu na lavičce, zřejmě cukrovkáře, kterého zde zaskočila hodina inzulin.
O PŘÁTELÍCH od autora Norsko z biologického nadhledu
o přátelích
na dně nejsi tehdy, když nemáš co jíst, kde bydlet
nemáš-li práci, nebo jsi ztratil lásku
na dně jsi tehdy
Zemřela Viola Fischerová
http://kultura. idnes. cz/zemrela-basnirka-viola-fischerova-drzitelka-dvou-cen-magnesia-litera-121-/literatura. asp.
Underground VI.
Ve čtvrtek 11. 11. 2010 od 19:00 vás srdečně zveme do rozlehlého podzemí na šestý Večer kulturního magazínu Totem. cz spojený s oslavou 200.
Po volbách
Tak máme po volbách. Na titulní strany novin se zase vrátí fotky Helenky Vondráčkové a Ivetky Bartošové a bude zase chvíli klid. Z ulic postupně zmizí plakáty různých velikostí, z nichž se na nás v předvolebním období usmívali správní, spravedliví a plně uvědomělí kandidáti (místy řádně zušlechtěni lidovou tvořivostí), jejichž skautsky dobré úmysly v očích jsou podtrženy údernými hesly, které si svou nápaditostí leckdy nezadají s výkřiky z doby budování socialismu. Jen namísto usměvavé rolnice, zavěšené do neméně radostného horníka (co se nemohou dočkat, až začnou plnit plán), jsou pod nimi podepsáni optimismem sršící muži a ženy, kteří jsou za potřeby svých voličů ochotni obětovat zdraví a snad i život.
Celorepublikový program Dne poezie 2010
http://www. denpoezie. cz/index. html
Obzvláště by Vás mohlo zajímat, případně váže se k Písmáku:
sobota 20.
Čtení autorů Totemu + hosté - Fra
Nezapoměňte prosíme na říjnové čtení
autorů internetového kulturního magazínu Totem. cz v kavárně Fra.
(Šafaříkova 15, Praha 2).
Pondělí 25.
Poděkování za 30.9. a zase za dva roky
Děkuji všem (i jménem Noe1), kteří se zúčastnili.
Specielní poděkování pak patří dadíkové a JiKovi, kteří nevynechali ani jeden dvojročník a zúčastnili se již po čtvrté, za což jim oběma jistě poprávu patří titul Držák desetiletí.
Tentokrát bylo publikováno20 textů - všechny najdete pod kategorií 30. 10.
30.9.2010
Mile mne překvapilo
jak mi to ráno v zrcadle sluší
když večer nevypiju tolik rumu
I obul jsem si obě boty stejné
Klatovy a okolí - tuto sobotu 9.10.
Autorské čtení
Ondřej Zajac
Petr Štengl
Jan Zbořil
Kolmačka a Trojak v říjnu ve Fra
Vážení a dražení,
v říjnu a listopadu vystoupí ve Fradvě zásadní osobnosti soudobé české poezie, tak dovolte, bych vás o tom poinformoval. Je to
v úterý 12/10/2010Pavel Kolmačka, který přečte ze své nové sbírky Moře
a
Někdo
Někdo se zpil
leží v trávě
míč
zakopnutý přes plot hřiště
30.9.2010-upoutávka
Tak se rok sešel s rokem …
… a ještě jednou se rok sešel s rokem …
a ejhle - opět se v kalendáři blíží datum 30. 9.
Co je na tom dni tak zvláštního. Kromě toho, že 30.
Kolo
Předevčírem přivezené
už úplně velké kolo
opřené teď o zeď v garáži
tři dny vytrvale prší
Na rozloučenou
Věta ve tvaru noci
Břehy víček
strmě plující k vyprahlosti těla
Neklid světla
Underground VI.
Ve čtvrtek 27. května 2010 od 19:00se uskutečnídalší pravidelný večer kulturního magazínu Totem. cz v Undergroudu.
(Křižíkova 45, Praha-Karlín).
Pohled na soudobé umění a vztah k němu
Když jsem se procházel po nejvyšším patře Veletržního paláce, brala mě za rameno otázka, která zinstalací této sterilní expozice současného výtvarného umění bude příštími generacemi kunsthistoriků pojímána jako ona trvanlivá hodnota a která znich zmizí propadlem času. Naštěstí se to už za svého života nedozvím a tak si můžu vklidu užívat jejich případnou novost a nápaditost, sníž tolik lidí svádí bezcílný osobní boj, vůči níž mají jistý blok neschopnosti odrazit se od dokonale realistické tváře obrazů vlámských mistrů někam dál, kde není vše jasně ohraničené, prověřené časem, jisté.
Napadá mě paralela se soudobou poezií, žijící si svým utajeným životem vmalých literárních kavárnách a u nízkonákladových vydavatelů. Často se setkávám snázorem, že jsou to jen slova naskládaná ksobě bez ladu a skladu, vydávaná za vrchol imaginace.
citáty o umění III.
Vědec směřuje k zevšeobecnění jednotlivostí, umělec se snaží promítnout všeobecnost do jednotlivosti.
J. Frejka
Odstraňte Ladova Mikeše ze škol, žádají romští aktivisté
Romští aktivisté se pohoršují nad Josefem Ladou a jeho dílem Kocour Mikeš. Podle nich je v pasáži knihy, kde je Mikeš přepaden, svázán v pytli a hozen do vozu, projev rasizmu. „Milé děti, ti lidé byli cikáni,“ vysvětluje totiž Lada v pohádkové knize, kdo mluvícího kocoura ukradl.
Několik romských organizací vyjádřilo kvůli tomu „hluboké znepokojení“ a žádá ministryni školství Miroslavu Kopicovou, aby zamezila propagaci podobné literatury ve školách.
Vietnamské obchody
Moc rád chodím nakupovat k vietnamským obchodníkům. V okruhu 150 metrů okolo mého bydliště lze napočítat na 12 jejich provozoven, takže si můžu vybrat, na které z těch roztomilých tváří vykouzlím svou milou návštěvou šťastný úsměv. Vždy mě potěší, jak jsou veselí a vstřícní, a obzvláště, jak mají na vše pohotovou pravdivou odpověď. Když sekupříkladu zeptám, zda jsou tato jablka česká, Vietnamec začne kývat horlivě hlavou jak smrtka na orloji a s výrazem barokního anděla se dušuje: „áno, to ceskí“.
O umění I.
Umění spočívá ve strukturování něčeho, co je málo určité.
(Doc. PhDr. Jiří Šípek, CSc)
Zde
Zde
za hranicí hmatu
volání po očích
mapa její vrásčité šíje
Další zbytečná diskuse o ničem aneb Lidové noviny píší i o Písmáku.
Během pár minulých dní na mě tolikrát z různých stran Písmáka vybafnul názor, že moderní poezie jsou jen slova taknějak splácaná do sebe bez ladu a skladu, vydávaná za vrchol imaginace ( http://www. pismak. cz/index. php.
Pohádka o tom, jak si písmáčtí autoři stojí za svými názory aneb reklama na Kamilovu novou sbírku.
„Tak to si rozumět nebudeme. “
Nebo něco v tom smyslu klepe do klávesnice rozzuřeně Kamil Sikora – 39 let, Ostrava.
„Každý, kdo píše ty splácaniny bez koncepce (hovoří o dílech ze Zlatého výběru, které měly tu čest být podrobeny jeho tu více, tu méně ironickému rozboru, jímž se snažil tu úspěšněji, tu méně úspěšné vytvořit dojem nadhledu nad tím, jak hluboce jimi opovrhuje) je idiot. Za tím si stojím.
Underground - 25.3.
Ve čtvrtek 25. března od 19 hodin Vás zveme na další kulturní večer Totemu do prostoru Undergroud (Křižíkova 45, Praha 8 - Karlín).
Uslyšíte výběr z poezie a prózy autorů publikujících na Totemu.
Své povídky přečte Jiří Chravátalias Rimmer.
Sen
Věta ve tvaru noci
Břehy víček
strmě plující k vyprahlosti těla
Neklid světla
Fra 8.3. - autorské čtení litwebů - hostem večera VIKI SHOCK
V pondělí 8. 3. 2010 od 19:30 hod. jste vítáni na autorském čtení kulturního magazínu Totem.
Naši odborníci vám rádi a s úsměvem poradí
Plavec
Jdu k rybníku
celou cestu si říkám:
nebudu se topit
Nesouměrná
Po dnech bez odpočinku
přestávám odhadovat přesnou velikost věcí
i jejich vzájemnou blízkost
některé knihy jsou zřejmě proto
Zlevněno aneb Klub krabicových her
Koupil jsem si víno v akci
— levné neberu nikdy
Jdu do parku
osvěžit se čerstvými rampouchy lamp ve způli omítnuté noci
Underground IV.
Ve čtvrtek 28. 1. od 19:00 proběhne další kulturní večer Totemu v Prostoru Underground.
(Prostor Underground, Křižíkova 45, Praha 8 - Karlín)
Texty autorů Totemu budou číst Naty a Zbora.
Autorské čtení kulturního magazínu Totem.cz ve FRA
V pondělí 25. 1. 2010 od 19:30 hod. jste opět v novém roce vítáni na autorské čtení kulturního magazínu Totem.
Jarek II.
Jarek jeřezník pracuje celý týden na víkend jezdí domů a dívá se jak kapky stékají po skle má rád když déšť sjíždí dolů po vší té krvi tam čistá rychlá voda tady za oknem
Jarek
Šel jsem za Jarkem Jarek má to číslo už dlouho Jarek je skoro vždycky doma má to číslo zavolám bude rád že se může opít Jarek mi poví co se tady za tu dobu stalo pak sejdu schody ke hřbitovu Jarek za mnou „za tu zeď Jarku za tu zeď s tebou už nejdu“
Mýty
Řeku brodí člověk jako kdyby chromý šel po hladině — soumrak slepě tají hranici těla
Sen
Jedu v autobuse vedle mě sedí moje babička děda stojí nad námi drží se tyče ptá se jí: „kam jedeš. “ babička se choulí a zírá do podlahy „je neděle“ říkám trochu podrážděně „jede ti na hrob“ oba mlčí babička nezvedne oči
Pohádka
V noci běžné jako jakýkoli den letmo uvidět rozsvícené okno ukrajinky nasazující v něm těsné žluté rukavice odnášejí v ohromných kýblech vodu někam do útrob tolik vody jako pro celou Ukrajinu
Autorské čtení ve Fra - Totem + Písmák - po 23.11.2009
V pondělí 23. 11. 2009 od 19:30h vás zveme na autorské čtení kulturního magazínu Totem. cz v kavárně a knihkupectví Fra (Agite/Fra, Šafaříkova 15, Praha 2), které se uskuteční v rámci Dne poezie, jehož kompletní program najdete na adrese www.
