Písmák Ušáček Kulička
V daleké zemi, co se o ní u nás v lese povídá, rostou místo stromů mrkvičky, salát a všechny ty křupavé dobroty, co zvířátka v lese milují. Malý Ušáček, malý ještě Ňuňáček tak malý, že Kulička ho nazvali, chodíval na kraj lesa a díval se do dáli, tam k té zemi, co si o ní prasátka šuškala. Maminka však se o Ňuňáčka bála a říkávala: "vždyť je malý, cestu nezná a ztratí se mi,Kulička. Jenže prasátka si z něj ráda dělala legraci a vyprávěla o mrkvičce a salátku (bodejť by ne, když jim stačí jen pár kaštánků)
Kulička měl smutná očička a neměl stání,říkával :"Mamííí.
V ringu
Sním o štěstí…
…pěstí osud na tvář
mi věští.
Jak favorit v boxu
Pohádka ...
. kreslená hladí
když mysl zasněná
hledá kouzlo dobra
co zlé se zdá
Stáří
Vrásky ,vlasy šedivé
Oči modré a nos huňatý
Věří v přírodu, což je úžasné,
snad je snad není ženatý.
Bouřkový mrak
Smí člověk být krutý a zlý.
Slyšet tajemství
co vypravěče na hřeb oprátkou pověsí.
Smím být mrcha hnusná Nenávist.
slib
Na sklonku dnevšech dnů stejnýchsám mé tělo nahédám hřích za hřích
srdce sálá něhu.
……………………k tobě.
………………………………. nevychladne
naléhavě...
Volání nocí o pomocčerná mračna tu i tamnevím kam utíkámzoufale nechci budoucnostještě žiju slabě dýchámkapku naděje tvou dlaň nemámsmutek štěstí ani zlostplná luna já svá přání vzývámChci znamení nechci spáchat pitomost
Snad...
Déšt snad zem umývápro čistý sníhčlověk lásku prožívásnad pro ten hříchosud kartami zamíchá je snad král her karetních. A co vočíchse schovavá. snad plamínky tužeb ztracených.
Celý život slovo snadje vždy před vším co má se stát.
A proto...
. když usnu, zmizímopouštím se, odlétámzvláštní -tam, kam se dámvyhrávám dřív, než sázímco chci zažít, vybírám na chvíli věřím vidinámdokonce budoucnosti poručímnevěří mi. ráno realitě podléhám
marně ve dne usínám
den, koláč důsledků a příčin nemám rád. nesnídám
důvod...
Proč píši básně. JEN JSEM ZOUFALÝpak najdu rým co ví přesně jak mou mysl ustálita tím se ve mně velitelé imunity rozplakalia endorfiny na vycházku omylem SNAD vyslali.
...o nesvobodě
Osamělý orel hledíjak vánek je svobodnýkam chce si pak letíJá peří nemám pražádnýjak v koši smetíbezmocí protkaný
s davem dospělých dětíhraju ty hry prolhanýJednou však orla chytív zájmu jeho záchranyokroužkují jeho bytíjá za něj budu nasranýpředstírat vám štěstíza poslušnost myši dávaný
on smrt v napětí, já ruce v pěsti.
...o myšlenkách
Co tušíš nečekášsvá přání do dlanínového rána objímáš.
Tak myšlenky létají co chceš to časem mášty mé samotu vyháníkřesťan má otčenášboháč sen o sumě bez daní. a ty když se na mne zadíváš.
Z duše ven a potajístejnou mocí je vyzývášony však dlouho nečekají
Vím co tušíš že získáš
POVAHA
ANO MÁM VÁS RÁD.
tulím se mazlivě a chutě
v okamžení budu nadávat
slovem ublížím krutě
emoce
Tak co, loutko emocí
mrskáš se bezmocí
zahraješ si divadýlko
a zaklapne se víko
mysl a ego
Zmítající se myšlenka
opouští vše co mám v hlavě
v prostoru se obléká
a do očí radí mi co chci právě
kolikrát
Kolikpak zahrál sis divadýlek
kolik lidí řeklo hele ho - debílek
kolikrát byl jsi nadřazen
kolikrát vyletěls až nad zem
deprese
Se strojeným úsměvem
s umělým pozdravem
jiným trpělivě nasloucháš
pak příjemně odpovídáš
procitnutí
Utopil jsem svou lžíčku
v kávě černých myšlenek
sápu se životem bez klíčku
znají mě lidé,ale jen navenek
Básně
Vychrlím ti tisíc básníoslava lásky jak jsme šťastníco verš to polínko v ohnipopálení se hojí den po dnischovávám básně od rána do setměnípěkně do zásoby než se to změní.