VYZNÁNÍ POMPEJANKY

Vybrala jsem si náhodně, ze tvé starší tvorby....a ejhle....našla jsem perlu.....*/************************************************

Dík za podrobný výklad.

Růženko, zdravím Tě a děkuji za přečtení a milou odezvu :-))). Vesuv mám moc ráda, stejně tak Etnu a další vulkány. Fascinují mě a já je vnímám jako tvůrčí a životadárné (kromě vulkanologie se zabývám  i  rostlinami, které osídlují mladé lávy). Sopky před erupcemi varují vulkanickým zemětřešením, které je na rozdíl od tektonického slabé, ale stále častější (tzv. zemětřesné roje), protože magma si proráží cestu k povrchu. Na tyto drobné otřesy reagují živočichové a opouštějí ohrožená místa. Pompejané těmto varovným signálům nevěnovali pozornost - oni považovali Vesuv za vyhaslý, protože od založení města (asi 700 let př. n.l.) žádnou předchozí erupci nezažili.

Vesuv je je stále aktivní, jenom dřímá. Ze stěn kráteru vystupují slabé fumaroly. Sleduji seismografické záznamy vesuvské observatoře, Vulkán je zatím v klidu, záchvěvy jen málokdy a mírné. Určité obavy byly v roce 2003, kdy docházelo k častým záchvěvům, ale Vesuv se pak uklidnil. Může se probudit kdykoliv, ale může také dřímat i několik set let. K poslední erupci došlo v březnu 1944.

Naprosto neobvyklý, zajímavý pohled na sopku. Je vidět , jak moc ji máš ráda. Prý začíná být Vesuv aktivní. Je to tak?

korloide, mám radost, že se Ti moje obrázky líbí,  jsem jen amatér. Děkuji za milou odezvu a zdravím :-)))

korloide, zdravím Tě a děkuji za přečtení této starší básně a milá slova, i za zájem, který mě potěšil :-))).

Knihu Poslední dny Pompejí od Bulwera Lyttona jsem kdysi četla. Báseň byla inspirována mojí návštěvou Pompejí a Vesuvu - obojí na mě hluboce zapůsobilo. Podívala jsem se na Vesuv jiným pohledem - on nechtěl zabíjet, varoval, ale nikdo jeho projevům nerozuměl.

Zabývám se amatérsky vulkanologií a vším, co s vulkány souvisí, takže mě zajímají i jevy (varovné signály), které jsou předzvěstí blížící se  erupce a ty byly v Pompejích v osudném létě  skutečně pozorovány (drobná a častější zemětřesení, náhlý odlet ptáků z krajiny a naopak neobvykle hojný výskyt plazů ve městě, ubývání vody ve studních...). Nikdo si tyto jevy nedával do souvislosti s mohutnou štědrou horou, porostlou bohatou vegetací až k vrcholu, která byl považována za vyhaslou sopku. Její předchozí erupci nepamatovali ani zakladatelé Pompejí. V té době byla hora mnohem vyšší - asi 2300 m n.m. Na svazích byly proslulé vinice. Po mohutné erupci se vulkán zhroutil do prostoru vyprázdněného magmatického krbu a zůstal z něj jen val ve tvaru srpu (nynější Monte Somma) a vytvořila se kaldera, z níž dalšími erupcemi postupně vyrostl nynější kužel Vesuvu.

Irčo, zdravám Tě a děkuji za přečtení a milá slova :-))). Moc bych Ti přála navštívit Pompeje.  Je to úžasný zážitek. Měla jsem pocit, jako bych tam byla už někdy dříve.

Ráda bych někdy Pompeje viděla. Moc mne to zajímá. Děkuju za krásu na tvých stránkách:-)

RUZIGEL, zdravím Tě a děkuji za přečtení a milá slova. Sopky před erupcemi varují určitými signály - dochází k slabším, ale častějším zemětřesením, někteří živočichové vnímají i nejmemnější otřesy a opouštějí svahy vulkánu. Pompejané tomu nevěnovali pozornost, protože neměli zkušenost s žádnou předchozí erupcí Vesuvu, k niž došlo ještě dříve než bylo město založeno. Vesuv považovali za vyhaslý.

To je nádhera! Před něčím varuješ.....  *** 

Lucio Vinicio, děkuji za milé zastavení.... omlouvám se, že mi vypadl začátek věty.

astavení. I mně bylo zasypaných Pompejanů líto a když jsem procházela Pompejemi, měla jsem zvláštní pocit, jako bych tam užLucio Vinicio, zdravím Tě a děkuji za milé z někdy byla. Byl to pro mě velmi silný zážitek - antické město přede mnou ožívalo. Zároveň se zrodila představa Pompejanky, která ráda pozorovala přírodu a povšimla si zvláštních a neobvyklých jevů v okolí Bakchovy hory (jak byl Vesuv nazýván Pompejany), začínala tušit nějaké neznámé nebezpečí a varovala. Byl to pro mě velmi silný zážitek. Vřele doporučuji návštěvu Pompejí a Herculanea, kde jistě najdeš spoustu inspirace. Jinak vyšlo u nás několik knih o Pompejích - krásné fotografické publikace a skvělá kniha velkého milovníka Pompejí Josefa Fryše "Pompeje - život ve stínu Vesuvu", v níž je velmi podrobně vylíčen způsob života Pompejanů a jsou zde podrobné popisy domů a technického vybavení města, ale i soch, nástěnných maleb a předmětů denní potřeby. Knihu vydala Knihovna Jana Drdy v Příbrami v roce 2000.

Ach, je mi líto všech zasypaných Pompejanů.. :-(

Jaro, děkuji za přečtení a moc milá slova. Dojmy a zážitky z tohoto místa patří k nejsilnějším v mém životě. A když jsem se začala zabývat vulkanologií - to bylo dříve než návštěva Vesuvu a Pompejí, dívala jsem se na sopky trochu jinak než většina lidí - hledala jsem u nich tu druhou - dobrou stránku, která se přede mnou otevírala, jako se otevírají stránky knihy. Nacházela jsem souvislosti přírodních jevů spojených s vulkanismem - od varovných signálů, vlastní erupce a nakonec navrácení bohatého života do úrodné lávy. A právě to moji lásku k vulkánům utužilo a ve svých dílech je vnímám téměř jako bytosti, cítící vnitřní spalující bolest, která se čas od času musí uvolnit... Pompejané vůbec netušili, co se uvnitř štědré Bakchovy hory (jak Vesuv nazývali), děje. Erupce přinesla na jedné straně smrt, ale na druhé straně město doslova zakonzervovala, takže zůstalo zachováno do nejmenších podrobností a my si můžeme udělat obraz o životě tohto antického města... Děkuji i za tip, zdravím Tě :-)))

A.H., děkuji za milé zastavení. Byla to velká tragédie a svým způsobem nešťastná náhoda - Pompejané netušili, že Vesuv je aktivní vulkán, který má staleté období klidu (ani zakladatelé Pompejí nezažili erupci Vesuvu). Byl považován za vyhaslý a proto lidé nevěnovali pozornost "varovným signálům" spojeným s probouzením vulkánu a panika a útěk z města nastaly, až když se nad vrcholem hory objevil sloup černého kouře. Hodně lidí se zachránilo útěkem, ale mnozí hledali záchranu v domech, jiní se na cestu zdlouhavě připravovali, dávali dohromady cennosti, které si vezmou s sebou, ale tím ztratili čas...

krása, tenkrát to musela být velká tregédie *t*

zapomněla jsem avízo

Jiřinko, děkuji za milé zastavení. Byl to opravdu velice zvláštní pocit, který jsem dosud nezažila. Posílám pozdrav :-)))

metro, mám radost, že se Ti báseň líbila a navodila atmosféru místa. Inspirací byla návštěva Pompejí, které na mě stejně jako Vesuv velice silně zapůsobily. Když jsme s dcerou vešly do města, měla jsem zvláštní pocit, jako bych tam někdy už byla. A tehdy mě napadla myšlenka, že v Pompejích možná žil někdo, kdo pozoroval jevy (varovné signály) související s probouzením vulkánu. A protože Pompejané od založení města (asi v 7. století př. n. l.) nepamatovali žádnou erupci, považovali Vesuv za vyhaslý. Děkuji za přečtení, milou odezvu i tip a zdravím :-)))

palosacek - děkuji za milé zastavení u tohoto mého vyznání i za slova, která mě moc potěšila. Díky i za tip a zdravím

Je to opravdu překrásná báseň. tip

Narriel - děkuji, podívám se po knihách Jarmily Loukotkové do naší knihovny. Zdravím Tě a přeji dobrou noc a krásné dny :-)))

Troufám si tvrdit, že nebudeš litovat. Od téže autorky pochází i kniha, kterou považuji za vůbec nejlepší, jakou sem kdy četla (a to je co říct :), čtu už od nějakých čtyř let, a skoro pořád :-D) - Jarmila Loukotková, Medůza. Pokud se k některému jejímu románu opravdu dostaneš, budu ráda, pokud se ozveš do pošty jak se Ti dílo líbilo ;). Zatím přeji hezký den.

Narriel - děkuji za milé zastavení a informaci o knížce, která mě zaujala. Seženu si ji a ráda přečtu :-)))

Připomněla mi ta krátká Petroniova "retra" a Eireneinu věštbu v románu Není římského lidu od Jarmily Loukotkové...

Bíša - děkuji za přečtení, potěšilo mě, že jsi tam byl dokonce i 2x :-)))

Také jsem tam 2x byl :o))

Vella - díky :-))) My jsme byly v Pompejích s dcerou individuálně, takže jsme nebyly na nikoho vázané a snažily jsme se vyhýbat davům jak to bylo možné, což bylo prima. Zatoulaly jsme se az na konec mesta, kde byl klid a pěkný pohled na Vesuv, který jsem si namalovala. Jeho vrchol se ztrácel v mraku, nakonec se úplně zatáhlo a rozpršelo drobnými, hustými kapkami a přitom bylo příjemné teplo. Déšť trval asi pulhodiny s pak se opět vyjasnilo :-)))

Vella - děkuji za milé zastavení a informaci. Mě od dětství přitahuje tento kout Země - Neapolský záliv s Vesuvem mě zaujal na staré dobové pohlednici, kterou jsem viděla, když mi bylo šest let... tehdy se mi ani nesnilo, že bych Vesuv a Pompeje mohla někdy navštívit - a stalo se tak v roce 1998, byly to pro mě velmi silné zážitky, které mě inspirovaly k napsání této, ale i dalších básní. Ten film v televizi jsem také viděla, byl zajímavý. Asi před čtyřmi nebo pěti lety vyšla moc zajímavá knížka Josefa Fryše "Pompeje - život ve stínu Vesuvu". Autor (středoškolský profesor - fyzik) poutavou formou popisuje život v Pompejích včetně technického vybavení města. Podrobnoě se věnuje i erupci Vesuvu, vysvětluje její jednotlivé fáze.

palino8 - děkuji za milé zastavení, slovíčka i tip, mám radost, že jsi navštívil Pompeje :-))) Na mě dýchly atmosférou domova, ten zvláštní pocit, jako bych se po dlouhé době vracela domů...

tiež som bol v Pompejách; áno, možno to tak bolo krása***

krásná. opravdu moc krásná (nenapadá mě, co ještě dodat)

tristes - moc jsi mě potěšila návštěvou u této básně, k níž mám velmi osobní vztah - je mým vyznáním, děkuji za milá a hřejivá slova :-)))

ja vím ;) ... slyšel jsem, jak to bylo třeba při tsunami. tam taky zvířata prchala na kopec, aby se zechránila před velkou vlnou, protože to cítily. my takové vjemy nemáme. teda určitě 99% je nemá :)) někdo by se možná nešel i mezi lidmi, ale naprostá vyjímka...

orbital - děkuji za návštěvu u tohoto staršího díla a za krásná, milá slova i tip. Zabývám se amatérsky vulkanologií a přečetla jsem různé spisy pojednávající o záznamech z Pompejí, o zemětřesení v roce 62 a dalších pozdějších varovných signálech předcházejících erupci.... báseň jsem napsala později po návštěvě Pompejí, které na mě hluboce zapůsobily...

nemáte zač :) to je zajímavé co všechno děláte. je zvláštní, že třeba zvířata vždycky poznají blížící se pohromu...

orbital děkuji a tykej mi. Skutečně živočichové mají instinkt, že opouštějí místa blížící se katastrofy. Například plazi vnímají nejjemnější záchvěvy země, které člověk vůbec nevnímá, a před eruipcí se stěhují ze svahů sopky do údolí, takže se objevují pak hojněji na polích, ve vesnicích.... odlétají ptáci, hospodářská zvířata se chovají neklidně....

nevím co napsat, pokaždé mě to tak okouzlí a pokaždé jinak. kdyby bylo víc takových poslů bylo by to krásné. pěkný příběh, i když smutný *

Putování Tvé básně je stejně krásné a niterně upřímné jako báseň sama... Já moc děkuji Tobě :o) a přeji Ti nadále vroucný život, plný vnitřního žáru živých hor...