Večer v Undergroundu - host Jiří Dědeček
Ve čtvrtek 19. 11. 2009 od 19h vás zveme na večer kulturního magazínu Totem. cz v Undergroundu (Prostor Underground, Křižíkova 45, Praha 8).
Převozník
Přešla bouřkaodešla vodav sudech se uklidňuje hladinaNěkdona druhé straně řekyvytrvale mává na rozloučenou
11. ročník Dne poezie 10. - 23.listopadu 2009
11. ročník Dne poezie 10. – 23. listopadu 2009 letos na téma Virtuální svět TISKOVÁ ZPRÁVA Letošní, v pořadí již 11.
Právo
Kam by chodil. Dělat ostudu po hospodách. Mluvit snad s těma opilcema o mně která tady vychovávám jeho děti.
Ženy
Řeku spustily dolů někdo nastražil ústa dech se dotkl žízně Vlasy praly o kameny studně vyháněly na pastvu úzkou pěšinou pro světlo
Dva krát B
Dopis A. Mohly to být koně Mohl to být vlas natažený mezi stromem B a číslicí 2 Otisk všech osmi kopyt reliéf vtlačený do pásu odcházejících vln
Dopis B. Ptají se po tobě nevím nic nemůžu určit přesnou hodinusmrti byl to překrásný výlet už se neuvidíme nerad chodím na hřbitovy živých lidí.
Sršně
Do okna zvenku narážejí sršně jsou děsivé podobně jako ti racci od Hitchcocka Sedím pod rozsvícenou lampou a čekám kdy se ozve zvuk tříštěného skla sršně vtrhnou dovnitř a vypijou mi pivo
Lanovka
Sedačkycelé rozkojené mlékem citrusových ňader- padají z nich plné konveNahoře sajeme struky klasické dvoupatrové hospodyjen Hynais se drží opony matčiny taškyShlížíme na krajjenž malířsvou pestrobarevnou paletouvetkl v srdce básnířkyza další oponou sesere- Dalí jen pomrkáváPak už vleže hodnotíme úhel sjezdovkyzatímco pták vyřizuje rumje mu však nečekaně odepřen plotem lyžíjelikož se neúčastní závodů ve slalomusmutně odcházía přikrývá se po celém těle fotoaparátemDruhý admin mezitímvyškrtává z tabule přepravních podmínek nevhodné výrazya následně ji celou přeřazuje do jiné kategoriePo cestě zpátky ještě nakupujeme kameny do bota trpíme číslemvelikosti věcinakonec se nedopočítáváme jelikož některým veličinám schází nick zatímco jiným jich několik přebýváRánopoté odcházím nepozorovaně odvolit za plentu
Návod jak chytit myš
Chytit myš není nic těžkého Stačí vodka traktor a několik dětí
Pásy
Bezpečnostní pásy u všech sedadel Silnice je rovná – občas špatně značená objížďka nesmyslným směrem
Ropa
Celý život jsem ti nosil čerstvé květyProč teď na mém hrobubezcenná umělá hmota.
30
Teď, když už mají všechen čas sami pro sebe dělí je nepřekonatelná vzdálenost třiceti kilometrů Stejným třiceti kilometrům kterým dříve bránily děti, práce a unavené výmluvy brání teď klouby, moč a strach Bylo dětinské spoléhat na důchod Stále jen dopisy s popisem ztrát „Přijeď dříve, než se sejdeme v rodinném hrobu“
Podruhé
Uprostřed deštěnáhle prudký kašelŘekni kdykdy se mám vrátit do té řeky
Ty ryby
Ty ryby jsi nemusela cestou k vodě poztrácet Díváme se teď spolu tiše na ortopedický splav Jak je to smutné že se tam vzadu brázdám otevírají žábry
Norsko
Dopije rum a půjde spát od lednice je jen kousek do ložnice ruce utře do slipů při svlékání si určitě sedne obejme obřími pažemi mastný polštář ráno v klidu počká až se všichni žáci postaví
Soutěž - Napište báseň z vyjmenovaných slov
Také vás ve čtvrté třídě na základní škole každou půlnoc budila soužka učitelka, postavila do pozoru a čekala až jí přednesete vyjmenovaná slova jako když bYčem mrská. Ve snech vás strašil býk s kobylou žvýkající lýko babyky v Bydžově, celou noc jste klopýtali kopytem, s pytlem netopýrů se smýkali sychravou Přibyslaví. Nebylo by fajn budoucím generacím tento horor vpavdě strašný odlehčit nějakou mnemotechnickou pomůckou. Právě proto je tu cenami bohatě ověnčená soutěž
Napište báseň z vyjmenovaných slov
Podmínkou je, aby v básni byla použita pouze a jen vyjmenovaná slova (ne slova příbuzná a bezpodmínečné je, aby byla všechna.
Rovina
Všude v kopcích plno trekingových bot tažených teplým bahnem Dítě se ohýbá pro kamínek pleskne něco jak nesmekavá podrážka dlouhé životnosti do toho bláta Nahoru je daleko dole trpělivě čekají auta
Drážďanská cena lyriky 2010
Drážďanská cena lyriky je vyhlašována každý druhý rok a v září 2010 bude udělena již poosmé. Cenu, která byla založena na podporu současné básnické tvorby a která je dotována částkou 5000 EUR, vypisuje primátor zemského hlavního města Drážďan. Uchazeči z německy mluvících zemí a z České republiky mohou být navrženi nakladatelstvími, redakcemi literárních časopisů, autorskými svazy či literárními sdruženími. Vítány jsou i přihlášky jednotlivců.
Budějovická
Potkávám v metru antické sochy s uraženými obličeji — jemně modelovaný prach na ramenou Ve stanicích se naklánějí na podstavcích přilínají k svému svetru
Botník
Když vynášel k popelnicím bezpečně odsouzený botník rozjímal nad marností těch přešlých bot Postavil ho čelem k oknům — úhledně zarovnal s přímkou aut později roztáhl závěsy a obdivoval tu precizní otcovu práci míjenou desítky let s automatickou samozřejmostí něco po půlnoci už do něj na balkóně vehementně cpal oranžové truhlíky s pelargoniemi
Klid
Přitáhl z lesa větve na oheň opekl buřty a nakrmil ženu a děti pak je uložil vrátil se spokojeně přikládal nepospíchal čekal až všechno krásně shoří
Jak jsem šel s košem
Sestupuji po schodech ve třetím patře potkávám černošku s dcerou a kastrolem zelňačky v jedné ušní dírce usínám jí na palci druhé nohy záhy mě však budí potápěči stavím se do řady a postupně vysvětluji několik nevysvětlitelných jevů potápěči bleskusvodně mizí mezi stromy a tak zůstávám s černoškou a nahou dcerou v mezipatře nevím co říct tak neříkám nic aniž bych jakkoli mluvil potápěči se naštěstí vracejí právě včas a šnorchlují v zelňačce černoška jim struky ucpává otvory a tváří se nepřítomně na to už se nemohu dívat tak beru černou dceru do chléva kde ji učím stloukat kříž v přetvářce že je to akrobatický jelen v tu ránu potápěči vysklívají ploutvemi okna a působí nezpůsobně setrvávám vysoko v budhistickém posedu a nechávám se požírat hmyzem okolo černé ráno vstávám a napjatě sleduji soutěž proutkařů voda praská a černoška vysvléká další dceru z banánového listu
Dveře
Devadesáté výročí narození — žádné svíčky jen mimochodem čistě povlečená peřina Sešly se tu tři sudičky s nastavenými dlaněmi
Velký dům
Nakonec postavili velký dům tak obrovský že se v něm mohou po celý život úspěšně míjet nepřítomné fotografie na zdech tvrdá abstinence dětského pokojeticho velkého domu
Hlasy
Na spojnici lesa tvrdé a nemocné šero pohledy do údolí za zlatými hřívami světel Přítmí a tma jsou od sebe odděleny klínem Vypustit vanu uprostřed půstu. Růst na úkor baletním figurám. Čisté je to co je čisté za světla v noci je čisté vše co se nepodobá hlasu člověka
Těžkosti
Vstupuji do lesaza mnou ještě loukapotkávám dřevorubce vnoční košilinese si přes rameno na pile vpůli naříznutý měsíc
“nehoda. ” zajímám seneodpovídá a vyndavá zpříruční tašky fotografii nějaké dívky“už chápu” snažím se zatvářit zúčastněně “ale přijel jsem před chvílí, neumím vás rozsoudit”“to nic” odvětí “v lese musí být klid”najednou si uvědomuji, že jsou na okolních stromech turistické značky“podívejte” vzkřiknu “ještě jistě není pozd씓ba ne” osměluje se náhle rybář “ticho se neslučuje se ženami"
Momentky
Přihnal se déšť — ještě rum a pivo sedět koukat jak kape nic moc slejvák asi tak na ještě jeden rum a pivo *** Děti sedí okolo stolu a malují obraz podle předlohy venku sníh postupně sjednotí tvary aut *** Stojí u výtahu v ruce tašku červené svítí má mléko tvaroh boty se sešlapanou patou pojede až nahoru
Fotbalová
Zurrich vyhrává nad Slavií5:0 Sparťanská hospoda řve při každém gólu smíchy Až národní tým náhodou vyhraje mistrovství chytneme se všichni kolem ramen a budem trpět vlastenectvím
Ona
přinese odnese ví, co kde je co kam patří přesně pozná kdy je čas uvařit čaj a vyhodit koš odveze děti do školky do školy na svatbu striktně udržuje růže v předzahrádce
Petřík
naseká špalkyumí zabít rukou králíkaa posbírat vajíčkadokáže vyjets traktorem z garážezná kohouty ve sklepě a umí s nimi excelentně otáčetví, jak se natírá plot a seká trávajednou dokonce vyhrál turnajchráněných dílen v šipkáchněkoho takovéhotady nakonec vlastně potřebovali
Rybník
Už v něm zbýval jen malý kousek když odněkud ucítil jasnou vůni bahna z rybníku za rodným domem — náhlý obraz dětských stop v tom bahně (nedalo se z něj vytvarovat nic, krom koule, hozené ve spěchu naněčí záda) Ruce doposud spočívající na škrobeném povlečení začaly z peřiny hnětat nepřesný tvar
Letecky
Seděl na zastávce uprostřed střepů z vypitých lahví a mastných obalů se zkroucenými logy kolonizátorů průmyslového stravování projíždějící auta batikovala jeho kalhoty zbytkem první letošní nadílky nepohnul se ani když zastavil autobus potažený reklamou na báječnou dovolenou pro celou rodinu
Interview s uklízečkou
Vracím se domů pozdě ráno za dveřmi potkávám uklízečku „dobrý den“ tvrdí mi do očí a mlaská hadrem o podlahu Gestikuluji jak přetržený a nazouvám si brusle „Dnes nám přituhlo“ říká Kývám hlavou od brady až k patě a hledám klíče ke kočárkárně „jdete si dnes vyjet se svým kočárem. “ ptá se a bezelstně topí hadr v kýblu „Ano, ano“ odpovídám „ráno jak stvořené k projížďce“ a chválím vůni saponátu „Jen se nedělejte“ vzpřímí se najednou na koštěti „už vás dlouho pozoruji. “
Vypínače
** Vypnuli televizi — všude tma všude tma tak černá že se tam tisknou obrysy postav z večerního seriálu *** Zhasli — svlékali se potmě lehli k sobě z opačných stran postele čekali, až se něco pohne až někdo do tmy něco řekne
Protiklady
V kolonii Konzervované zahrady pumpy obalené igelitkami z Tesca žíly hadic tvrdnoucí na půdách shrabané a spálené listy v kompostech — v obřích urnách odbytý rok ***Na věčnost Prošlapaná cesta — obcházet kameny a do každého z nich tisknout prstem jakože zítra i další dny tu bude ležet
Dvě miniatury, jejichž charakteristickým jednotícím prvkem není alkohol.
