Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seODPUŠTĚNÍ
24. 06. 2004
3
0
3287
Autor
Vaneta
Svůj obraz na lžíci v čaji
utápím
Všechno je v háji
Sedím tu v zajetí prostoru
sama...
Nebe je plný mraků
a hnusných černých ptáků
Lítaj mi nad hlavou
zběsile krouží
Ležím tu na zemi
v blátě a v louži
Kapkami beznaděje
mám mokré tváře
nálada je černá noc
bez hvězdný záře
Najednou padám
anebo letím?
Je mi jedno co bude
i co bylo předtím...
teď už jseš jenom Ty
a nikdo jiný
Zvedáš mě, objímáš
smýváš mé viny...
zero_12345_six
13. 04. 2005
"Je mi jedno co bude
i co bylo předtím..."
To je velmi krásně popsaný moment "tady a teď..."
T*
No mě to naopak nezaujalo skoro vůbec...
Líbí se mi první strofa...i když bych se tam obešla bez toho "všechno je v háji"...
Jinak, přestože píšeš, že je to moc důležitý, tak mi to přišlo takový nijaký, nezajímavě podaný...
Zaujalo mě to. Hlavně přechody v myšlenkách máš povedený - nenásilný a nezavádějící.