Hrůza

Hrůza

 

Vše pro co žil,

vše pro co se smál,

vše o co usiloval,

vše pro co plakal,

to vše je teď pryč.

A je jenom sám a sám...

 

Třísky lítají,

stroje zběsile pracují,

strom bleskem padlý zdvíhají,

oči otupené hrůzou mlčky zírají,

myšlenky se v hlavě bouří

a hrdlo se strachem sevřít zkouší.

 

Stejně modré jako dříve,

oči princezny pro šlechtice

mrtvě hledí do prázdna.

Stejně krásné jako kdysi,

telo plné věčné krásy

nespí i když tak vypadá.

 

 

 

 

 

 

---