PotomNa poli mezi dokonale symetricky ořezanými stvoly kukuřice otevřel vsedě láhev vodky Tamtou nocí nesvítilo nic obloha se tiskla tak že stačilo zvednout ruce Staticky Rozkýval nahoře kyvadlo sešel dolů poslouchal, jak se kýve pak otevřel rum pil a poslouchal ho dole u kamen s rukama opřenýma o spánky jak se kýve .
30.9.2008
V tramvaji nade mnou stojí vrásčitá žena upřeně opírám zrak o sklo a tvářím se zamyšleně sedá mi na klín a tepnami proniká do mých vlasů cítím, jak mi krev stéká po temeni přesto vynáším z batohu mobilní telefon a holduji zprávám zprava se ke mně v tu chvíli blíží muž a táže se rozkazovacím tónem: „to tu ženu nemůžete pustit. “ připažuji a slyším jak se trhají šlachy najednou se všichni kývají a já nevím co s rukama sunu si je až po lokty do úst, abych nemusel odpovídat pán se nedůstojně vzdaluje a u dveří hraje s revizorem hru na zbloudilého Itala vystupuji hned na další zastávce a zastavuji se s učitelem matematiky v družném hovoru o řízcích okolo nás pobíhá několik dětí a vesele mi olizují krev ze zad jakési ženě se to nezdá etické a tak volá na manžela, který právě zamyká řeznictví oba mi pak nemotorně limuzínou přejíždějí přes žebra učitel odstupuje a na kalkulačce počítá pravděpodobnost reinkarnace v sovu z restaurací vybíhají milé čínské servírky a plynulou češtinou ode mne odkupují orgány dívám se vzhůru a přemýšlím o finanční krizi středního věku .
Doškové střechy
V komíně se dusí kouř — máš vytřeno a podlaha je zelené kluziště Bruslíš po něm papučema — na jedné ještě živoří bambule Rok od roku se víckrát překulí ze strany na stranu než dojdeš od stoličky ke kamnům *** Cukr sypaný do horkého čaje — Není čím zamíchat Piješ ho hořký až do sladkého dna •Stavení kde umřela stařenka — v oknech lahváče zedníků Každý z rodiny si něco odnese aby až se bude vyklízet jeho dům… *** Fotoalbum se zašlými tvářemi — Mluvívali ústy teď už jen stupni šedi Jak snadné otevřít uhláky — jak těžký příklop
Perforovaná
Nesmí se vracet tou nocí perforovanou teleskopickou nocí sama v cestách pod obočím kmeny svlečené do půl těla i kdyby chtěla zpátky se neotočí cesta je směry rozechvělá .
Stlejda Véna
Zajel do garáže svou bílou škodovkou – a mohlo by se zdát že dřímá třímaje v rukou otěž povozů Pak vstal vyklonil se z okna – a na celou ves řvalhopla. mám kuchyň plnou beranů --- …a kouřil kouřil jak oheň při slejváku a když se vracel pil vodu rakům a protože byl kopec strmý pad na všechny čtyři hrabal v hlíně couval vstával z lopaty funebrákům
Čistě politická úvaha nad věcmi všedními
V noci se vzbudíš a vidíš jak v okně holub brousí zobák o ocílku až jiskry baletí po pokoji bereš z nočního stolku svářečskou helmu a pozpátku vrávoráš k věšáku abys vyměnil žárovky v kapsách kalhot rázem s úlekem zjišťuješ že se za dveřmi páře noční košile a ty ji nedokážeš zadržet před odchodem do spižírny bereš dvě štangle salámu a vybíháš před dům kde mávneš na nejbližší cirkulárku vrazíš jí zásuvku do zástrčky a rozložíš skládací metr v domnění že jde o provazový most najednou upoutá tvou pozornost žebřík přepočítáš špricle a odneseš ho do výtahu kde mačkáš zběsile všechna tlačítka a když se rozsvítí zvonek otevře ti sousedka s kotelníkem hodíš si utěrku přes předloktí a pospícháš zpátky do bytu kde mezitím holubice zahnízdila v umyvadle a stahuje si kalhotky zakryješ si oči maďarskou vlajkou a snažíš se koukat jinam ale koupelna je plná vajec a trenek běžíš do lednice pro čabajku a po cestě podpisuješ mírové smlouvy na prahu tě ale přepadají a tak jsi hnán rozpaky až do kotelny kde se vyjímá před kotelníkem sousedka z podprsenky snímáš maďarskou vlajku a přeměřuješ půdorysy jedna strana domu chybí
Trať!
Tuhle trať odstavili odstavili z ní vlaky jako se odstavují dělníci z chodeb uranových dolů závorářka odstavila z plotny konev s vodou pak dokonavě vytáhla závory Nic tady ničemu neustupuje jen se vypnutím pojistek zastavuje čas a přestává být zřejmé odkud vedou ty koleje
Obrazy
Portrét od Sochora
Portrét muže od Sochora — stejný se teď motá mezi stoly lemtá pivo (teče mu po vousech) a hlasitě se řehní pak se skácí na židli roztrhne košili a něco zařve najednou ztichne a dívá se ven z obrazu stejně jako před rokem 1890 V galerii Jeden by se do toho obrazu nechal zarámovat. Nahoře nebe dole nějaká louka s nějakou ženou ledabyle pohozenou na té louce v dáli děti všichni nazí smějí se a zřetelně pohybují rukama Ve vedlejší místnosti myslivec s puškou hasí si to k nim na mopedu po okoralé cestě Prohnutá cikánka na protější zdi mu k tomu hraje na housle Uprostřed všeho ční stojan s obrovitým rakovinovým plátnem na něm z tmy doutnají rudé vředy
Busty
Stíny se bojí tmy podobně jako spálené tváře ručníků a zrcadla ohně pronikají přes konce prstů na patra Sklep nezná skepsi kolem psi, výtah a zvláštní pocit nosnosti kostí Ráno stínům nabývají břicha hmotností scházejí po schodech a rukama pletou vlákna do žárovek Ve sklepě jsou v té chvíli zásuvky, štafle, zámky a zárodek opilosti Venku bronzové monolity svou strnulostí napodobují postavy nelze je zastavit ani zpomalit jen tmou odstínit
Ometání
Sundal kabát a odhrnul sníh z auta toporně svíral v ruce škrabku na led Stál před svým domem s nastartovaným autem a upřeně se díval do oken
Cesta z Dolního Libochova do Spodní Sžírné
Šel jsem onehdá z Dolního Libochova do Spodní Sžírné. Po cestě mě zastavuje cyklista. Sesedám mu z kola a ptám se ho na cestu. Děkuje a mává na rozloučenou, aniž by tušil, že mě poslal na opačnou stranu.
Vrakoviště
Kostry aut obírané hnáty kleští ve vratech chlap co nechal svou ženu na palubce ptá se co dostane za ten vrak
Soužití
Autobusová zastávka, půl hodiny po půlnoci. Dvě postavy čekají na zřejmě poslední takzvaně denní spoj. On, vysoký, mohutný, dlouhé vlasy, kožená bunda, čtyřicítka na krku. Ona, mladá, drobná, bílý kabát, ruka na madle bílého kočárku.
Kardiologická
Několik hlav kolem stolu zalomených v půli oka Venku sníh a vata střídavě v řádcích Kolébání kolem elektrické zásuvky — zapojit lze žárovka šlehač hlubinné čerpadlo Některé hadice jsou ucpány jiné ne Střídavě tepe dlouhá přerušovaná čára
Teleskopická
Povídal o tom co bude nic nezůstane a nic nebude obnoveno …ale to už je vlastně minulost ze které se s budoucností prolíná jen traverza o dvou koncích z nichž jeden se za určitých okolností dá směle označit jako začátek Zvláštní na tom je, že začátkem lze nazvat vždy pouze jeden libovolný konec přičemž všechny ostatní musí dostát svému jménu V konečném důsledku je tak nekonečnost souhrnem mnoha konců a jednoho počátku
Název si dosaďte sami - minisoutěž
Několik lidí se neslyšně pohybovalo po můstku přes vodu vždy, když jeden došel, dvanáct jiných se vrátilo bylo pochmourno a slunce moc nesvítilo pak se to ale stalo sice docela pozdě dalo by se říci s křížkem po funuse ale nakonec přece
Obkroužený
Mám tě plnou spíž – všechny sklenky jsou otočené dnem vzhůru jednu otevřít přes noc zkazíš se mi --- Dole v údolí světla topí řeku přijdeš tam se džbánem vína utrhnout v uchu proud --- Vytrhnu ti vlas a omotám jím zápěstí – s každým uzlem přibude jedno dítě jak se krátí usycháš štěstím ztracené krve --- Ve rtech srší krok zrcadla do zad se tiskne višňový sad opadal dřív než jsi stihla rukama pohladit kopřivy
Otázky
Ptají se zda může být člověk bez rukou a nohou šťastný podivné otázky jestli může být šťastný člověk ve studni člověk bez jazyka uší očí vystupují z aut a mají svou brilantní definici štěstí podepřenou berlemi
Zuzuzu - Hodiny podlých luhů
Prolog Postupem času jsem si rozdělil autory poezie do dvou kategorií. Ti v první básně dopředu promýšlejí – dumají nad nimi, vracejí se k nim a „soustruží“ je do co možná nejpreciznějšího tvaru. Usedají k psaní s víceméně jasnou představou, kudy by se měl text ubírat. Autoři v druhé skupině spoléhají častěji na imaginaci, momentální vytržení, řetězení myšlenek – asociace.
