Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDUBÍ HORA
21. 09. 2004
12
0
11204
Autor
vesuvanka
DUBÍ HORA
Za další geologickou zajímavostí a jedinečností Českého středohoří se vydáváme na Dubí horu, která je necelý 1 km od obce Konojedy. Obcházíme zeď klášterní zahrady (bohužel barokní klášter i zahrada jsou v žalostném stavu). Po chvíli odbočíme vlevo celkem nenápadnou cestičkou v louce s volně vzrostlými keři a listnáči tak jak to bývá v teplejších oblastech. O tom, že je tu opravu tepleji, napovídá teplomilná rostlina kozinec (Astragalus). Protože již dávno odkvetl, nepodaří se mi zjistit, o který druh kozince se jedná. Tu a tam kvete ještě žlutá kozí brada. Cesta nás přivádí do malého, dávno opuštěného lomu, částečně zarostlého povětšinou břízami i další vegetací.
Těžbou kamene - v tomto případě amalcinického tefritu (což je čedič bez olivínu) byly odhaleny lávové proudy, které po vychladnutí vytvořily mohutné svislé sloupy (sloupcovitá odlučnost), jež se nahoře zužují a ohýbají. U sloupů jsou vytvořeny ještě příčné pukliny. Zvětráváním horniny se tak vytvářejí útvary připomínající bochníky chleba naskládané na sebe a tento jev, který je ojedinělý, nazýváme bochníkovitou odlučností. U paty sloupů jsou kameny, u nichž je patrna deskovitá odlučnost - jejich obrovské desky či kvádry jsou různě poskládány, někde i stupňovitě. Připomínají dokonce jakési obětiště...
To vše působí zvláštním a monumentálním dojmem. Jsme fascinováni pohledem, jaký se nám tu naskýtá. Připadáme si, jako bychom se ocitli někde mezi mohutnými chrámy ve starém Egyptě... Je to úžasná scenérie, ozářená odpoledním sluncem, kdy sluneční paprsky zvýrazňují barevnost kamene, zejména různé odstíny červenavé barvy, způsobené přítomností železa. Prohlížíme si kameny podrobněji. Na čerstvějším lomu jsou patrné podlouhlé černé krystalky augitu.
Naší pozornosti samozřejmě neujde ani květena. Toto nádherné místečko připomíná velebný oltář přírody vyzdobený květy zlatobýlu (celíku) obecného, který tu místy vyrůstá z puklin mezi jednotlivými kamennými bochníky. Obcházíme lom a najdeme tu modře kvetoucí hadinec obecný, fialový chrastavec a hlaváč bledožlutý, který má květy velmi podobné chrastavci, ale lišící se barvou. Žlutě tu září květy vratiče, jetelu zlatého, mochny stříbrné. A ještě tu nacházíme osaměle tmavě růžově kvetoucí hvozdík kartouzek. Mnohé rostliny již dávno odkvetly, jako například lupina.
Posadíme se na kameny, příjemně zavoní mateřídouška a objevujeme ještě další odkvetlou rostlinu, která je tu na jednom místě velmi hojná mezi kameny. Je již zaschlá, květenství tvarem připomíná jetel kočičí, ale rostlina je trochu vyšší... A tak zůstává pro nás velkou neznámou.
Občas se objeví i motýli, obzvláště bělásci a modrásci. Nad lomem občas přelétávají poštolky.
Sedíme tiše a rozhlížíme se kolem v úžasu a jakési posvátné úctě a pokoře. Je nám tu moc krásně. Ptáme se sami sebe, kterému bohu či božstvu byl tento oltář zasvěcen...
Za další geologickou zajímavostí a jedinečností Českého středohoří se vydáváme na Dubí horu, která je necelý 1 km od obce Konojedy. Obcházíme zeď klášterní zahrady (bohužel barokní klášter i zahrada jsou v žalostném stavu). Po chvíli odbočíme vlevo celkem nenápadnou cestičkou v louce s volně vzrostlými keři a listnáči tak jak to bývá v teplejších oblastech. O tom, že je tu opravu tepleji, napovídá teplomilná rostlina kozinec (Astragalus). Protože již dávno odkvetl, nepodaří se mi zjistit, o který druh kozince se jedná. Tu a tam kvete ještě žlutá kozí brada. Cesta nás přivádí do malého, dávno opuštěného lomu, částečně zarostlého povětšinou břízami i další vegetací.
Těžbou kamene - v tomto případě amalcinického tefritu (což je čedič bez olivínu) byly odhaleny lávové proudy, které po vychladnutí vytvořily mohutné svislé sloupy (sloupcovitá odlučnost), jež se nahoře zužují a ohýbají. U sloupů jsou vytvořeny ještě příčné pukliny. Zvětráváním horniny se tak vytvářejí útvary připomínající bochníky chleba naskládané na sebe a tento jev, který je ojedinělý, nazýváme bochníkovitou odlučností. U paty sloupů jsou kameny, u nichž je patrna deskovitá odlučnost - jejich obrovské desky či kvádry jsou různě poskládány, někde i stupňovitě. Připomínají dokonce jakési obětiště...
