Písmák Duševní masochismus
Maluješ slovy
obrazy vlastní touhy
jež se v můry promění
---
hodie et semper
dnes a navždy
nech mě snít
v teple tvého objetí
kéž se neprobudím
Miluj!
Tvůj osud.
toužit ale nemít.
milovat ale ignorovat.
žít jinak než chceš.
Mezi čtyřma očima
Topím se v tvých očích
vidím staré příběhy
poznám co jsem neznal
zřím zítřek
řeka
Řeka vystoupala do nejvyššího vrchu a navlékla si provaz kolem krku a oběsila se.
Když se její ohromné tělo zhouplo ve vzduchu, zapršelo v létě, všichni se divili (v létě tam totiž nikdy neprší).
A kluci, co zrovna plavali, zjistili, že jsou úplně nazí .
Vzdálení
jako dva, co se potkali
na křižovatce
nebo rychleji
jako dvě oči
Zase příště
Tvá láska je sluncem mého dne
o slunci nepochybuji.
Ty určuješ den, kdy přijdeš,
a hodinu kdy odejdeš,
Dopis
napíšu ti
říkal jsem si
to tak dělávali zamilovaní
sněhem bílého papíru