Pláč
Mačkáš si nehtem kolejnici zbudeš mi polonahá a co zůstane odplaví lavina do jezerní kotliny odkud pošel obrubník tvého ohanbí co jej v posledním spěchu kovám do pelestí abych se ujistil že v podpaždí nerostou slzy a že sůl je výplod vnitrozemí
Ale no tak...
Po zkoušce jste se rozlezli bůhvíkam ; občas někoho potkáš a zjišťuješ že je stejný i když třeba mluví jinak a tváří se vážněji …a říká ti brachu jó život to já už poznal. ; vidíš tady tu jizvu to tenkrát… Kývneš a podíváš se jinam… Pamatuješ na Zuzanu. má tři děti šest let do důchodu a někde nějakej nález Neřekneš, že dvě jsou tvoje a brečíš až když mávneš
Diktáty - miniaturismy a hájkuismy
Diktát před prahem zameteno za nehtem špína *tažná stáda dřevěná ohrada *utišils vítr v korunách utiš i vítr ve vlasech *zatápíš třískami pálíš trámy *hořící lampion dítě s prázdnýma rukama *letáky i noviny zakrývají slupky od brambor *moucha za sklem druhá venku *rýže na poli voda na nebi *pes na řetězu kruhy v obilí *kovové klíče zámek z PVC *kupky sena jistota zimy Diktát II těsně po vysvěcení ďábel to bere zadem *smazat všechny zprávy. jeden stisk *tlustá čára za minulostí čím dál čerchovanější *staří jazzoví muzikanti se po koncertě opíjí .
Obýváková party
Knihovna byla zasypána ze dvou třetin bramboramipříchozí si zouvali boty a vyndavali škrabky na nohyhovoříce spolu pomocí encyklopédie v níž bylo na každé desáté straně zlatými písmeny vyvedeno slovo lež a tak někteří leželi, zatímco jiní vypřahali hlavy z opratí a stoupaje si na špičky hřebíků nutili zdi k rozestoupení avšak nikdy nebylo brzo a noc se od kurníku ke kurníku vláčela s krabicí řinčících růženců omotávajíc je kohoutům okolo hlasivek při svítání škubla
Topení
Pod břehem řeky jsou skryté oči koťat když v létě vylézáš z vody do chodidla se ti zařízne něco střep ostrý kámen – říkáš si nebo zapomenutý rybářův háček zaskočí těkdyž z kůže vytáhneš malý drápek
Výlov rybníka
Chovejte se slušně když jsou vánoce Ústředním topením proplouvají čerstvě vylíhlí kapři – jsou Vánoce a Vltava je plná uspokojení z vlastní příčetnosti V Děčíně se lesknou vděčná rybí břicha Nahozeno_II Voda kvete jak jarní louka – stýská se jí po rybách co odtekly do ústředního topení Když soused v noci klepe je to jak pleskot ocasních ploutví po rourách
Uši nestrhá
Na skalnatém ostrohuKameny —kámen na kameníHraddobyly stromyUši nestrháŘeka nepustí k sobě břehyVe džbánuje málo místapro povodeňCestouZpívatpotichu — chvíliaby se obrácené kameny usadily
ŠÉFREDAKTOŘI ODEJDĚTE!!! - petice za odchod Armanda (Koulese a Koulese 1-?) z funkce šéfredaktora a znovuobnovení funkční redakce.
Nuže, déle jak půl roku od korunovace Armanda a vyřčení souhrnu jeho novoročních slibů, předsevzetí a přání, se neudálo nic, co by se alespoň nějakým způsobem blížilo jejich zhmotnění (cizím slovem realizaci). Například (cituji): "Nejpozději vprůběhu března bychom rádi, aby vyšlo první číslo oficiálního písmáckého časopisu". Bohuželnikde není zmíněn letopočet a formulka (ne ta A. Sennova) "rádi bychom" odkazuje celý projekt spíše do oblasti snů a imaginací (celý blábol si můžete přečíst zde: http://www.
Ovladač
I když jsi vypnula všechny vypínače vdomětelevize pořád hraje– zřetelně vysílá poslední zprávyZacpáváš si ušiale přesto slyšíš o třech bouračkácha jednom smrtelném hříchu– o podlahářikterému ujela podlaha autobusema během okamžiku přesedla do taxíkukterý nebyl vybaven taxametremtakže se řidič záhy ocitl na ostrově plném kladívekkterá arytmicky zatloukalaaluminiové kolíčky do očí stanůco oslepenynemohly se vydat na cestu kúpatí horyjež právě od základů vyhořelaa tím pádem se stalanečitelnou na mapách
které se vté chvíliocitaly vjejí blízkostijakož i vblízkosti cizích horale hlavně vblízkosti horkteré nejsou zmapované.
Úvahy theologické I.
Není dvakrát tentýž pes ani klasy se nerovnají sobě dvě stejná nebe vlidech nejsouTak jak to tedy je. jak je to.
Přehoz
Vlasec přetrhne hladinu –háčkem zní stahuješ oponu nebešvihem ji hodíš přes záda ženěkdyž na ní vyjdou hvězdystane se hedvábným úhořem
Pro kladivo a hřebíky
Přesazuješ sukulentydo velkých květináčů– do květináčů tak velkýchže bych se do jednoho znichvešel celý sám– i se svou rakvíbych se do něj vešeldíváš se při tom přísněa obočí přísně vraštíšjáse pomalu zvedáma odcházím do železářství
Kroky
Tentýž most
Tentýž most –voda pod ním tuhnerok od rokuprokopáváš se na dno hůř– zato rychlejia bez zbytečných nadějí
OknoV okně se mihne postava –strneš– tady už třicet let nikdo nebydlís úlekem zjišťuješže stojíš na opačné straně stěnynež jsi si celou tu dobu myslel LokálkouDole je zastávka –rychlíky projíždějíkdyž budeš chtít utéctmusíš pomalua vkaždé stanici potlačit ohlédnutíVe spěchu Odnes by sis všechnoale kam to dáta co stímsbalíš spěšně pár vzpomíneka po cestě je poztrácíšKolotoč
Pohyb na ulici –kroky tam a kroky jiným směremjedny dojdoujedny se vrátíneony v 5. 30 zhasnou
Výlet
Pulzuje –srna se zastavíproti větru slyší hlasy– neví kam skočitděti u rozpadlé stodolypečou buřtya mastnými prstykrmí psapočítáš barvy omítek– vede šedái když už se to pestří
na návsi stojí opravený zámeka rozbitá škoda– sedačky lemují ohništěv hospodě je ještě zavřenočpí savonení pivonevaří seněkdo šlape na koleta za ním tlačí– mužský na silnicích vždycky vedoustádov ohradě se bijou beraniovce bečípotok tečeznačky se ztrácíaby se za chvíli našly jinde.
Balada pro včerejšího předpůlnočního diváka druhého kanálu k výročí 1700 let od vyleštění lokte, aneb jen pro zasvětdcené
mluvil včera bard opile– kořeny cizích stromů k sobě rovnal a v opojení výměnou tekutinstavěl dům z nepálených cihel valaškou mátožně vyháněl škvory z puklého rentdlíku– trestal gauča zachraňoval život před umrznutím poezií.
Knihovna
Špalkyrůzně tlustéjak svazky knihsložené podél zdí– stačí táhnout a číst řekl sis že znich před zimou zkusíš znovu složit stromy
Pět textů věnovaných pěti lidem
Ve skle
Rozhodujiže už nepřijdeš– nemůžeš přijítkdyž jsi vytěsněna sklemObrazy trvají na svých místechna místech posledního spočinutíspočinutí ve sklea pod sklemNa spočinutíkteré je sklem hnánoa sklem vyháněnona spočinutíkteré zasklíma zároveň vysklím
Tma
Pro naprostou tmunevidíš světlakterá svítí vdruhé rucea pak taky pohybynevidíš očia ony nevidí tebezeptáš seje tu někdo. a ozvěnou se ti vrátíjsi tu tya ty nevidíš světlokteré svítí vdruhém okuSumasumárum
Poskočení
Tleskneš sia máš pocit vyhořelé sirkydo škvír mezi ploty lepíš uši– pořád jakoby se něco otáčeloale nevíš jestli na rubnebo vlíctak obracíš talíře dnem vzhůrua při každém nadzvednutíupustíš kus tmy
Kly
Ticho, šero –kanec se kříží se zdíčtyřmi hřebyblikneš žárovkou vrákosové cloněa je zněj seleodbíháš
avšak cesta venje zapadaná tmou.
U asijských břehů na voru svázaném optickým kabelem
Máš otevřenou kabelku– lezou zní lahve od petrolejeropná stanice je ucpaná poduškamiz nichž vyskakují výkřečeAsi mi nebudeš věřitže jsem napůl choromyslný Bůh– mám však pro tebe dobrou horoskopickou snůšku budu se prý ztrácet voparu zlojových svícía pak nerozpoznám ovoceani zle se neodvrátímMůžeš mi třeba vyčítatplástve na dně včelína– stejně neuvěříma možná se budu trochu smáta uteču do místkde jsem zkoumal porodní meziskalí– sevřen jako dva srostlé prstyco se každý den snaží probourat sukem boudyrázem si stavím ztěl louže
nezbude mi nic na novofunlanďana
ale koneckonců nakonec vlastně zase tělo vyschne.
Zlenice III ( škvírou )
Škvírou
Noc je bezuzdá– světla na tři prstyv nedovřených dveříchbosýma nožkamapleskáš o kamenné schody přikryješ se až kčelua pochybuješ o čápech
Tentononc
A řekneša cosia stejně neanebo spíš napůlaby to nevyznělotak tvrděa pak si řekneš
a pak si řekneš
a zase ne
Příště už tam asi nevylezem
A skály jsou pořád stejnýi když se zdají nižšía nedohlédneš už tak daleko– výhledu cloní stromyvyrostly rychlejinež si stačil postřehnoutJak mohly vyrůst tak rychle. vždyť ještě před.
jak je to dlouho. Jak je to dlouho.
Láska
Co všechno co dá sníst se z tvého tělabys mi na stůl rozprostřela.
Všechno. všechno a i víc. – láska je největší z bezelstnic.