To vše působí zvláštním a monumentálním dojmem. Jsme fascinováni pohledem, jaký se nám tu naskýtá. Připadáme si, jako bychom se ocitli někde mezi mohutnými chrámy ve starém Egyptě... Je to úžasná scenérie, ozářená odpoledním sluncem, kdy sluneční paprsky zvýrazňují barevnost kamene, zejména různé odstíny červenavé barvy, způsobené přítomností železa. Prohlížíme si kameny podrobněji. Na čerstvějším lomu jsou patrné podlouhlé černé krystalky augitu.
Naší pozornosti samozřejmě neujde ani květena. Toto nádherné místečko připomíná velebný oltář přírody vyzdobený květy zlatobýlu (celíku) obecného, který tu místy vyrůstá z puklin mezi jednotlivými kamennými bochníky. Obcházíme lom a najdeme tu modře kvetoucí hadinec obecný, fialový chrastavec a hlaváč bledožlutý, který má květy velmi podobné chrastavci, ale lišící se barvou. Žlutě tu září květy vratiče, jetelu zlatého, mochny stříbrné. A ještě tu nacházíme osaměle tmavě růžově kvetoucí hvozdík kartouzek. Mnohé rostliny již dávno odkvetly, jako například lupina.
Posadíme se na kameny, příjemně zavoní mateřídouška a objevujeme ještě další odkvetlou rostlinu, která je tu na jednom místě velmi hojná mezi kameny. Je již zaschlá, květenství tvarem připomíná jetel kočičí, ale rostlina je trochu vyšší... A tak zůstává pro nás velkou neznámou.
Občas se objeví i motýli, obzvláště bělásci a modrásci. Nad lomem občas přelétávají poštolky.
Sedíme tiše a rozhlížíme se kolem v úžasu a jakési posvátné úctě a pokoře. Je nám tu moc krásně. Ptáme se sami sebe, kterému bohu či božstvu byl tento oltář zasvěcen...
Vlastina1971
16. 10. 2005
Vlastina1971
děkuji za návštěvu a moc milá a povzbudivá slova. Ráda bych vydala knížečku o našem putování po Středohoří, kdyby ji chtěl některý nakladatel sám vydat.... pokud chce vydat autor publikaci sám, je to velmi náročné nejen finančně, ale vyžaduje to mít organizační schopnosti a obchodního ducha, zajistit si reklamu a propagaci díla, a pak jeho distribuci.... a to je nad moje schopnosti i možnosti
Vesuvanko, dnes mám opět podivně ambivalentní pocit: ještě víc lituji, že se tam fyzicky nemohu podívat, a zároveň lituji méně. To prvé, protože jsi to napsala tak lákavě, to druhé, protože jsem to díky Tobě uviděla vnitřním zrakem. DÍKY!
TIP
pacajda
děkuji za návštěvu, milá slovíčka, i tip. Jsem moc ráda, že jsem Ti mohla vyprávěním zprostředkovat tento zážitek. Právě o to usiluji - přiblížit lidem něco zajímavého a podělit se o radost, kterou prožívám při návštěvě takového místa... právě proto píši
Arienalia -
díky moc za milé zastavení i tip :-))) Ty skály jsou fantastické a ještě, když na ně svítí slunce, vynikne jejich barevnost...
"Ptáme se sami sebe, kterému bohu či božstvu byl tento oltář zasvěcen..."
:) *
Jako vždy - vynikající popis zdůrazňující velebnost okamžiku!
Tip jako vždy!
arthamir
děkuji moc, snažím se rozdávat své nadšení a když se to podaří, mám velikou radost...
:o)) nádhera... Vesuvanko..
:o)) a co se Tvého nadšení týče.. tak se Ti opravdu daří rozdávat ho kolem.. začínám mít pocit, že další moje výprava. bude do českého středohoří :o))) ještě jsem tam nebyla..
tip
Eilil
tak to mě moc těší, přeji Ti krásný výlet a díky za milé zastavení a tip
ani jsem snad v životě neslyšel tolik jmen rostlin, jakých mi bylo dopřáno číst v této kratičké povídce :-)
dýchá na mě barvami a takovou krásnou zaníceností přírodou :-)
opět nádherné , milé a odreagující čtení....Vesuvanko, Ty bys mohla o přírodě učit na školách....jít s Tebou na výlet, to musí být krása - velký TIP. Ten konec je moc pěkně napsaný.
Fouckault - díky za přečtení a tip... Přeji Ti hezký výlet :-)))
KayTee - díky za návštěvu i za tip :-)))
andromeda -
díky za milá slova, která moc potěší, i za tip :-)))
Moc hezké***
Byl to krásný výlet, jak ve skutečnostri, tak i na papíře.
T***
MilanH - to mě moc těší - díky za návštěvu a tip
Mařka - díky moc i za tip... maluji, ale jsem jenom samouk
Craerassy
to je pro mě veliká část, díky za milá slova a tip