Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePRVNÍ LETNÍ DEN NA KARFILÁTU
21. 06. 2005
14
0
9118
Autor
vesuvanka
PRVNÍ LETNÍ DEN NA KARFILÁTU
Den začíná jasnou oblohou a sluníčkem. A co víc si člověk může přát na výlet? Motoráček vyjíždí z Roudnice. Trať se vine po okraji města a dál loukami, políčky, hájky. Krajina se mírně vlní a z toho vlnění se vlevo vyhoupne Říp a po pravé straně na obzoru ve slabém oparu část Českého středohoří. Upoutá nás barevnost polí pod Řípem, na žlutou plochu hořčičného pole navazuje pole světle modrofialově kvetoucích rostlin, přemýšlíme co by to mohlo být, ale marně. K dokreslení obrazu krajiny přispějí dvě srnky v poli u trati.
Naší cílovou stanicí je Kleneč, nacházející jižně od Roudnice, odkud se vydáváme pěšky jihovýchodním směrem. Po necelé půlhodince chůze stoupáme úzkou cestičkou na kopeček Karfilát zčásti porostlý borovicemi, mezi nimiž nacházíme dub a akát. Na vrcholu kopce na západní a východní straně je planina částečně písčitá, kde se uchytily různé druhy trav a dalších rostlin. Žlutě kvetoucí svízel, fialový chrastavec, trsy růžově kvetoucí čičorky pestré, nechybí ani bodlák máčka, na okraji lesa ojedinělé kvete bílý tužebník. Potěší nás dokonce i motýl nápadný svým zbarvením - bílý s hnědočernými velkými skvrnami, okáč bojínkový.
Blížíme se k vrcholu a před očima nám zazáří bílé květy bělozářky liliovité a rozvine se celý koberec barev vyrůstajících z písku. Nejvzácnější rostlinkou je drobný bíle kvetoucí hvozdík písečný (Dianthus arenarius), který tu vyrůstá v trsech a bohatě kvete. Zaujme nás jeho velmi jemná vůně. Je to rostlina, kterou nenajdeme nikde jinde na světě než zde (endemit).
Procházíme místo, našlapujeme opatrně, abychom nic z té krásy neponičili. A je co obdivovat. Krásné chrpově modré květy pavince horského, kterých je místy hodně, ostrůvky hvozdíků, rozkvétá řebříček, drobně žlutě kvetoucí mochna písečná, rozchodník ostrý a bílý lomikámen vždyživý. Nesmím zapomenout na rozzářená květová sluníčka nízkého jestřábníku chlupáčku a mateřídoušku...
Nad květy poletují čmeláci a motýli - zejména zmíněný okáč bojínkový a drobnější rezavě hnědý motýlek, který neposedí. Motýlů je tu opravdu hodně - křidélka se jen třepetají.
Posadíme se do stínu pěkně urostlé borovice na okraji louky. Vůně, barvy, zpěv ptáků, před námi Říp. Impresionistický obraz léta, které budiž pochváleno. Udělám si malou skicu pohledu na Říp z tohoto magického místa. A pak nám nezbývá než se rozloučit a vydat zpět na nádraží.
Sedím ve vlaku obohacena o hluboké dojmy a zážitky. Říp se halí do jemné bělavé pavučiny tvořené řasami a já mu ještě zamávám z okna.
Den začíná jasnou oblohou a sluníčkem. A co víc si člověk může přát na výlet? Motoráček vyjíždí z Roudnice. Trať se vine po okraji města a dál loukami, políčky, hájky. Krajina se mírně vlní a z toho vlnění se vlevo vyhoupne Říp a po pravé straně na obzoru ve slabém oparu část Českého středohoří. Upoutá nás barevnost polí pod Řípem, na žlutou plochu hořčičného pole navazuje pole světle modrofialově kvetoucích rostlin, přemýšlíme co by to mohlo být, ale marně. K dokreslení obrazu krajiny přispějí dvě srnky v poli u trati.
Naší cílovou stanicí je Kleneč, nacházející jižně od Roudnice, odkud se vydáváme pěšky jihovýchodním směrem. Po necelé půlhodince chůze stoupáme úzkou cestičkou na kopeček Karfilát zčásti porostlý borovicemi, mezi nimiž nacházíme dub a akát. Na vrcholu kopce na západní a východní straně je planina částečně písčitá, kde se uchytily různé druhy trav a dalších rostlin. Žlutě kvetoucí svízel, fialový chrastavec, trsy růžově kvetoucí čičorky pestré, nechybí ani bodlák máčka, na okraji lesa ojedinělé kvete bílý tužebník. Potěší nás dokonce i motýl nápadný svým zbarvením - bílý s hnědočernými velkými skvrnami, okáč bojínkový.