Poznámky ze SIETE
Ráno bylo nebe rozbité do průměrně velkých střepůšel jsem pozdě – u auta snímal otáčivé očiBratislava narazila do čelního sklaa rozbila se v záklonechHned za chrámem začíná poušťumělohmotné nože rozřezávají první porci– pak bude punkpálí se kůra a krabice polykají hrdlanad ramenem se mi sklání jabloňkdyž ještě odpoledne hledám pod stolem vinohradvenku snímají popel z cigaretvevnitř oblázky dabují básníkya svatební košile převléká tělabudou se zabíjet petlahveráno v peřiněnezůstane jedna flaška celá
Vosa
Vím, je to možná zvláštní zamilovat se do vosy, ale vdobě, kdy si lidé místo dětí pořizují psy a baví se šmírováním cizích toalet, asi nic tak neobvyklého. Jednoho dne přiletěla a usedla naproti mně, tak jak láska často sedává. Ani se neptala, mám-li vsrdci volno. Složila křídla a chvíli si mě prohlížela.
Červená
Drátem si sepneš vlasya odejdeš do deště– vrátí se zrzkabude mi očima tvrditže není jináže nesejde na barvěale na tom, co je ve tměřeknuale tmaměnítváře– zarazí se a odejde do deště
Svatební oznámení
Už jsme se potkalivíc než mockrát –Nezbývá než rozevřít dlaněa prstenem obkroužit datum na kalendářiZbude nám dětstvípro každého vlastnía společný život
Obuvnice
Den co densedí na balkóně –šije botya kouká do průhledu patnácti stupňůna náklaďáky(a osobáky taky)Přeloží si nohu přes nohuprotáhne jehlu nitípak okope záhonya když jde zpátkypoprvézábradlí se chytí.
Twiggy
Asi by sis neměla mysletže vypouštím příbory dřezemvíšže pak mísím ruštinu s obratníkem slimákaa sháním se po nohácha půlkruzích měsíčního sítaněkdo rychle pohne zářivkoua kraj se rozetmíteprve pak uvidíš do okenspatříš tříslaa obojetné samohlásky budou do stehen vyrývat úžlabinypro povrchní touhu po čárce na klávesnicianebo ne. a může se státže je řemenazapínáš ho o dvě dírky zpátky.
Plná huba pěny
Chci zůstat tadyprotože tam jsem nechodilbude mi asi vyčítánože jsem tadya ne tamžilAle copak můžu truchlit za obrácenou kartukdyž vkoupelně zumakartujsem skačenkou závodil.
Dědictví
Vezmeš si pár utěrekmožná peřinya nějaké ty cetky na památkua ještě toa tamto– může se to hoditale necháš tady mnohem vícnež se vejde do tašky od Vietnamců
O hromná
Upevnil jsem do svěráku kávové zrnoa zalil vroucí vodou— sundal ponožkya překapal vídeňKolem mě šlehaly bleskya kohoutí korouhev hrozila přetavením ve vejceSlepice se bojácně tulily pod okapema skaždým kvoknutím drátovaly košileKdyž se hromobití vzdálilodopil jsem ledovou kávua vydal se loupat skořápky kroupámNež jsem však stačil otevřít mrazákzačaly se znich klubat krupataa sveselým pípáním budíkustavěly noc do pozice stopařky
Natřené ploty
Po poledni se chodilo krybníku
natřené ploty odíraly psya štětky pily naftuduhové ruce svíraly hladinua navečer toulaly se po kapsácha nelekly se stínůkdyž ve stádujim pasák foukal do kytarjen na posedech někdy bylo úzkokdyž zbyli jenom dvaa před obědem trapné tichove vesnických zvoničkách.
S tetou
I když se jdu stetou projítTam kde byl lesříká miuž není… a jakoby byljako by se nic nezměnilodokud jsem stetouco víže tady byl les
Krátký přelet - GB Show
Ať již indoorová, či outdoorová poezie Adama Hobzika zůstává pevně uzavřena mezi městskými bloky. Je v ní primárně patrný kontakt s městem, jeho kulturou a postavami. Laděním, atmosferou a vpodstatě i stylem odkazuje na verše Václava Hraběte, a nutno dodat, že v jeho době by to mohly být verše formálně slušivé. Dnes už ovšem výrazná část obratů, skrze něž se snaží působit, postrádá onu původní "nekonformní" sílu, zvláště díky skutečnosti, že jim buď nechce, nebo nedokáže převléci háv, posunout je do "nenačtené" pozice.
Přesýpací hodiny nemají smysl pro rytmus tikotu
Na Jéžíška už nevěříVánoce nakonec přinesly sníh –ani ses ho nedotklajindy se stavíš chumelenicia tiskneš v rukou sněhové koule– – jsi velkáozíbají tě nohyKopecNakonec přece jen vylezlo slunce –stojíme vysoko a žasnem nad arogancíšíleného osvětlovačenení mlhaje vidět daleko– – i když se otočíšpoznáškudy jsi sem přišlaBoudaKdyby si šla zpátky po svých stopách najdeš psa –bude shazovat boudua drápemse dobývat dovnitřnebo vennebude poslouchat a bude cuchat spodní prádlo– – nechoď zpátky najdeš mrtvého psa
Raci
Vpotoce bývali raciklepeta jak lžíce bagru– koš pstruhů svíraný vmodrých prstechTeď je tam slepá vodapod kameny to nezaštípe– zurčení zůstávábez ozvěn
Letní tábor
Vchatkáchzbyly znaky– odjeli autobusemale občas se vracíPotkáváš je –zůstaly tady jejich sny
Zlenice II.
Noc je vřetenovitá ––taháš z hlínyzmrzlé žížalyzmrzlyjdu zatopita pro dřevona úzké rakve
Opakování
Slánka
uslyšíš sypání pepřesypání pepře do očído očí cizích kolemjdoucíchcizích kolemjdoucích uslyšíš slzyslzy sypané pepřempepřem uliceulice uslyšíšuslyšíš krokykroky sypané pepřem
Rozdílycédéčkopřeskakuje jinak než deskakaždý jinak přeskakuje zábradlíi když je cesta stejnái když cesta je stejnákaždý jinak přeskakuje zábradlídeska se točídá a nedá se otočit
TechnickáCo se starými kazetami. Co svlaštovkami.
Rošt
Okorává maso na zápraží– psi nepřišlia rajčata sotva zčervenají mrazemBude se pálit dřevo– spousta stromů nedozraje.
Nucený výsek
Chystá se na neděli —rukáv sahá cípem do omastkuvývar nastražuje oka kostema žebra polykají nožeDásně koketují se strukturou masaZuby — mlýndrtící svůj vlastní jazyknastavují tvář peci — komořeVšude mazlavo — děsivě nasládlo
Vánoce v moderním bytě
Stříhám cigaretu na souměrné válce— zapálím je na vánocemísto františkůPo bříšku rozprostřu ti mašlea zapnu se do kšand hlavonožceco zůstal nahý
ležets hlavou kaprav nohách postele.
Zastávky na kterých se nevystupuje
Kolik chybí stanic do červené. Vlak je techno systemcoskaždým semaforemmění rytmus
Zrychlíku jsou lidé rozmazanívuličkách průvan
– kabáty houpají rukávystejně.
Zlenice
Noc je houbovitá —kradeš jí slzystojíš na zápražía vodnatíšodtečeš rýnoudo vyschlých hrdel
Hasičský s(ou)bor
SuchoKdyž tě chci oslovitřeka pod náhonem vyschne –asi pramenyv potrubí zarezlyPřehořeláHasičský ples dohořívá v panťákuS hadicí místo šályvyhlížím nejbližší požárDvanáctkaVypuštěný vodojem –vzpomínka na žízeňhašenou v požární zbrojnici
Semtam v nákupním centru cítím vůni pečených brambor
Na kraji lesa bylo pole sbramboramiJako děti chodili jsme je krástpekli na ohnia domů se vraceli ušpinění
Těch pohlavkůco bych je nevyměnil za vepřovou pečeni
Na podzim pak za pluhemchodili jsme
tam skbelíkya báli seaby naši nepoznali, že vkaždém trocha brambor schází
Babí léto
Ve dřezu vzklíčilo obilíprojdeša klasy se zhoupnou ve špinavém nádobíkamna žhnou do pokličekna věšáku hnízdí kosaS každým kabátem přinášíš nové žně.
Po cestě do
Po cestě do
Nesu ti žaludv kapse teplem popraskaldoufal jsemže se Ti bude vdlani kouletzatím řeže
Vápno
Máš sbírku vizitekkorků popsaných po obvodua vývrtekaž se to všechno jednou bude cpát do kotleotočíš popelem
Asfalt
Pod hlínou je asfalt –dívat se na obraz a zapomenout si v něm očizapomenout že tudy vedla cestazapomenout že pod asfaltem je hlínaa místo oken otevřít všechny kanály
Veřejné prohlášení exnešéfredaktora serveru Písmák
Veřejné prohlášení exšéfredaktora serveru Písmák
Vážení Písmáci,
před zhruba půl rokem si mě redaktoři vybrali do svého čela. Bylo to vdobě, kdy se server potýkal se zásadními technickými potížemi, návštěvnost výrazně poklesla, Zlatý výběr už několik měsíců stagnoval. Majitelka (Vella) neměla jasný koncept a měla vplánu redakci zrušit, jakožto instituci, která není pro P. potřebná.
Krátký přelet - ALIMRA
Alimra se na Písmáku objevila zhruba před dvěma lety. Od té doby prošla její tvorba strmým vývojem. Začínala tady s ne nevýraznými, leč špíše tradičními texty, které sice měly víceméně nápad i spád, ale byl v nich patrný vliv klasických autorů, takže zůstávaly snadno zaměnitelné. Už v té době je však znát přesvědčivost a cit pro jazyk.
Mlha
Byla mlhakdyž jsi mi poprvé řeklaže náš pes není můjSkácel jsem se do suché trávya zuby nechal kosit stonkyKdyž jich byla plná nůševysypal jsem ji do krmelcesvlékl sea nechal srny olizovat sůlRozběhla jsi se za mnoua já doufalže mě mezi ostatními stromy nenajdešNaštěstí byla mlha
Cizeložství
Město kde se nepohřbíváa dítě přichází na svět vrásčité— rozdíl mezi ním a starcempoznáš podle hlasuVítr fouká vždy protisměru chůze— když se na ulici minou dva lidévzniká privátní tornádo.
