Písmák Sen
Jsi jak slunce, které září,každý den v mém kalendáři,jsi jak hvězda v noci jasná,pošeptej, že se jen nezdá. Jsi mé ráno,jsi má noc. chtěla bych Tě zpátky . MOC.
Mravenčí trápení
Bylo jedno městečko a v tom městečku bylo plno domů a domečků a v tom úplně nejmenším domečku žil mravenec Péťa s jeho velkou mravenčí rodinou. Péťa byl strašně prima mravenčí kluk, měl moc rád maminku a tatínka a rád jim se vším pomáhal. Snažil se i v jeho velké mravenčí rodině, ale neměl to vůbec jednoduché. Péťa byl totiž z celého mraveniště nejslabší a tak se stalo, že se mu všichni jeho mravenčí kamarádi posmívali, že neunese ani stéblo trávy, ani zrníčko obilí.
Náhrdelník z perel
Slzy tečou na mou dlaň
no tak mi zas lásko raň
jakotisíc jehel
náhrdelník z perel
Smutná
Být slzou na Tvém polštáři
smět pohladit Tě po tváři
zas vidět lesk Tvých studánek
zas čekat s Tebou na vánek
Malá podzimní
Léto končí, zhasíná a svou náruč otvírá
podzim svůní hub a lesa
až to malé srdce plesá
nad tou krásou barev listí
Kašna
Byla svědkem našeho prvního setkání, vzpomínáš.
Teď kní každý den míří mé kroky
a jejich stopy zavájí sníh
stejně, jako naši minulost.
Bílá...
Je půlnoc a ulice se zahalila do bílého šatu.
Všude je tak čisto, neposkvrněno,
jako plátno než na něj malíř dýchne život.
Myšlenky zvolna plynou
Když víly tančí
Jako víla tančím ve spánku,
na louce plné heřmánků,
mám šaty svůní levandule
a pomněnkový věneček.
Bezbranná
Kdysi šťastné oči,
zalévají pláč,
nevěřím a říkám si,
proč to je a nač.
Sním
Sedím tu v křesle a sním.
Sním o růžové planetě, o modrém nebi bez mráčků.
O klidném moři, o rozkvetlé louce.
Sním.
Tsunami
Den jako každý jiný a přeci na něj nikdo nezapomene.
Vlnka si pohrává s vlnkou, palmy tančí ve větru.
Děti si spokojeně staví hradz písku,
rybáři vyplouvají na moře
Procitnutí
Sedím na břehu moře
a zasněně hledím do vln.
Zrnka písku se tiše přesýpají
a na obzoru zachází slunce.
Vločka
Sněhová vločka zvolna slétlaa anděl nastavil jí dlaň.
Zavzdychal,
uronil slzu nad tou krásou,pohladil jí, roztáhl křídlaa vrátil vločku k nebi zpět.
Čekání na déšť
Kapky mi stékají po tvářislunce už nade mnou nezáří
paprsky přestaly hřát.
Vodopád citů a nadějí vyschnul.
Poslední kapky se v něm ztrácí
Putování po Krkonoších - díl I
Prvnímtipem na pěkný výlet nebude (možná oproti očekávání) Sněžka, ale procházka mnohem pohodlnější. Dobře si pamatujeme, že namáhavé tůry nám nikdy nešly v prvních dnech -a výstup na Sněžku spojený třeba s návštěvou Luční boudy a návrat možná přes Výrovku patří rozhodně k těm náročnějším. Na dnešní výlet si ale víc, než kdy jindy, naplánujte to nejjasnější počasí, jaké lze. Výchozím bodem by mělo býtVrbatovo návrší, na které se dá dostat dvěma stejně lákavými způsoby - takže ponecháme na Vás, který zvolíte.
Život
Ach živote, živote,
sklíčko v ruce křehké.
Snít Tě všichni umíme,
ale ŽÍT je tolik těžké.
Jak jsem potkala sluníčko...
Píše se 14. září roku 2004. Den jako každý jiný a přitom pro mne ten den měl zvláštní kouzlo. Autobus mě unášel do našeho hlavního města, do města kde jsem jako malá trávila prázdniny.
Touha
Chtěla bych být vánek a něžně Ti čechrat vlásky…
chtěla bych být vichřicí a odvát všechno zlo někam hodně moc daleko…
chtěla bych být sluneční paprsek a pošimrat Tě na nosíku…
chtěla bych být hrníček ze kterého piješ a přikládáš si ho ke Tvým rtům…
K čaji...
Tři oříšky tady mám
ukrývám je vdlani
copak asi skrývají
za tři tajná přání.
Červánková
Na růžovém červánku, chtěla bych Ti do spánku,
šeptat slůvka něžná, která nikdo nezná.
Jsi můj osud, jsi má touha, která je tak strašně dlouhá.
Po růžovém červánku, zas posílám Ti vzkaz.
Čekání
Čekání
Na bílé louce, pod tmavým nebem, vyrostla krásná květinka.
Pod tmavým nebem, pod jasnou hvězdou, dali jí jméno…sněženka.
A když se na nebi objevil beránek, začala pohádka, byl tu i červánek.
Podzim
Podzim
Modrý blankyt pokryl nebe
i ta louka mění tvář,
po ránu nás zase zebe,