Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRáno povídám
10. 01. 2005
13
0
7731
Autor
dadik
Dnešní má noc
se roztříštila do sta kousků
co kus
to jiná historka
ta nejhorší
snad byla
že mně nohy nechodí
nikdo mě ale
tentokrát nehonil
stejně bych utekla
jako vždycky
zatím
Taky jsem kdysi nemohl utéct, taky jsem padal ze skály a do studny a tak... Ale teď už dlouho nic. Svět už není co býval :c)) Hezky nám to maluješ, jako ostatně vždy. Díky.
ale ale ale...svět nemůže být nikdy co býval, neb my nejsme ti co bývali.....)
Pro nás, co v sobě nosíme dalších několik já, není žádný problém, být tím, čím jsme byli, i tím, čím teprve budeme. A to ještě v několika podobách současně...
Stojíce neochvějně
Zakořeněni pevně
v blátě
Létáme volně
S okázalou elegancí
se svázanými křídly
Augustin_Šípek
10. 01. 2005kouzelná_květinka
10. 01. 2005
zatím :-)* sny jsou často pro život moc užitečné ... jen o nich popřemýšlet
Nicollette
09. 01. 2005Nicollette
09. 01. 2005
Pěkná.... TIP
Také jsem si vzpomněla na svůj sen na dnešek, kdy jsem v nějakém kulturním středisku (které ve skutečnosti neexistuje), vařila kafe pro účastníky nějaké konference. Měli tam moc hezké modré hrnečky se zlatým lemem a já měla strach, abych je nerozbila.... dopadlo to dobře...
Já už jsem se polekal, že Ti nohy nechodí ráno...
To bys na tom byla jako jeden můj kamarád, kterej říká, že mu sice prozatím všechno funguje, ale hodně mu dá zabrat, než to vždycky ráno uvede do pohybu...
T**