Pat

Pat

            „A co kdybych se pokusil vymazat jenom tebe?“ řekl X. zamyšleně a začal ťukat do klávesnice.

            „To se ti nepodaří.“ odpověděl  sebejistě Y.

            „Tak bacha,“ zařval X. a bouchl pěstí do stolu, až monitor počítače poskočil, „ já jsem vymyslel tebe a celej ten tvůj zavšivenej vesmír a já to všechno taky můžu okamžitě zrušit!“

            „Jenže karta se obrátila, kamaráde, teď jsem to já, kdo má v hrsti ten tvůj vesmír.“ drnčely reprobedny počítače jízlivě, „ Zkus něco udělat a zamáčknu tě jako toho nejubožejšího červa!“

            Postava sedící za klávesnicí, kterou zobrazoval monitor, protáhla obličej do výsměšného úšklebku. X.ovi byl ten obličej odněkud povědomý.

            X. dostal nápad a prsty mu začaly tančit po klávesnici jak bleskově zadával příkazy. Nevšiml si, že ten druhý má náhle také plné prsty práce.

            „Jen počkej,“ pochechtával se X. sám pro sebe, „pořád ještě jsi jenom můj program a já tě můžu upravovat jak chci. Malá lekce tě přivede k rozumu.“ A víc nahlas pokračoval: „Právě jsem ve tvým vesmíru zrušil všechny hvězdy, hvězdokupy, galaxie, mlhoviny, černý díry, planety a všechno tohle svinstvo kromě tvojí planety a jejího slunce.“

            „Já taky.“ řekl Y. a ukázal rukou kamsi za X.ova záda, do míst, kde bylo okno. „Zapomínáš, že jsi stvořil opravdu dokonalou simulaci tvýho vesmíru, včetně sebe sama a tvýho počítače tu simulaci obsahujícího.“

            A tak přibližně v půl jedenácté v noci 26. října 2043 pozorovaly všechny observatoře i amatérští astronomové na noční straně zeměkoule zvláštní úkaz: náhlé zmizení všech hvězd z oblohy. Podle meteorologů byla vyloučena možnost náhle se objevivší masivní oblačnosti nad celou polokoulí.

            X. vstal, otočil se, přistoupil k oknu a strnul. Otevřeným oknem viděl, že tam, kde předtím svítily milióny jasných hvězd, a taky měsíc téměř v úplňku, není nic.

            Zuřivě přiskočil zpátky k počítači.

            „Co jsi udělal s hvězdama, ty virtuální bastarde?!“ zaječel nepříčetně.

            „To samý, co ty s mejma.“ odsekl Y. a nasadil vzdorovitý výraz.

            „No počkej...“ zavrčel temně X. a začal opět bušit do klávesnice. Druhý se opět neopozdil ani o zlomek sekundy a Enter stiskli oba současně...

            26. října 2043 ve 22 hodin 43 minut světového času, v 16 hodin 43 minut místního času, pozorovali návštěvníci pláží poblíž San Diega v Kalifornii zvláštní úkaz - náhlé zmizení slunce z oblohy. Podle meteorologů byla vyloučena možnost náhle se objevivší atmosférické poruchy způsobující dočasnou neviditelnost hvězdy a astronomové kategoricky popřeli možnost zatmění slunce měsícem, jelikož tento, stejně jako všechny hvězdy a planety, už téměř čtvrt hodiny marně hledali.

            „Ty svině!“ řekl X.

            „Kreténe!“ opáčil Y.

            26. října 2043 ve 22 hodin 57 minut světového času pozorovaly všechny observatoře i amatérští astronomové, stejně jako návštěvníci pláží i meteorologové, popeláři, patologové, právníci i sexuologové a s nimi dalších 7 miliard lidí zvláštní úkaz.

            Totiž to, že všichni náhle a zcela nečekaně přestali existovat.