Písmák Ve tmě čekáš na semeno, semínko není bez ní
Je zábavné, když vyndáte slova z času, tak jako byste je jen zaslechly nějakým nedopatřením. (Totiž to pak chtěli slyšet učitelé danou látku, a tu máte, známku z učiva školního předmětu. ) To vám ale pak přestane okolí rozumět. Tak jsem si i já myslel, že jsem objevil společný kořínek a jádro věci.
Náplň dne
Náplň dne
Tvůj zrak byl jako zámek, který svírá tep v tajné komoře
Tam třpyt tají dech ze světla
Oči chudnou, závan pilin, skřípot pantu, chlad rukou,
Jak ocenit bankovku
zrazená láska vstala z mrtvých, to aby se za ni stále neplatilo
zdraví je lék
přenášení
zážitky z jiného světa.
Prostorová logika
Jak by obloha nade mnou vypadala, když by jsi zhasla všechna městská světla, lampy na noční vsi, co by věděl rozumbrada a co naši rodiče stárnoucí, jak by obloha nad námi vypadala. Měsíc halí oblak, nezbylo nic, než myslet na to, co máš za sebou. To vpředu a hned je už teď pravda. Že je smrt a že je i láska.
Vlastní jména beze změn
divnej pohled
vyhrál a podle pravidel
a já jsem zas myšlenkama vedle
ponech si to, nejcennější nech
Odstavec líbezného procitnutí
Odstavec líbezného procitnutí
Ráno je zvláštní při tom procitání, vnímám, přeji dobré ráno. Co ohlašuje budík krom toho. 37 minut vydělil čtyřmi zvoněními = 9,25. Dospat, vstát a posnídat.
Skutky bez těla
Skutky bez těla
(o kamenech, fikci a slepotě)
Sluneční síla dobarvující všechny tóny domů za okny, vysoké hotelové budovy, zdruhé strany pak pohled na starý hrad sbývalými kasematy, způsobila, že se šedavé povrchy vnašem bytě stříbrně zračí a medová knihovna i šatní skříň vydávají ze struktur svého dřeva cosi hřejivého. Léta desky stolu jsou už zapuštěná vjenom tvaru, zalitá lakem.
Sklenice medu, by se voknech rozsvítila jako lampión. Zbytky sněhu na nízké střeše mi připomínají odložený papír.
O lese, divočácích a kritice
O lese, divočácích a kritice
(odstavec o přírodním volnoběhu)
Jsem obávaný kritik, všechno vyvrátím, proto si musím dát pozor.
Je mi totiž až neuvěřitelně, jak sou si naše životy oddělené, totiž jak je si chvíle, co chvíli míjíme, navzájem od sebe pořádně vzdálená. Spřáhnuté životy v pruty a zahozené do řeky. Tu mě větev zachytí a ne a ne se pohnout.
Jeho jméno není k prodeji jako slavný plášť
Jeho jméno není k prodeji jako slavný plášť
(o nahotě)
u našeho vánočního stromku kde tu sednem
kdo posloužil v celém domu dětí
Vem mě bože
vem mě bože do útočiště cudnosti
sám si činím rány
postávám
koutky úst mých táhnou kamsi dolů
Na pokračování
radostem a ctnostem
posílám své hříchy
nejprv ale tu láska byla
můj život způsobila
Tyto písně nesmíte číst
Neodmítám všechny ty překrásné věci
neodmítám
ušpinit se - je to stavební materiál
neodmítám odpovídat na štěkot psů
Odpověď
Jsme zase spolu
není nic dražšího, budeš-li
ty,
když přicházíš
Okolo soudní síně
Těším se až obavy spadnou
jako sladký déšť takové
jaké jsou
Z kůže ze surového povrchu cizí