Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDUBNOVÁ ROMANCE
16. 04. 2005
16
2
8345
Autor
vesuvanka
DUBNOVÁ ROMANCE
Dnešní den začíná dramaticky, protože jsem zaspala. Svádím zápas s časem, abych stihla vláček-severáček. Podařilo se a já se s pocitem vítězství rozhlížím po ubíhající krajině. Modrá obloha a sluníčko jsou příslibem krásného dne.
Prvním příjemným překvapením jsou skály v Podbabě, rozzářené zlatými květy tařice skalní. Jaro si vůbec dává na svých obrazech záležet, ubírá hněď, přidává zelenou a žlutou, tu a tam i červenavou, někde barvy promíchá a nanáší jemnými štětečky do pupenů stromů... Přestože je jasno, obzor se schovává v jemném oparu, takže Středohoří vytváří napřed jen nenápadnou siluetu, která se k nám rychle přibližuje...
Cesta lemovaná rašícími keři, kvetoucími fialkami a žlutými orseji vyhlíží vesele a zvolna stoupá. Za námi zůstává vesnička Režný Újezd, za níž se tyčí všeobjímající Lovoš v několika zelenavých odstínech. Sametovým dojmem působí nezalesněná místa jižních svahů. Sady pod Lovošem se odívají do bělavých závojů
Úpatí Boreče nás vítá barevnými koberci sasanky hajní, jaterníku podléšky a fialek. Ojediněle a ještě nesměle vyhlíží prvosenka jarní. Objevujeme žlutě kvetoucí křivatec. Ale převahu má modrá barva podléšek v několika odstínech, některé jsou moc bleděmodré a jiné dokonce narůžovělé. Udivuje nás i různý počet okvětních lístků. A je tu další rostlina s modrým až modronachovým květem - plicník lékařský (Pulmonaria officinalis). Je to rapsodie v modrém s doprovodem zpěvu zejména pěnkavovitých ptáků... Zvolna se probouzejí lípy a duby, břízy se probudily o něco dříve, zahalené v svěže zelených krajkách lístečků... Listnatý les s ostrůvkem bílých a fialových svícnů křehké dymnivky duté a ojedinělým žlutým květem sasanky pryskyřníkovité. Zaujmou nás listy protěže lesní, která nám brzy ukáže své drobné bílé kvítky.
Loučky, hájky, skupinky keřů a kamení, tentokrát je to světle šedý znělec. Osamělé malé i velké kameny, skupiony kamenů a kamenné sutě. Kameny porostlé lišejníky, ale i bez nich, jiné mají sametové čepice mechů.
Sluneční paprsky hladí trávu, kamení a dopadají i pod rašící stromy, probouzejí hmyz, různé mušky a čmeláky. A je tu první motýl - bělásek řeřichový s velkými oranžovými skvrnami na křídlech. Setkáme se s ním ještě několikrát.... Připadáme si jako v pohádkové zemi, jde se nám lehce a mně je do zpěvu. Jen tak si pro sebe pobrukuji větu z Handelovy hudby K ohňostroji. Asi to není náhoda.
Naše cesta je spojena i s něčím méně poetickým ale užitečným. Máme s sebou tašky , do nichž sbíráme odpadky z naučné stezky, které skončí v kontejnérech. Máme radost, že jsme alespoň něco málo pro přírodu udělali.
Sluníčko připaluje a na obloze se objevují drobné mráčky - kumuly. Posadíme se na loučce s výhledem na Lovoš. Kumuly se opravdu kumulují, šednou a bachratí, pohled na kuželovitý kopec s mraky je malebný. Posloucháme zpěv ptáků, znovu přeletí bělásek řeřichový, nad námi se mihne tmavý motýl, patrně některá babočka.
Kopečky Středohoří se probudily do bohatého života a čekají na své otakárky.... a čekáme a těšíme se i my
Dnešní den začíná dramaticky, protože jsem zaspala. Svádím zápas s časem, abych stihla vláček-severáček. Podařilo se a já se s pocitem vítězství rozhlížím po ubíhající krajině. Modrá obloha a sluníčko jsou příslibem krásného dne.