Eilil děkuji Ti za nádherná a milá slovíčka i přání, které mě zahřálo u srdce - moc :-))) I já Ti přeji život plný pohody a sluníčka i tvůrčí inspiraci... Měj se moc krásně a zdravím Tě :-)))

hrozně ráda se k téhle básničce vracím

Eilil - děkuji Ti za nádherný obrázek a milá slova :-))) , moc mě těší, že se Ti báseň líbí, i já k ní mám zvláštní osobní vztah - inspirace vznikla při návštěvě Pompejí a Vesuvu. S básní jsem udělala moc zajímavou věc. Nechala jsem si ji přeložit do němčiny a když jela následující rok moje kolegyně z práce na dovolenou do těchto kouzelných míst Itálie, dala jsem ji několik kopií německého překladu básně s prosbou, aby je někomu místnímu předala, a tak jednu dostal průvodce u kráteru a další se dostala i do Pompejí. Obrázek má v sobě cosi "pompejského" - patrně je to barvami a oslovily mě i výrazy tváří žen - zejména té prostřední. Ještě jednou veliký dík :-)))

Vesuvanko,málo bych tě znala,jsi ty sama jako skála?Zdravím tě vesuvanko a báseň se mi moc líbí a dívám tip.Vlastina1971

Jazena opožděně děkuji za milé zastavení a slovíčka věnovaná tomuto dílku... asi jsem nedostala nebo spíše přehlédla avízo. To muselo být krásné se zpěvem v amfiteátru. Mě Pompeje moc oslovily, když jsem tam vešla, měla jsem pocit, jako bych tam už někdy byla, což bylo velikou inspirací k napsání básně Vlastina1971 i já Tě zdravím a děkuji za milou návštěvu i slova k tomuto dílku, které šlo doslova z mého nitra... inspirováno návštěvou Pompejí

zvláštní, stále stejná oblast výběru tématu a stejně to neztrácí kouzlo..možná je to tím že autorka je pro danou oblast výběru tak zapálená..

Zlý_wětry_vod_řeky děkuji za zastavení, milou kritiku a dokonce i výběr - to je pro mě veliká pocta. Ta oblast má pro mě nesmírné kouzlo a je pro mě úžasnou inspirací... přitahuje mě nejen příroda, ale i kultura - bohatá hudební minulost

Ta první otázka jestli patříš k lidem, nebo elfům, byla příhodná...odpověď také...a pokud patříš k lidem, rozdávej tohle modro všude kudy chodíš, protože takových jako ty, je málo...asi tvoji tvorbu vezmu jedno dílo po druhém, abych se dozvěděla o vulkánech všechno:)***

tahle je jedna z mých nejoblíbenějších...

Eilil udělala jsi mi obrovskou radost tímto krásným ohodnocením... díky za milé zastavení i za V

tohle je moc prima...moc hrejive a prekrasny zaver... diky*

jenal - díky, moc mě potěšila Tvoje milá návštěva i slova, jsem ráda, že se Ti báseň líbí, díky i za tip

Absinthman - díky, prima. A tu čokoládu vyzkouším :-)))

Krásná... moc. Škoda jen, že výstavu jsem prošvih skoro o rok :)) TIP

Absinthman - díky za milou návštěvu, tip i zájem o výstavu. Budu mít další dvě výstavy - jedna, věnovaná Českému středohoří bude od 27. 2. 2005 v kavárně Dobrá trafika v Praze 2 - Vinohrady, Korunní 42 a druhá výstava věnovaná Islandu a ostrovu Surtsey bude od 2. 3. 2005 v Communiu, Praha 1, ul. Karoliny Světlé 21 - vernisáž této výstavy (spojená s besedou a doplněná recitací básní) bude ve středu 2. 3. 2005 v 17 hodin. Obě výstavy potrvají do konce března 2005. Potěší mě, když se přijdeš podívat :-)))

Jééé Dobrá trafika... tam maj nejlepší horkou čokoládu, jakou jsem kdy pil... vlastně ehm... pil??? Přesněji, jed lžičkou :))) Fakt skvělá. Jestli budu mít čas tak se příjdu určitě podívat :))

Ty máš ale štěstíčko..no ale nebudu závidět, to se nredělá..Máš talent, takže si to zasloužíš..Už jsem si to včera přečetla před spaním 5x :o))

Joen_B díky za další milé zastavení. I Ty píšeš moc hezky a věřím, že se Ti některý sen o cestách vyplní... Tvoje moře v básních mě moc zaujalo.

