Podzimní duše v parku

Je tu podzim... co víc chcete?

Slunce se pomalu probouzí za obzorem města a já mám takovou chuť alespoň zahlídnout ranní horizont červánků ale listím v parku zas‘ zabubnuje přeháňka kolem se žene fronta dělníků podupávajících swing svých zablácených bot potloukám se s krabičkou cigaret je mi dobře moc dobře protože zatím nepatřím do světa píchaček a přestávky na oběd celé hodiny sedím na lavičce a tykám si se stromy mlčenlivými gentlemany se kšticí zastřihnutou podzimem sychravý závoj pozdního října si pod sebou choulí celou čtvrť rozkopané uličky i stovky pozhasínaných lamp „potřebujete něco mladý muži?“ ne díky já nepatřím do toho světa jenom se dívám a… tak je mi dobře

---