Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStříbro
27. 05. 2005
3
0
1526
Autor
Kratas
Stříbro
Poslední stíny se k východu
protahují skloněny před časem.
I Tvůj se rozplývá v
temném půdorysu dne.
Postávám na zastávce,
mhouřím oči před lampou
a v ruce držím svůj první šedivý vlas.
Je stříbrný a já už opět nevím,
co bude,
kolik nocí může,
rýt záhyby do mých tváří.
Mám se smířit?
S vlasem v ruce,
bez rozumu
a Tebe.
Poslední stíny se k východu
protahují skloněny před časem.
I Tvůj se rozplývá v
temném půdorysu dne.
Postávám na zastávce,
mhouřím oči před lampou
a v ruce držím svůj první šedivý vlas.
Je stříbrný a já už opět nevím,
co bude,
kolik nocí může,
rýt záhyby do mých tváří.
Mám se smířit?
S vlasem v ruce,
bez rozumu
a Tebe.
Miroslawek
30. 05. 2005
hm, šedivím už od osmnácti...
když se smíříš, otevřeš cestu nečekaným věcem... chodívá to tak..
uli: Já vím a díky.
Hrbol: Díky.
Elyn: Ono nejde ani tak o šedivé vlasy (přeci jen je zatím jen jeden), věk tam trošku roli hraje, ale jinak je to někde jinde.
já neříkala, že je to o věku.. :)
ten věk patřil jen k šeivýmu vlasu.. a třeba ani tehdy nesouvisel s věkem..;)