Tahle se ti podle mého názoru povedla nejvíce..má to v sobě hodně něhy, soucitu, lásky, ...je naplněná citem a to jí dělá strašně pěknou..nemůžu odolat...tisk....:o) TIP

Joen_B díky za přečtení, milá a hřejivá slova i tip. Mám velikou radost, že Tě tolik zaujala... Jiskra inspirace přišla právě v Pompejích, tři dny po návštěvě milovaného Vesuvu - byly to pro mě jedny z nejsilnějších zážitků v mém životě

Krásná - zase se mi otevřel jiný úhel pohledu na ty nešťastné události, to pojetí je mi velice blízké, i já ve své fantazii vkládám neživému lidské vlastnosti živých. Díky - T

Markel díky za milé zastavení u tohoto dílka, které je mým velikým vyznáním. Návštěva Pompejí byla pro mě také moc silným zážitkem. Procházela jsem uličkami a představovala si, jaké to tam bylo tenkrát, život lidí, ale i život hory, která se probouzela a varovala.... a začal se rodit obraz Pompejanky - dokonce jsem si představovala takový menší román, ale to bych asi nezvládla - musela bych prostudovat spoustu materiálu, který není k dispozici v češtině.... A protože Pompejanka se doslova "drala na povrch zemský", nakonec z mé myšlenky vzešla báseň. Měla jsem z ní obrovskou radost.... Svět je opravdu krásnější, když v naší mysli to neživé ožije. A ono to možná opravdu žije svým způsobem, vyzařuje energii, oslovuje nás....

Moc krásný., opravdu hodně citlivě napsaný,zasloužíš si tip*.I já si někdy připadám jako taková hora - všichni se odvracejí a já nevím proč...

Candy - díky za milé zastavení a tip.... nic si z toho nedělej, já jsem kdysi mívala podobné pocity, že trčím jako skála z moře, které se lodě raději vyhnou...

tak tahle mi nějak utekla..jakpak to? psána láskou...jak to jen ves umí...:-) tip

Craerassy - díky moc za krásná slova a tip

čiší z toho smutek, ale každý občas potřebujeme, aby u nás někdo stál.....t.

Lotoska - díky za milá slova a tip

Smutný :-( *k

KayTee - díky moc i za klub

Eilil, děkuji za milá a krásná slova

to je nádherné.. člověk projevuje soucit hoře.. a stotožńuje se s ní.. moc se mi to líbí.. ůplně se mi nahrnuly slzy do očí

*

Děkuji

Je to ako vyznanie lásky..Posolstvo...dar ludom, ktorí sú nevidiaci a nepočujúci....Je to krásny obraz, ktorý sa žiaľ premenil v nekonečným kameň....Hermann tip

Moc děkuji za ohodnocení a tip. Je to skutečně moje vyznání lásky a poselství. Báseň se zrodila po mé návštěvě Pompejí, zdálo se mi, jako bych v Pompejích už někdy byla... Některá místa mi připadala tak důvěrně známá - amfiteatr, některé domy a uličky a pohled na Vesuv...

