Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ticho

04. 11. 2004

2299

Autor

Meggie

Ve zlomku ticha

padly stromy

noc rozedraná usíná

Zlomená pýcha

tiché Promiň

poslední nádech - zhasínám...

Šedivá ústa

slova, co se tříští

a mlha pršíc do vlasů

Mlha tak pustá

jen vzdechy příštích

vykřesej lásku zpod hlasů!

Petr_Pan

24. 11. 2004

Dát tip

Je zvláštní - taková - klidnější - než bych od Tebe čekal - ale - tímhle líbí. Co se mi nelíbí je rým v druhý sloce + Dero má pravdu .. :-/

Jannis

05. 11. 2004

Dát tip

Dero: Ano, něco tomu schází, ale z básní, které jsem poslední dobou četl se to té hranici blíží asi nejvíce... Jinak bych možná vynechal to "co" v druhém verši druhé strofy- T