Na mostě

Prostě jen tak...o životě:)

  Stál jsem na mostě a díval se dolů. Tady ,na druhé straně zábradlí, daleko za hranicemi mé představy bezpečí se mi najednou zdál život hrozně vratký. Ani nevím, proč jsem tam lezl. Snad jsem si potřeboval vyčistit hlavu od vzpomínek na dobu,kdy jsme byli spolu. Každopádně jsem tam stál a čučel. Byl jsem přesvědčen, že  nemám pro co žít. Trošku víc jsem se nahnul. Srdce mi poskočilo a cítil jsem, jak se mi hrne krev do hlavy. Nohy jsem měl jako z gumy nebo snad z olova, co já vim...Pak mě napadlo, že na světě je už tolik špíny,  že ani není potřeba ten výčet rozšiřovat o mastnej flek pod mostem. Prostě o to, co by po mě zbylo, kdybych skočil. Slzy a nevyslovené otázky...Pomalu a opatrně jsem se vrátil na druhou stranu zábradlí. Pocítil jsem nenadálou úlevu a mimoděk zalovil v kapse a vytáhl známou krabičku. Když jsem byl u konce se třetí cigaretou, už jsem se ani moc netřásl. Ještě jsem se cestou stavil ve Večerce,abych koupil pár rohlíků a máslo.No co, když se mi bude zdát, že to už nevydržím, seberu se a půjdu.Most máme přece hned za barákem...

---