Zloděj vlasů

Ukradnu ti vlas
a změřím kolik je toho před námi,
jestli ještě vůbec něco zbylo.
Pak k tobě přijdu a ty budeš mít na hlavě slušivou čepičku

17. 11. 2002
4
0
962
Volné verše

Den P aneb Den poezie v prostoru

“Dnes je 15. 11. , Den poezie v prostoru,…”, upoutala mě hned jedna z maturantek, když jsem přišla před školu. Moc jsem netušila,o co jde,tak jsem si vyslechla s pobaveným a zároveň mile překvapeným úsměvem prvních pár Ortenových veršů a pomalu jsem otevřela mohutné dveře Jiráskova gymnázia.

15. 11. 2002
0
0
723
Próza na pokračování

Sklenička plná slz

Všechny své slzy jsem nachytala do skleničky
a šla bosá až k samému moři,
abych je tam vylila
Nepila jsem v naději,

26. 09. 2002
4
0
2308
Volné verše

Rozloučení

Tanečnice tvé duše.
Potulní kejklíři tvých snů.
Mimové tvých (ne)všedních dní. Provazochodci tvých přijatých výzev ksouboji.

31. 08. 2002
6
0
1229
Volné verše

První sníh

Chloe, má Chloe,
kolikrát spolu ještě proletíme
nocí od soumraku ke svítání.
Pověz mi,Chloe,

30. 08. 2002
1
0
853
Volné verše

29.8.2002

Nazpátek počítáme slova
- ta zbytečná
- promlčená
- lživá

29. 08. 2002
6
0
1121
Volné verše

Noc

Zhasínám lampičku na stole, hodiny ukazují několik málo minut po první hodině tohoto dne. Proč tak pozdě. Naproti stojí panelový dům a vněm bydlí lidé. Mnozí znich mi připomínají hloupé ptáčky, co můžete zrána slyšet, když se blíží jaro;jen neumí zpívat, je to jen přehršel falešných výkřiků do tmy.

28. 08. 2002
2
0
1001
Vázané verše

Čekání na noc

Je vlahá letní noc – jak se o ní píše vrománech a já zase sedím u okna a čekám. Je prý úplněk, přesto je všude tma – jen u mě vpokoji svítí dvě malé svíčky a potichu hraje rádio. Čekám až všichni usnou – nejen tady vdomě,ale i tam venku… Čekám až zůstaneme úplně samy – já a noc, abych mohla vidět jedinou hvězdu,co sama září mezi temnými hustými oblaky. Právě dozněla krásná sonáta a myslím na to,že ji musel její autor věnovat tmě – jsou si tak podobné – sametové, tajemné, dodávající člověku zvláštní klid, i smutek.

26. 07. 2002
1
0
1514
Úvahy

SaMI SOBĚ

Ze srdce do srdce
posíláme hluboce-zraněné city.
Zočí do očí koukáme zpříma
a tiše ptáme se – Čí je to vina.

05. 05. 2002
1
0
1303
Vázané verše

Jednou

Já dívala se do nebe, když začal padat déšť.
Bála jsem se o oči a ty o své též.
Potom vzal´s mě za ruku, šli jsme temnotou
- krok za krokem, slzu za slzou.

22. 04. 2002
5
0
1065
Vázané verše

U mě doma

U mě doma
Na okraji zpustlého stolu láhev vodky.
Šedý pokoj kam prosvítají špinavé závoje tak zvláštně umělého slunečního světla.
Úplné ticho – jen šum . .

18. 02. 2002
0
0
823
Volné verše

Soud

Sfoukávám svíčku. svůj osud. Sílí, srovnávám se se sebou samou,strhávám slova ze stolu. Sirka, svíčka .

09. 02. 2002
6
0
898
Volné verše

Mlha lidí

Koukám do mlhy a jen tuším postavy lidí Chodí sem a tam . . a zase sem,tam Tenhle vysoký, jiný hubený a přece jsou k nepoznání. Prochází jako bez duše a jakoby žijící v úplné samotě sami od sebe Vlastně ty duše se musí podobat a taky se podobají.

01. 02. 2002
1
0
821
Povídky

Kamínek

Stojím na cestě. Vidím dopředu a dozadu se neohlížím. Přede mnou je očividně delší cesta než kam až dohlédnu…Je krásně, udělá mi to velkou radost…tak se rozběhnu. Nic mě netíží, jen možná batůžek, který mi plácá do zad, jak si poskakuju.

30. 01. 2002
1
0
773
Povídky

Myšlenky

Myšlenky míjí mysl. Mraky milují moře . . .

26. 01. 2002
7
0
919
Volné verše
Nahoru