Valčík
Tančíš valčíkna technoparty —ve sněhu kelímkův nocikterá krájí kotletu na čtyři psyTančíš valčík a vypadá tojako bys kropila záhonyTančíš valčík na dvě dobyTančíš valčík a stínáš cudné sebevrahyTančíš valčíka odháníš tím od sebe spící mouchyTančíš valčík po špičkácha rázem je to charleston
Tančíš valčík— někdo to má za techno
Pro popelku
sedí pod lískovým keřem
vítr rozklovne pár ořechů —:ve třetím jsou papírové střevíce
La salle est pleine de voix
Stonek fazolestočený do houslového klíče —Déšť cloumá osnovouz konopného provazua vyťukává do záhonů molovou sonátuDeštník si křiví zádaa hrom tahá smyčec tisícem basPo bouřce kosi šlapou vnotácha zobákem napínají struny žížalSudům bobtnají břichaa hadice spouštějí pípy—Koncert skončilve foyer zaléhají vrbám uši.
30.9.2006
Některá chodidla směřovala dolůjiná nahoruUmřel jsem a nevěděl, kde je severRuku mi zachytil puleca táhl směrem k překladištiSmýkalo to se mnoupotrubímke světludevíti měsíců
Svatební
Měsíc tupí srpo kolejnici
– překovává spáryCo kdybychom se vzali. – adoptivní trosečníci.
Strž
Hřbitovní brána je cimbál —pod ním torza pěšinStačí klůckem rozechvět tepanou mřížanebo včelínVurnách zahřátcukernatý med.
Podvodeň
Potkal jsem na ulicinahou dívkuzeptala sekdy přijde povodeňvytáhl jsem své daňové přiznánía postavil zněj vormezi prsty jí vyrostly blánya začala pádlovat knejbližšímu květinářstvípak ukousla poupě růžinozdry nasála mšicea svlačcem obehnala semaforyzakryl jsem jí čepicíbradavici na krkuaby ji neviděla uklízečkazle se na mě podívalavytáhla ruce zvodya rozbila mi o hlavuzralou makovicikdyž jsem se probralsněhuláci neměli hrncepostavil jsem se ke staré borovicia tělem zkoušel napodobit její tvarnáhle se zableskloa zoblohy začaly padat sukně
Povidlová
O zem duní švestky —mizí Srpen ze sadůVbrázdách měříš svou úzkostmetronomemco se vkaždém taktu zadrhává
Komora
Vím, že chvílemi myslíš na rododendrónUkrývášto stejně přesvědčivějako dítě zamazané rucePokud se zeptámzatváříš se jakoby nica ukážeš na kachnu ve vzduchuhele. Když tam nenívypadáš rozpustilea směješ se mému zdvihlému obočí--- a pak se smějem obaa zas já skrývámže jsem tajně četl tvou lékařskou zprávu
Letní
Příborníku zrají nože Maso je tuhé jak kost Samorost vzemi hryže liščí chvost Posed vosikách kotví Vítr překovává vlas Na slunci vrzají plotny ženám napospas.
Rozvod
Vomrzlináchvzpomínka na komáří štípanceŠpalíky ledutají mezi prsty nástupišť
Zítra přijde jaroa vysvleče ves ze svatební košileprožrané skrz naskrzsolí chodníkůMatčino břichovzkypí kypřícím práškempřešlého létaNa lukáchztrpkne seník.
Romalér
Pes urvaný od boudy –pocestě cinkot řetězu--- najednou tichosvírané zdmiZlodějská nocvcikánském komíně
Traktát o staronovém písmáckém časopisu, jeho šéfredaktorovi, šéfredaktorově navrhovatelce, navrhovatelčině nemilosném vztahu k němu a klaunských nosech
Ano, ano, jako tradiční cirkusový konferenciér (www. pismak. cz) se chápu amplionu a směrem k principálce, s klaunským nosem napůl žerdi, zvolávám: Drahá sponzorko literatur všeho druhu Vello, pročpak se v první řadě nepostaráš, aby již výše zmiňovaný server konečně, dle tvého mnohokrát odloženého slibu, počal fungovat tak, jak by se na průměrný web slušelo a zabýváš se namísto toho usměrňováním aktivit, které s tvou osobou souvisí stejně jako prádelní šňůra s již výše zmiňovaným klaunským nosem (ne, že by prádelní šňůra nemohla za žádných okolností souviset s klaunským nosem, ale představte si, jak se bude chovat klaunský nos připevněný na nose klauna prádelní šňůrou. ).
Topeniště
Kuchyně skrývá pod rohožkou škvory--- vstoupíša zapraská to jako když se do kamen přiloží roštíPři odchodu pálí dlaně
Vývrtková
Korkový lesvkládá do lahví nápovědy--- až na dnoSítě v zubechshořímávnutím ploutve velryby.
Obehrané pískoviště
Dětem se déšť brodí vodovkami--- bez slunce je i barva duhy černájak tma pod hrnkem chvatně přiklopenájak dítě nezkoušené hrami
Dřevorubecká
Jeho milý les vykáceli– sedí na pařezu a na zadek se mu lepí smůlaV dáli je železnice– počítá, který strom kolikrát objalale vlak jede rychle
Pod jehličím vykukuje šiška– vybírá semínka a trousí je po okolí
Okolo pobíhají děti a šermují se haluzemi"Strýčku, co to děláš. ""Sázím nový les. Než vyroste, budete staří jako já. "Nahlédají mu do dlaníberou z nich hrstičky a posílají je po větru"Zasadíme nový les.
Všedodenní
Kohoutí hřeby zatínané do noci––– ráno vynášíkoňské žíně po mapách oranišťV pavučině akord můry ––– a třebaže se ještě zdá už studí okna do předsíně– sny zapošité do peřin
Zbora se představuje
Dobrý den. Jmenuji se Zbora a pocházím zPrahy, Podolské porodnice. Pracuji jako výpravčí na dráze a kolegové mi přezdívají zatažená výhybka. Ze zálib: hudba, četba, luštění křížovek, práce na zahrádce, kutilství a samozřejmě rodina.
Při dechovce
Sedím na zemi vkravíně –Poslední hovězí už vyhnali do talířůJen sláma ještě tak trochu voní
Přede mnou stěna zreprobedenKoukám na kluka vkšiltovce –Má výraz Karla VlachaJen místo taktovkydirigujelahví rumu
Před, nebo za výlohou?
Projít tak
oknem vitráže
Figurinám
přimalovat výraz
Otázka ohledně barvy slámy
Zastavil jsem se vpůli náhodyapřemýšlelčím žloutne seno
“močí dobytčat”řekl jsem sia pospíchalke žním
Chladne
Ukážu Tihnízdo v lískách ---ptáci už odletělido křižovatek deště
Polož do něj rukuna dně ještě trochu hřeje
Dutá
Zároveň jsem doufalže nebudeš tak dutákdyž tvá pata ryla mi nosemZ kraje dneaž do sytého poledneškemrala jsipojď sema já tušilhřměníodpolední
Náhle zutánaháhlucháPlodná jako černozem
Zamilovaná
Ty jediná jsi sytásama ze všech cestlásko rázně bitáhlavou o pelest
V hlavě stého mužeotevřená tlamaDo oceli zpružensuché klestí lámat.
Velikonoční
Už aby bylo jaro.
Půjdu zdupat loukuorvu kočičkya včelám zalepím oči voskem
Na kalendáři černým fixemobkroužím velikonoce
Zcizím vejce slepicím a svolám hon na zajíčky
Vyměšovací
Mám domaSbírku osvěžovačů WC
Ve vanutí větrucítím vůně toaleta žumppodléhajících fekálním vozům
ze záchvěvu řasy rozpoznám jednu ze základních potřeb– vyměšováníjež ovšem žádná vůně nepřehluší
Co nemůže zůstat uvnitř musí ven
Únorová neděle
Stín kmenuo závěj se lámeavypadá jak skobana níž je v tenké niti zavěšeno slunceco jejúnor táhne k zemi
Jen když svítína sněhu se třpytí střepyStačí dýchnouta sklo se taví– takže není zapotřebí obinadelna pořezaná chodidla
Valentýnská - nechci Tě v kožichu
Vysuším Ti očivětrákem od Vietnamcůa holí vymlátim výlohyitalskejch butiků--- aby Ti nebralyteplákovou krásua šarmnásad na košťata.
Víš******
Víšstíny nejsou černé– to jen vočíchvybledly Ti barvy
Málo jsi přálamodř nebia smála se když jsem přiznal lásku kduze
Víšnemůžeš rozumět obrazům v galeriikdyž věříš jen svým líčidlům
O rozdílech
Terárium je plné po okraj
i za okny
větve přetékají ptáky
– znich každý třetí je mravenec
Starodávná
Za sítem vloček
– vokně
babička palcem dětství spřádá
Sklenkou vskříni
Finančnické haiku
Čas jsou peníze
Ztrácím sTebou oboje
do rozednění
Pouta
Vysoký je strom
vzahradě mé matky
Jen teď nevím
jabloň, nebo dub
Načasovaná
V práci
hodiny odpočítávají konec světa
Na černém stole
bílé obálky
Víš*****
Víš
kdyby ses zeptala
kolik včel patří kjaru
mlčel bych
Citové egzémky
Chápu pohnutky, které Tě vedly ksepsání tohoto textu, ovšem jen vyjádření citů samo o sobě není poezií. Zkus se sní, před tím, než se rozhodneš někde publikovat, alespoň zběžně seznámit.
Bezesporu se najdou čtenáři, kteří Tvé dílko přijmou. To ale nic nemění na skutečnosti, že nemá pražádnou literární hodnotu.
Náhoda
osm žlutých citrónů proplulo pod můstkem
devátý se zarazil na jezu
zelinář potkal rybáře
Regionální
Mám v nohou pachuť regionu
žlutý sníh za límcem
ašedé nebe
hned po snídani
Noe
Noe bydlí v Jesenici
to je skoro na vesnici
V Jesenici bydlí rád
je tam hezky akorát
Srdečník
Zátka přetavená v rovnátka
překročila dobu trvanlivosti
Vzeleném háji
vrabci soupeří o ocelový drát
Hra s ukradenými slovy
Až první sníh
zakryje kameny
zeptám se
půjdeš-li bosa
Punková
Trabant prolít po návsi
Jak bílý jelen pasekou
Rozezvučel všechny psy
Na hauptně lebku přibitou
Hyphopová
Neumim se vyhnout rýmu
Mám fakt hodně hustou rýmu
Srýmou vrýmu ztrácim sílu
Dallas má už 600 dílů
Víš****
Víš
když utrhneš kytku
a přineseš ji domů
její barvy vyblednou
Ohledání
Můj trůn má jen jedno opěradlo
– druhé odnesla řeka
Moře o něm mlčí
a značí pouště na mapě
Nemocniční
Své nemoce
nechám si pro sebe
---
zjizveně
Vánoční
Den se zahnízdil v královské koruně
stromu
s vráskou místo haluze
Slunce
Zápěstní blues
Osičky vousů
zchudlých skrání
vypnuté odříkáním
vhodinách zachrastí
Víš***
Víš
nosím brýle srozpraskaným sklem
Vídám Tě čtverhranou
– jak zobrazů od Piccasa
Pohádka o noční zimě
Temná zimní noc –
vokně se mihla postava
Vyběhl jsem na ulici
apožádal muže o dvě zápalky
O noční náhodě
V noci
v lampách je zmatek
Slunce much
zakroutím do oprátek
Neklidný hrob (Paranoid Android)
Sbírka Neklidný hrob od Paranoida Androida obsahující 13 lyrických básní může svým názvem leckterého pozitivisticky smýšlejícího čtenáře poplašit. Pokud jej však neodradí, může postupně zjistit, že dílo je o životě a životem přímo přetéká. Obyčejným každodenním životem, bez zbytečného patosu ale i přehnané radosti. Obyčejným životem, mezi obyčejnými, ale přesto neopakovatelnými věcmi a momenty, které autor vykresluje nepřehlédnutelně.