Prvním příjemným překvapením jsou skály v Podbabě, rozzářené zlatými květy tařice skalní. Jaro si vůbec dává na svých obrazech záležet, ubírá hněď, přidává zelenou a žlutou, tu a tam i červenavou, někde barvy promíchá a nanáší jemnými štětečky do pupenů stromů... Přestože je jasno, obzor se schovává v jemném oparu, takže Středohoří vytváří napřed jen nenápadnou siluetu, která se k nám rychle přibližuje...
Cesta lemovaná rašícími keři, kvetoucími fialkami a žlutými orseji vyhlíží vesele a zvolna stoupá. Za námi zůstává vesnička Režný Újezd, za níž se tyčí všeobjímající Lovoš v několika zelenavých odstínech. Sametovým dojmem působí nezalesněná místa jižních svahů. Sady pod Lovošem se odívají do bělavých závojů
Úpatí Boreče nás vítá barevnými koberci sasanky hajní, jaterníku podléšky a fialek. Ojediněle a ještě nesměle vyhlíží prvosenka jarní. Objevujeme žlutě kvetoucí křivatec. Ale převahu má modrá barva podléšek v několika odstínech, některé jsou moc bleděmodré a jiné dokonce narůžovělé. Udivuje nás i různý počet okvětních lístků. A je tu další rostlina s modrým až modronachovým květem - plicník lékařský (Pulmonaria officinalis). Je to rapsodie v modrém s doprovodem zpěvu zejména pěnkavovitých ptáků... Zvolna se probouzejí lípy a duby, břízy se probudily o něco dříve, zahalené v svěže zelených krajkách lístečků... Listnatý les s ostrůvkem bílých a fialových svícnů křehké dymnivky duté a ojedinělým žlutým květem sasanky pryskyřníkovité. Zaujmou nás listy protěže lesní, která nám brzy ukáže své drobné bílé kvítky.
Loučky, hájky, skupinky keřů a kamení, tentokrát je to světle šedý znělec. Osamělé malé i velké kameny, skupiony kamenů a kamenné sutě. Kameny porostlé lišejníky, ale i bez nich, jiné mají sametové čepice mechů.
Sluneční paprsky hladí trávu, kamení a dopadají i pod rašící stromy, probouzejí hmyz, různé mušky a čmeláky. A je tu první motýl - bělásek řeřichový s velkými oranžovými skvrnami na křídlech. Setkáme se s ním ještě několikrát.... Připadáme si jako v pohádkové zemi, jde se nám lehce a mně je do zpěvu. Jen tak si pro sebe pobrukuji větu z Handelovy hudby K ohňostroji. Asi to není náhoda.
Naše cesta je spojena i s něčím méně poetickým ale užitečným. Máme s sebou tašky , do nichž sbíráme odpadky z naučné stezky, které skončí v kontejnérech. Máme radost, že jsme alespoň něco málo pro přírodu udělali.
Sluníčko připaluje a na obloze se objevují drobné mráčky - kumuly. Posadíme se na loučce s výhledem na Lovoš. Kumuly se opravdu kumulují, šednou a bachratí, pohled na kuželovitý kopec s mraky je malebný. Posloucháme zpěv ptáků, znovu přeletí bělásek řeřichový, nad námi se mihne tmavý motýl, patrně některá babočka.
Kopečky Středohoří se probudily do bohatého života a čekají na své otakárky.... a čekáme a těšíme se i my
2 názory
O přírodě píšeš Vesuvanko krásně a s citem, máš navíc obdivuhodné znalosti. A jsem ráda, že ses taky zmínila o odpadcích. Je hrůza, co se objevilo ted po zimě nepořádku, v příkopech, na pokrajích lesů, na březích potoků... vždycky mi z toho trne. Děláme si smetiště ze svého okolí... Přesně před týdnem jsem se vracela vlakem k Praze, dívala jsem se z okna a obdivovala rozkvetlé trnky... ale náspy kolem kolejí byly doslova jedno smetiště... když přijíždím autem k Praze z jihu, projíždím nádhernými lesíky, ale nesmím se podívat na zem, jsou tam dokonce pytle s odpadky, pneumatiky, gauče... je to smutný pohled.
