Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLáska i krtkou zahání
16. 06. 2005
3
0
641
Autor
Vlado
Onehdá ma moja stará povedala: „Ty si ale básnické strievo“. Ona totiž pomývala podlahu a já k ní pronesol veršiek: „Jen co sklidím mop do záhonku hop“. A ona sa nasrala vylétla od práca ako vosice, ale při tem povalila vědro a mohla začať odznova. Ja jí pak eště povedal, keď sa chca otáčať s celym kombajnom, že by si mala nejprve udělat papírou. A tim som ju totálně dodělal.
Já stále povedám: „S ženů ako s květinů, nejprve přeříznuť a potem pod vodu“. Ona mi to mamička povedala, Vlado nežeň sa, ale co já ju slyšel keď som ležel za humny na sadě pod slívkou. To bylo pane tehdá probuzení keď tam pak pribehla moja stará a hádali sa. „Matko už musíma jiť falár čeká“ A mamička ma nakonec se starů odvlekli před oltár.
Ale ne vždy sma boli na sebe ako psi. Ked sma jednů jeli za těmi žabožrůty do Francie tak si tam stará kůpila takovů divnů věc. Mě povedala, že je to anténa a že budem chytať zahraničních televíziu. To nebola sranda, za dob hlubokého miera nas to mohlo tenkrať prijit hodně draho. A od te doby bola na dovolenej ako vymeněná enom som nechapal proč si bere tu antenu stále sebů do kůpelny. Jenže keď sma sa vracali dom prohledavali nas četníci na hranicou. A tenkeráť to našli, stará zrudla ako karotka já mal tlak, že keď by na mě sedol komár tak by buchnul, páč taková kapitalistická anténa to tehdá nebolo enom tak. Jenže sa strážníci začali lachnit a furt sa dívali na starů, která už nemohla byť více rudá. No pak som sa doveděl na co to je a keď mi povedali, že je to akýsi vibrátor nebo robertok (dodnes si to pletu) tak som to chcel staré narvat do riti. No nechala si ho enom do doby keď sma zjistili ako je v zemi dobrý na zahánění krtkou.
No a od té doby je na mě zas ako pes (asi 20 let).
Já stále povedám: „S ženů ako s květinů, nejprve přeříznuť a potem pod vodu“. Ona mi to mamička povedala, Vlado nežeň sa, ale co já ju slyšel keď som ležel za humny na sadě pod slívkou. To bylo pane tehdá probuzení keď tam pak pribehla moja stará a hádali sa. „Matko už musíma jiť falár čeká“ A mamička ma nakonec se starů odvlekli před oltár.
Ale ne vždy sma boli na sebe ako psi. Ked sma jednů jeli za těmi žabožrůty do Francie tak si tam stará kůpila takovů divnů věc. Mě povedala, že je to anténa a že budem chytať zahraničních televíziu. To nebola sranda, za dob hlubokého miera nas to mohlo tenkrať prijit hodně draho. A od te doby bola na dovolenej ako vymeněná enom som nechapal proč si bere tu antenu stále sebů do kůpelny. Jenže keď sma sa vracali dom prohledavali nas četníci na hranicou. A tenkeráť to našli, stará zrudla ako karotka já mal tlak, že keď by na mě sedol komár tak by buchnul, páč taková kapitalistická anténa to tehdá nebolo enom tak. Jenže sa strážníci začali lachnit a furt sa dívali na starů, která už nemohla byť více rudá. No pak som sa doveděl na co to je a keď mi povedali, že je to akýsi vibrátor nebo robertok (dodnes si to pletu) tak som to chcel staré narvat do riti. No nechala si ho enom do doby keď sma zjistili ako je v zemi dobrý na zahánění krtkou.
No a od té doby je na mě zas ako pes (asi 20 let).