Globální
Pohřbil jsem svůj příbor
do lipové aleje –
vděčně
nechal stydnout čaj
Odtažitá
Jsou rána
zpitá do okrova –
pod postelí poletují čmeláci
a fíkusy tváří se hbitě
Zamyšlení nad ním
Je vše, co jsme zapomněli
Je touha
Je had, žena, ruka i jablko
. a je muž
Umělá plíce
Vzal jsem si žlutý oblek –
v radosti z čmeláků
spěchal do vojtěšky
Sám ležel v poli
Zapadávací
Ještě jsem nezasel a už byl podzim
Dlouhé stíny upíjely dým
Stranou cest věřilv rozvin
a i v bolest v nutnost zim
O kose
Smrt chodí schoulená brouskem ostří strachKosu zapomněla vpolíchkde ji sudičky zpily do němoty mrtvýchdo samoty smrti
Variace na poznatelnost
Za obrazem
na zdi
malba
skrytá zrakům znalců světa –
Medvědí ouška
Je mi líto
dětí
s medvědími oušky na čepičce
že musí vyrůst
Letokruhy
Kámen klesá ke dnu
- ve vodě letokruhy
Sčítám chudé roky
Až se rozbijí o břeh
Přímořská
Zdá se mi
jako bych byl bez kolen
pánví ryju vzemi
a ryba se na slunci kazí
Víš *
Víš
vlci v zimě spí
to jen ve škole Ti lhali
Vlaštovky jsou támhle za kopcem
V(in)
Ztrácím se
každý den víc než zítra
vlimbu
chytám síťkou na motýly
Víš
Víš –
na prstech
nespočítáš pocity –
Lidstvo kvete po polích
Jak poznám v poušti listopad, aneb povídka z Měsíce
Večer stály nad obzorem dvě slunce.
Jako vždy.
Jedno z nich však bylo oděno v pruhovaném tílku.
Sešel jsem po kaskádě z hlav trilobitů a zastavil se na okraji kráteru.
Když jsme tahali chrousty zpod kořenů jabloní, čas se tvářil, že není, nebo o tom alespoň neví
Otevři oči
jdeme vysklít okna na rozhlednu
Včera jsme venku
kradli kousky cigaret
O(d)padnutý
Tak rychle
jak trávil kombajn klasy
vzrůstala má zvědavost na listopad
Trochu to zabolelo
Vl®ásčitá
Makový koláč podzimní kašny
chvatně je se zemí spečen
Otlačky po čase zvláční
prameny rozčeše hřeben
Bakelitové srdce
Koupil jsem si na pouti
za poslední peníze
bakelitové srdce
neboť věřím
Přání
Jehličky zchvojky
na podzim
svlasy sezdat
Na suchém dně
Pozorovatel
Ve větvích dole pod domem se rozeřvala sýkora. Na parapetu přistála sršeň a složila křídla. Šedivý opar rozčísly první paprsky a na druhé straně klíčové dírky stále ještě viselo oko.
Dívka se otočila na bok a přikrývka jí sklouzla zramen.
Tři černí mravenci
Jehličím
tři černí mravenci
rybu táhnou –
plnou žihadel jedovatě zrádnou
Rakviem
Vprachu zvon jen pohozený Co bylo, jea nenído budoucna kodložení.
Devátá
Včera jsem ztratil dvě tlačítka ztelefonu
Nemůžu volat cizím lidem
co mají dvojku
a sedmičku
Dream
Tvá písmenka mají zvláštní schopnost
Než je stačím spočítat
rozutečou se mi
jako ovce po poli
Pohádka o kočovném lampionu
Ořech spadl na podlahu
skořápka se rozlomila
a zní vylétl bílý motýl
nocí křídly třepetal
Zamyšlení nad duhovým parte
Listy všech barev
– jen ne černé
(jak nepietní)
umírají
Baru
Celou dobu jsem
měl dojem,
že vzadu někdo stojí –
Dva modré pytle s odpadem
Schůze sněmovny
Úsměvy vybroušené slepoty
– zduší vysvlečené
Okolo koutků cukrovar
V otlačcích ozvěn lež
Poslední zvůle
Nahá záda na mě zvrátila potok
když jsem se procházel ostružiním
Nebyla tma
ani rybník za zády
Balada o bříze
Bílá bříza
vprostřed planiny
korunou vítr kzemi sráží
Mléko kůrou protéká
Zbytek miniatur z léta
I.
Prázdné objetí
Dva stromy
vobjetí zkamenělé
Vesuvanka
Dlaně plné lávy
na zjizveném pobřeží
Rtům pastelůnávyk
popel sopek otěží
Vločky
Sněhové vločky –
za bezvětří rozevláté
šípy bouří
Víly nočních stesků
Opilý orel
V lahvi odzamilovanosti
– orel
zobákem můry z peří střásá
Sám v jediné ženě
Nerozednění
Pod prahem
nahá slepota
Střevíce noci
skořápku prolamují
Podvečer
Mokré prádlo na šňůráchzválená louka
Střapatá holčička z koše hvězdy souká
Zelené žlučníky
Bože.
Jak jsou ty zelené keříky chundelaté
Úředník rozumně zkadeří
a rozhodí žlučníky
Pohádka o vílách
Vídám občas na druhé straně louky víly
jak tančí okolo stébla kopru
a přitom
seškrabují noc z nebe
Zákopová
Křeče všedém šálku
zajíknutí zornice
slánka místo džbánku
vyoraná polnice
Údajně záměrný pošlapávač
Neuvařím ti snídani.
žonglíř obvinění - podezřelá obžaloba
vrah vztahu vs oběť potřeby
- vždy úmyslné zavinění
Plastiková
Vmlze
je město žahadlem kopřivy
a údery do kolejnic
rozezní ržání koní
Nemanželská láska
Nevěra muže
může
o frázi zakopnout
proradnoupropluje
Lyrak
Lyra zhloubi srdce hrá
na struně se zadrhne
příze krví odemklá
vzajizvený střevíc
Kdyby to tak bylo tak snadné
Drátky smotat do klubíčka
Psovi stáhnout obojek
Ženu ostřím nezalykat
Rybě tajit proudy řek
Čekání
Škvíra vtrámu stodoly
Slaměné věnce
Čekám až láska přebolí
vpažích oběšence
Na jezeře
Od vody
příjemně to chladí
Na lodi
stručné ticho svádí
Hluchá vrba
Polibek na hluchou vrbu
Řeky plné stigmat hvězd
Nohou na noze se drbu
V suché vrbě hluchá pěst
Zátiší s mrtvou včelou
Nahá římsa
smrtvou včelou
na okraji
Za hospodou
Dětský domov
Řeka je plná ryb
Halena lněná
Kůstku snad dostanu
pro ústa němá
Variace na obehrané téma-Ryba
Vidělas tu rybu.
Dva břehy blízko sobě
– vězení netušené
Dát jí křídla
Zaklínání
Deštivý den –zaklíním srdce v modřínu
Až jehličky osypepokorně pominu
Chudobka
Oprátka voní na zahrádce
– sladce
když řezník už
ochleba ztupil nůž
Povídka o srně
Ve snu ke mně přišla srna a začala spásat prostěradlo.
Nechal jsem jí a přidal do krmelce peřinu. Když vtom zžebroví vylíhl se černý motýl a začal na ni cenit zuby. Peřina se polekala a skočila srně na záda.
Vodoměrka
Vodoměrka
na hladině
klistu se přimyká
Těžko se špína
Seřežu Tě
Seřežu Tě až Ti zmodrá zadek
Zfialoví
To bys mě nejdřív musel chytit
Zavřu Tě do sklepa
Je po dešti a kroupy si z vody pletou boty
Kroupy tančí po kapotách
Na stole váza schaluhami
Vítr přízi nezamotá
vmalé škvíře nad vodami
Panenky
VTvých panenkách
vidím odraz sebe
Dvakrát jedna tvář
obráceně
Variace na nenamazaný krajíc
Krajíc chleba
nenamazaný
padá kzemi
Hrudka másla
Kánoista
Kánoista na noc
vytahuje loďku zřeky
Ryby se mu smějí
kbřehu dolehnou jen skřeky
Denoc
Den –Vlískách ticho zapálenéOhníčky ostnůZabouchlá dvířka do tmy
Noc –Po klikách šmátrá – cinká klíčemTrny skrytéPožáry vkamnech uvězněné
kraslice
Vtrávě spím
lenivě protažený
Ruce prachem pokryté
od nohou zebe
Od-klony
Léto vdlaních prostitutky
vybělené
košile nese
Pán sdiplomatkou
Bábovičky
Na dětském hřišti
se smrtí
stavím si bábovičky
Oběšenec
Svítání vosikách
zastihlo oběšence
Jak romantické
oběsit se
Zlámané kapky
Žiletky planin
v očích vydechnou
Shýbnutím hrází
stvol okapal
Pyl
Pyl pluje po hladině
dívkám co zdobil skráně
Zvěnečků pampelišek
snášel se na ně
Tonoucí
Kreslíš vhlíně
čůrkem potu
čarovné obrazce
Než se vsáknou
Šachy
Figurky ze dřeva
rozházené po podlaze
Černá a bílá
marnost vzpomínek
Ponocný
Měsíček vydupal
na návsi cestu
Pajdavým krokem
jdou chalupy klesu
Slova
Ze slov stoupá pára
u stropu rozplyne se
Zatvrdne mezi trámy
význam poodnese
Noční procházka
Dvě stopy
za svítání
palci ksobě
Sen –
Verše ve větru
Ve větru vzbouzím se
vlasy však zplihlé
Písmenka zveršů rozfoukaná
Smetáček nikde
Těsná ves
Pestré pentle zjara
na osikách visí
do dáli vítr zavál klasy
zminulého léta zbyly
Sádelnice
Vprůrvách mezi panely
chlad žalozpěv neprolomí
Stěny dělí charaktery
Přesné stíny roztávají
Střevlíci v medu
Puklinou ve stropě
prosakuje mlčení
Ve sklence med tvrdne
A saze objímají svítání
Brody
Polní cestou
dvě pěšiny vpřed i vzad
zaveden na úpatí spojnic
stojím sám
Mýtiny
Jsem skvrnou voku potemnělých pilířů
a základy mi odplavuje povodeň
jsem sítem zvadlých stavenišť
co plány zítřek honosí
Průvan na schodišti
Za rohem ticho
a vše jak bylo
jenom stínů ubývá
na schodištích nevraživo
Jak jsme jeli do Švýcarska
Jak jsme jeli do Švýcarska
(reportáž)
Seděli jsme pohodlně vprostorném autě a uháněli, za spokojeného broukání motoru, prosluněnou krajinou, nejkratší cestou kJablkům.
