Tisíce bouří

Tesat do mramoru jména milenek jsem se kdysi chystal.

Dnes prosím déšť, ať rychle smyje všechny jejich stopy.

Víc veteše ztratil jsem, než zlata jsem získal,

A od zítřka se i já vydám jen duše loupit.

Tesat do mramoru jsem cosi chtěl a dnes nemám pro to slova.

Tisíce bouří šílených už prošly zdejším krajem.

Ještě chvíli, čas smyje poslední jméno

A já vydám se na lup znova.

Jako broskev sladká musí být, ostřejší než pepř z Cayenne.

Ach, ta vůně, kterou pouští rukama drcené koření,

Jak omamnou šťávu ta broskev zuby půlená…,

Jako vzdušný zámek vzdálená je duše ženy,

Němý znova stojím pod balkónem,

Prahnu po ní a třesou se mi kolena.