Opět krásná báseň! Škoda, že nejsem z Prahy, ta výstava musí být zajímavá. Nebudeš něco pořádat v Chrudimi???? Šla bych se s rodinkou ráda podívat. Dávám tip

Canisha: To me tesi a dekuji za tip i za cestovatelsky klub. Bohuzel od cervna do srpna nemam nic zajistene - ted ocekavam, az se ozve Kavarna pod Vesuvem, ktera mela o moji vystavu zajem a sdeli, kdy by ji mohla usporadat. Priznam se Ti, ze mam jeden veliky a hodne neskromny sen, ktery se mi asi nikdy neuskutecni - prala bych si akvarely Vesuvu vystavovat v Neapoli anebo v jinem meste pod Vesuvem. Kdyz jsem na internetu na italskych strankach zjistila kolik umelcu se Vesuvu v minulosti venovalo a mozna venuje i dosud, mela jsem z toho obrovskou radost, ze ktere se zrodila basen "Pietro Fabris". V neapolskem muzeu San Martini je cele oddeleni venovane obrazum Vesuvu - nebyla jsem tam, nasla jsem to take na internetu. V zari nebo rijnu bych mela mit vystavu v Roudnici v knihovne. Jeste jednou diky S modrou oblohou Vesuvanka

Yeah.....trochu rozumim problematice sopek.....a atmosféra mě vzala....hezký, fakt...:-)*T

Potesilo me, ze Te basen zaujala. Dekuji za tip a take me tesi, ze rozumis problematice sopek. Ja se zabyvam vulkanologii amatersky, a kdybych se mela znovu narodit, prala bych si byt vulkanologem anebo botanikem ci zoologem, ktery zkouma zivot na sopkach.

Dekuji za tip

Pěkná, opravdu... taková posmutnělá, přesto smířlivá... t

Moc dekuji za tip a za ohodnoceni, je to opravdu takova moje zpoved.vyznani lasky k Vesuvu, ktery nechtel zabijet. Nestastna nahoda, ze lide nerozumeli "jeho reci" v podobe varovnych jevu, k nimz dochazelo. Tvoje basen Pompeje se mi moc libi, i v ni jsou vyjadreny city. Potesilo me, ze jsi ji napsala - mnoho lidi navstivi Pompeje, ale malokdo o nich neco napise. A tak jeste jednou diky.

Pěkný. Díváš se na to z trošku jiný stránky než já, možná trošku víc se zpovídáš. Můj výtvor je jakýsi objektivní popis, v tvé básni jsou city. Fakt hezký. Oplácím T.

Libi se mi to. Je to takove jinaci. Pohadkove. t.

Jsem rada, ze se Ti libi a dekuji za tip

Hezké, smutné, tip. Moc ráda bych šla na Tvou výstavu, ale do Prahy se ve všední den nedostanu. Škoda, že není přístupná o víkendu.

Dekuji za tip i za zajem o moji vystavu. Je to skoda, ze neni o vikendu vystava pristupna, take bych to uvitala.

Moc originální a dobře zpracovaný námět a navíc ti to jde ze srdce......cením si, že nepíšeš jenom na efekt

Moc dekuji. Vystihla jsi to dobre, jde mi to opravdu od srdce.

Krásné vyznání, ale tolik smutku .Jako vždy nádhera jen to číst*t

Patříš k elfům, nebo k lidem...? TIP...a díky!

Tvá posedlost sopkami je velice sympatická. :-)

Moc Vam obema dekuji za tip. Asi patrim opravdu spise k elfum. Rada bych Vas pozvala na svoji vystavu akvarelu "Vesuv - perla Neapolskeho zalivu", kterou mam do 30. dubna 2004 v COMMUNIU, Praha 1, ul. Karoliny Svetle 21 (je to temer naproti rotunde). Vystava je otevrena v pondeli 12,30 - 16 hod utery 14 - 17 hod. streda 10 - 18 ctvrtek 14 - 18 patek 10 - 16 Na vystave se setkate i s Pompejemi.

Sleeping beauty: Ja vim, ta diakritika chybi, on se mi totiz text, kdyz pisi s diakritikou, pak rozhodi a pismena s hacky a carkami jsou nahrazeny, pomlckami nebo osmickami ci sikmo preskrtnutymi nulami, a to dost text znehodnocuje. Pokud jde o "jez", je to archaicke, ale domnivam se, ze snad je to spravne, ale na 100 % si jista nejsem.

Dekuji za tip a za zajem o moji vystavu. Ulice Karoliny Svetle je kolma na Narodni tridu - nejlepe je vystoupit u Narodniho divadla a prejit k Akademii ved, dale je knihkupectvi, kopirka a vystavni galerie a hned prvni ulice je Karoliny Svetle. Trochu se tahne a toci, ale dojdes k rotunde, kterou budes mit po prave strane - a Communio je sikmo naproti rotunde, ma napadne drevena vrata, ktera jsou otevrena ven do ulice.