Samozřejmě by pro čtenáře bylo zajímavější, kdyby se například dozvěděl, že jsme se od vytyčeného směru jízdy odchýlili hned na první odbočce za Prahou, cestou poslouchali namísto melodické hudby jen vytí vlků a hekání stěsnaných pasažérů, že prakticky každá naše zastávka věstila pro tamní populaci dost závažný problém, namátkou třeba faktem, že si Pišta Hufnágl na benzínce firmy Agip, před natřískaným autobusem šokovaných finských hokejových fanoušků, vystoupivše zauta a slastně se protahujíce, zvesela připálil cigaretu značky Marlboro a spohledem milovníka života, poslal zapálenou sirku po větru…ale to je spíše než reportáž zromantického víkendu vlůně přírody, jak zněmeckého krimifilmu. Také by se dalo napsat, že se nám několikrát úspěšně podařilo minout správnou odbočku na Rumburk a poté, co si těsně před námi rakouský turista položil motorku na svou levou nohu a Pišta se vzápalu vyprávění přiznal ke svému milostnému úletu, zčehož, jak byste si jistě dokázali živě představit, neměla pražádnou radost jeho žena Kateřina, projevila se plná síla čtyřiceti piv a nějakých drobných tvrdého vkufru natolik, že se auto zhouplo vestetickém výmolu a radostně upustilo výfuk. Po chvíli pokuřování a několika větách o počasí, bychom mohli logickou dedukcí dojít knázoru, že auto může jet i bez výfuku a pokračovat vcestě.
Chvíli po poledni
Otvírám okno
a kosou průvanu
snímám okvětní lístky
zvadlých slunečnic
Skleněné pampelišky
Když ženský střevíc
spočine vcukru
rozkvetou skleněné pampelišky
Svízel rázem
Smyslem je pocit
Smyslem je pocit
Dejme tomu, že
obrazem se protahuje šeď
říkám-li nerozumím
Obyčejný sen
Alespoň zjednoho okna domu
Chtěl bych vidět na nebe
Přes větve stromů
utajené cesty ke hvězdám
Taxíky
Pane, kolik je hodin.
Taxíky jsou promoklé na kůži
Vezu si domů kamení
a pršet nepřestane
Andělé
Je osudem dávno obkroužena pitevna
dohořívají housle
a slzy panoptika vkošilích tvrdnou
Škrobené rukávy zvoní ulicemi
Lásko!
Genetická predispozice Neetická depozice Exotická repozice Erotická pozice Eklektická opice Epileptická ornice Eliptická rolnice Empirická rojnice Apyretická dojnice Anorektická spojnice Apolitická zbojnice Analytická zbrojnice
Láskata jedinečná
Zimní
Ostatně slámoví
nezůstává bez rozpaků
když srpnovým nárokem
rozplyne se požehnání
Eroticko-psychologicky drastická balada
upadla mi ruka
potom druhá
když mi upadla noha
bylo pozdě honit bycha
Katedrálám
Vnepořádku vět
zakleta prosba
němě
sžíravě důstojná
Bodláky
Dva bodláky
v noci
(jak už to tak bývá)
vyznávají lásku hvězdám.
Na polních cestách
Ve chvílích
kdy dech bezděčnost ztrácí
odmítám sblížení
a tužby slz nevyvracím
Před polednem
Stěny nedobytých hradů
před polednem
odplavuje řeka
stejně tak, jako pradleny nad ránem
Jsem v slámové žluté zavržen
Jsem v slámové žluté zavržen
a v září klasy zalamuji
bez ostychu
k prázdým slovům
Och-Romann
zůstávám odcizen průlomům v rozpacích hračky způli ochromené strach z přiznánív zalíbení v přerodech z včerejších závratí odmítám nápovědi bráním roztáním
Pankáč, tramvaj a román
Konec koncertu.
Přídavky předem zavrženy.
Cestou z Roxy
tramvaj, průvan, Italové.
Nenávist
Když den letí na pavučině snu je zlou vílou zhášející svit padajících hvězd na žhnoucím zrcadle života Potrhá vlákna citů a proplete jimi klas zrající na křehkém stéble vprostřed pole štěstí Smích lesních včel v jejích uších bodá jak jehly otylých švadlen na polštářích bez peří Vždy stává u chmurné studny v jejímž odrazu utopí čirý trn vetknutý v zrak malých princezen bez korálů Nad houfem šťastných vlčích máků rozprostře svůj zlostný stín Až v zoufalsví květ uvadne pak poprvé se potěší
Ze-syna-Lé
V nádorech projevů
spásné touhy
spící
Z výstřelku převrat
Letí to
To to letí. Už zase je zima. Ani jsem v tom spěchu nezaregistroval podzim. Ochladilo se, to je fakt, ale barvu změnil jenom jeden barák ve vedlejší ulici, a teď koukám, i semafor na křižovatce dole pod oknem.
Beze-dný
V samotách velkoměst
občas
duše jsou čerchované
. alabutí jezera tváří se bezedně
Dušičky
Utonula záře mohyl
dušičkám svit nevrátím
za rok opět knoty vzplanou
teplo vyčká na odstín
Polo-my
Pyramidy příslibů
křivé kosti v podchodech
tiché stíny bojovníků
slávou nerozechvěny.
Potajnu
V závrati z blízkosti
duše pominou.
Někdy jsem ve volném
varhany přeslechnu.
Podzimní
Dvacet let na Tebe čekáma piju studený čaj. Ticho školních lavic mezitímproteklo karavanou klíčových dírek.
Zítra zapálím les za domema poslední stádo vyženu do mlhy. Zůstane jen nedolitá koneva suché listy pod vitrínou se ptajízda příjde opět jaro.
Uklizeno v tvářích
Uklizeno v tvářích
Podvrhy rozkvětů
propadlo tužeb
oprátka nároků
Potíže s identitou
Už jsem se nemohl udržet. Držel jsem se opravdu dlouho. Už od útlého věku. Jak jsem ale rostl a zakulacoval se, drželo se mi čím dál hůř.
45 Rpm
Ztracenénehledání
rozlité podmnožiny
. zítřkem nedopočítat.
Gramofon bez jehly
Láhev pana Libého
Panu Libému bylo dnes obzvlášť špatně. Přemohl se k zvednutí, ale nevstal, nýbrž zůstal sedět zhruba uprostřed druhé ze čtyř červených matrací, ležících na posteli, jejíž nejlepší léta už dávno minula. Záda měl schrbená pod neuvěřitelným úhlem, hlava uhýbala v mírném záklonu lehce doprava, a ruce ležely bezvládně na vyzáblých, mrtvolně bílých stehnech. Přes pootevřené oči zkusil zaostřit na rybičky přežívající ve starém akváriu.
Wunsiedel 21.08.
Delfíní křídla,
chvějíce se na přídích krajkových korábů
zanechala v dáli
včerejší nebe.
Po poslední šťastné chvíli
Na okrajích nočních luk
chladným stromům vánek zpívá
píseň ze slov křehoučkých
jak podzimní pavučina.
Pozdě
Sobecký záblesk
přerušil klapot kroků
a utišil zpěv ptáků
v hloubi lesa.
Přízraky
Starým sadem
prošly přízraky
bez zaváhání.
Je noc, v níž spící nepřežijí.
Těžký život blechy
Celý kraj se topil v záplavě sluneční záře, která vysoušela poslední zbytky vláhy z už tak vyprahlé půdy. Vyčerpaný vítr nedokázal pohnout ani stéblem trávy. Ulice, silnice a chodníky se začínaly pomalu tavit, a vzduch, vlnící se nad jejich vařícím povrchem, vytvářel iluzi kaluží vody, které vysychaly dříve, než k nim bylo možné dojít. Rostliny, toužíce po vláze, vzpínaly své suché listy k obloze, ale Slunce jejich přání zvysoka přehlíželo.
Jedy
Pohledem do zdi
na okamžik se zabijem
a vše se náhle utiší
jak ve chvíli před bouří.
Tanec prachu
V tanci prachu pokojem
rozpoznala štěstí.
Sama tančit toužívala
jarním tichem,
Ne!citu
Potrhanou neexistenci včerejších zítřků
natlouci do hlav tisícům jedinečných
aodklonit dráhy komet
pro okamžik bezcitnosti.
Maceška
Nažloutlý páchnoucí opar, olizující stěny oslizlých šedivých baráků, umocňoval pocity, vyvolávané faktem, že právě tím dnešním dnem začíná jaro.
Po záplatovaných chodnících, plných děr a odpadků
se začínali pohybovat první jarní chodci. Jejich tváře, zachumlané hluboko ve vlněných kabátech, se křivily apatickou nenávistí vůči oparu, barákům, chodníku
a vůči celé ulici, nebo spíše celému městu a možná
Naposled
V temném jícnu zimních lesů,
chladné ruce tichých hvězd
stříbrný sníh větrem ženou
k cestě, ze které není slyšet jaro.
Nad hladinou
Ticho smutné hladiny
noční bouři přivolá.
Ve chvíli, kdy prví kapka rozhoupe svět,
čas opozdí se,
V hájku a podhájčí
Tlejivé HaikuPočítám létanatrouchnivém pařezudrolí se pod rukamaZemité haikuŠpína za nehtynedůvěra k nůžkámRuce do kapesRybníkářské haikuRybí šupinapod ledovou krustouUlpívá v bahněNezvratné HaikuVlaky jezdí po jedné kolejitam a zpátky.