Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSudičky
Autor
Hejka
Na moravčanském kopci kolébka dřevěná
v červencové noci rodí nevěsta bez věna
umytého chlapečka k spánku uloží
kde se vzaly, jdou tři sudičky ku loži
Rodiče št'astně se dívají na syna
neslyší jak první sudička začíná:
budeš vyrůstat v bídě a neštěstí
...dět'átko se zachvěje, palečky do pěstí
Druhá se hbitě hlásí ke slovu:
budeš mít krásný vztah k svému domovu
i třetí chce k dítěti promluvit chvilinku:
dobro, pracovitost dávám ti do vínku
Zplodíš syna, budeš mít radost z domu
a nespočítaně zasadíš stromů
Ta první, záští a zlobou nakažená
už zase chrlí: umře ti žena
dlouho budeš od rodiny v dáli
krutý oheň ti syna spálí...
druhá ji od kolébky rychle odstrkává
Dost už té smůly! Vźdyt' z toho hučí hlava
Přeju ti chlapče, ať zdraví ti neschází
a celým životem láska tě provází
at' všechny nesnáze vyřešíš zdárně
na konci můžeš říct-nežil jsem marně
Tři ženy si šátky uváží pod bradou
jak ranní opar tratí se zahradou
odchází za prací a pravda, není jí málo
kus dál novorozeně v kolébce zaplakalo