útěcha

odsadila jsem první řádek

abych byla jiná; chtěla jsem

totiž napsat báseň zcela opačně

drtivý konec na začátku; tak

nemusíte se bát

čtěte dál

nic vás nepřekvapí

báseň lehce o lásce

a trošku patosu

který tam musí být

už kvůli mně

jsem upovídaná / na břehu v mělčinách

v povrchnosti těch písmen

utopím své skvělé já

které ještě nikdo neviděl

řekni slovo v ženském rodě

 - třeba tužka

co vyklouzla z ruky

a obdaruj ji přívlastky

tak se někdy cítím

mnohovrstvá

je mi blízký Zámek

když nedojdu -

znělé a neznělé souhlásky

jsou prý

prkotinou

řeči

to vůbec není špatné

řekl někdo za mými zády

á já mu musela ihned oponovat

prvním řádkem

sběratel známek

s lichotkami

uslyšel tichou / mluvu

hned byla poezií

po krásné odezvě

ztratila jsem se v cizině

metafor

viděla křiklavé oči

a odešla

však čas jsem otočit nemohla