Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rozhovory

11. 06. 2006
1
0
2285
Autor
Debbi

Postrádám mrtvé na své cestě.

Maminku, tátu, své tři bratry.

Jsem jediná co přežila...

 

Tak tohle není spravedlivé!

 

V noci pak mívám divné sny.

Jsem zase malá - s culíkama,

a maminka mne hubuje.

Nevím již za co, mrzí mě to.

 

Tatínek přijde večer domů

a často bývá unaven.

Však pohladí nás - usměje se.

Jsme jeho děti...

 

Hovořím často ke svým mrtvým.

I oni se mnou hovoří.

 

A to  mě děsí -

                              ...jsem také mrtvá?


Debbi
26. 09. 2004
Dát tip
...jenže i potom kulhá...

Bezinka
25. 09. 2004
Dát tip
...věřím tomu, že když se člověk ze všeho tíživého vypovídá, může jít teprve dál...

Lancelott
11. 09. 2004
Dát tip
Proč ty otazníčky??? Prostě se mi zdá, že ten styl je pro tebe typický...leda že bych si tě s někým spletl:o(

Debbi
11. 09. 2004
Dát tip
...ne, nespletl sis mě. Ty otazníky? Trochu mě zarazilo to "to ty ráda"... Možná bych měla svůj negativní styl přehodnotit. Dá se psát i o krásných věcech. Jenže, když se člověk potřebuje vypovídat více z něch co ho tísní...

Debbi
09. 09. 2004
Dát tip
???

Dr_Mephisto
09. 09. 2004
Dát tip
Nejistá jak jarní počasí.... A spravedlnost není slepá, jen se dívá jiným směrem. Líbí...

Lancelott
08. 09. 2004
Dát tip
Jo...tak v tomhletom tě poznávám...tohleto ty ráda:o)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru