Čas

Ten nemrtvý sup, žene se dál,

jak mocná křídla bez kůže a perutí,

kdy začal čas a kde se tu vzal,

kam tolik letí, když nikdo ho nenutí,

Den za dnem slyšíš ten kvílivý skřek,

kdo před ním prchá ten neuteče,

a nemáš šanci ať je vteřina věk,

čas Tě vždy dožene i když se vleče.

Dýchá ti na záda, své tempo ti nutí,

a pomalu sžírá, jak věčný plamínek,

nesmíš se zastavit a každé ohlédnutí,

je plné pírek ztracených vzpomínek.

Už zatíná drápy, tvůj čas se chýlí,

dnes jedinkrát pro tebe zůstane stát,

Žij co jen můžeš a užívej krás,

vždyť ti jde o život, už nemáš čas.