tip
nadík_k - díky za milou návštěvu i tip
Robinia -
děkuji za milé zastavení i tip. Když jsme s dcerou projížděly Rakouskem do Itálie, byla jsem překvapena, že nikde nebyl pohozený jediný papírek a u nás na okrajích lesů jsou skládky a silnice lemované odpadky - je to smutné a ještě si tím děláme ostudu i u cizinců
Děláme tím problémy hlavně sami sobě... hlavně aby se naše Země nestala jednou velkým smetištěm.
I když třeba v Austrálii stojí obyčejná plastová taška 4 dolary - aby si každý rozmyslel ji koupit a pak zahodit, poletující plasty se totiž občas zachytily na zvířatech a zadusily je... proto tam každý chodí do obchodu s obyčejnou plátěnou taškou. Možná se naučíme odpadky sbírat, třídit, neodhazovat, využít... chtěla bych tomu opravdu uvěřit.
Robinia -
máš pravdu, nezáleží na tom co řeknou cizinci, ale co řekne Země . I já bych ráda věřila, že se naučíme odpadky neodhazovat, třídit, využít, ale bude to asi nějakou dobu trvat
všechno už bylo řečeno přede mnou, krásný výlet, plný kytiček a motýlků a další TIP
andromeda
děkuji moc..... potěšila jsi mě svojí milou návštěvou a slovíčky i tipem
Hezké Vesuvko, po mém hekticky sportovním víkendu, tohle byla příjemná vycházka :-)
...když budeš mít chviličku, oprav malou chybičku (v počátku) : Jaro si vůbec dává ... svých obrazech... jestli se nemýlím.
Lotoska
děkuji za návštěvu, milá slovíčka i upozornění - už jsem chybičku opravila :-)))
Dávám Tipy dva: jeden za hezké povídání... a druhý za ten záslužný úklid lesa...
T****
synáček
Petře, díky za milé zastavení, slova, tipy i obrázek, který by mohl dostat název "Člověk zdobí krajinu"... bohužel takových a ještě mnohem horších obrázků se najde u nás hodně...
Craerassy - díky za milou návštěvu, slovíčka i tip :-)))
Krásné jaro nejjarnější, zase jsem se tam s vámi procházela, a ta vůně!!
Zaslužíš velikej tipík
Moc krásná - nejen krásně napsaná, ale i ta láska k přírodě z ní vyzařující. Moc hezky se to čte...*
Krásné kytičkově motýlkově kamínkové vyprávění...vonělo mi až sem jaro a krása přírody....tip
Markel
dadík
Candy
Zuzulinka
cerna_lovkyne
udělaly jste mi velikou radost, děkuji za milé zastavení a hřejivá slovíčka i za tipy
vesu: ty jsi bába kořenářka? já ty názvy květine neznám natož abych je poznal a ještě k tomu jen tka z vlaku...mno jo někdo prostě umí a někdo čumí...já teda čumím jaku ty umíš...
*
Delph
děkuji za milé zastavení, slova i tip... kytičky a vůbec příroda mě moc zajímá, ale kdybys věděl kolik toho neznám a neumím...
Joshua_Cata
17. 04. 2005Joshua_Cata
17. 04. 2005
Člověk si kolikrát ani neuvědomí,jak krásné to naše Středohoří vlastně je...děkuji za připomenutí.*
ves: každý víme své.... ty neumí šo a já zas tohle no... nic se neděje já jen že umět rozpoznat ty květinky je docela milá a krásná věc ;o)
Joshua_Cata - díky za milé zastavení i zprávu
Inge
díky za milou návštěvu i tip... Středohoří je přírodní skvost ve střední Evropě
Delph - díky, kytičky jsou moje veliká láska od dětství
DRAHT - jsem ráda, že se Ti výlet líbil - děkuji za milé zastavení a doplnění krásným obrázkem Lovoše - mám velikou radost, díky i za tip