Blížíme se k vrcholu a před očima nám zazáří bílé květy bělozářky liliovité a rozvine se celý koberec barev vyrůstajících z písku. Nejvzácnější rostlinkou je drobný bíle kvetoucí hvozdík písečný (Dianthus arenarius), který tu vyrůstá v trsech a bohatě kvete. Zaujme nás jeho velmi jemná vůně. Je to rostlina, kterou nenajdeme nikde jinde na světě než zde (endemit).
Procházíme místo, našlapujeme opatrně, abychom nic z té krásy neponičili. A je co obdivovat. Krásné chrpově modré květy pavince horského, kterých je místy hodně, ostrůvky hvozdíků, rozkvétá řebříček, drobně žlutě kvetoucí mochna písečná, rozchodník ostrý a bílý lomikámen vždyživý. Nesmím zapomenout na rozzářená květová sluníčka nízkého jestřábníku chlupáčku a mateřídoušku...
Nad květy poletují čmeláci a motýli - zejména zmíněný okáč bojínkový a drobnější rezavě hnědý motýlek, který neposedí. Motýlů je tu opravdu hodně - křidélka se jen třepetají.
Posadíme se do stínu pěkně urostlé borovice na okraji louky. Vůně, barvy, zpěv ptáků, před námi Říp. Impresionistický obraz léta, které budiž pochváleno. Udělám si malou skicu pohledu na Říp z tohoto magického místa. A pak nám nezbývá než se rozloučit a vydat zpět na nádraží.
Sedím ve vlaku obohacena o hluboké dojmy a zážitky. Říp se halí do jemné bělavé pavučiny tvořené řasami a já mu ještě zamávám z okna.
Na východní straně obce Kleneč jsou stráně "Karfilát" (národní přírodní památka), kde roste vzácný endemit - hvozdík písečný český - jediný toho druhu na světě. (Našel jsem ti to, je to název celé stráně a pod tímto jménem je to zapsáno jako nár.památka.)
Jinak procházka je to nádherná a okolí působivé, což mohu potvrdit také z vlastní zkušenosti. Ale ty to umíš popsat nádherně. T*
Ri_ko
přesně tak. Já jsem dlouho o této přírodní památce nevěděla, řekl nám o ní jeden z našich Poutníků, který je z Klenče. Chtěli jsme lokalitu navštívit již loni, ale nějak jsme období květu hvozdíku písečného českého propásli. Mám radost, že jsi toto místo také navštívil.
Děkuji za návštěvu, milou kritiku i tip
synáček -
Petře, potěšil jsi mě svojí návštěvou, milými, hřejivými slovíčky - díky i za tip
Anien
díky za milé zastavení i tip. Mám radost, že se mnou ráda cestuješ. Správně je Karfilát - v textu jsem asi udělala překlep - myslela jsem na karafiát, to je jasné - hvozdík je karafiát... jdu to opravit, díky za upozornění :-)))
hned bych šla na takový výlet...
to modrofialové pole, to byl len, já jsem lnové pole prvně viděla loni na Seči a byla jsem překvapena, jaká je to nádhera...jsou to krásné kytičky
tip
andromeda
děkuji za návštěvu, milá slovíčka, tip a obrázek s vysvětlením. Moc jsi mě tím potěšila. Poprvé jsem takto zbarvené pole viděla vloni zdálky z vlaku u Zdic a tehdy jsem uvažovala jestli to není len, ale myšlenku jsem zavrhla, domnívala jsem se, že len má trochu jiný barevný odstín (spíše do azurova), tak jak ho mám v atlase. Na této fotce je barva odpovídající. Ještě jednou veliký dík
krásné putování..jako vždy...obdivuji kolik kytiček znáš po jméhu a motýlů a vůbec*
Zuzulínka
děkuji za milé zastavení, slovíčka i tip , je to můj koníček, ale zjišťuji, že toho moc neznám, musím se ještě hodně učit
bola by z teba uzasna sprievodkyna...mam chut ist niekam do prirody ako som to docitala...dlho som nevidela svoju dedinku:(((
***
já Tě jenom obdivuji, jak si všechny Ty názvy kytiček pamatuješ.. :o)
krásné.. :o) t
Výlety s Vesuvankou, to je vždy záruka nádherného prožitku, i když jen u monitoru počítače. Ale Ty to umíš tak krásně napsat, že stačí přivřít oči a jsem tam s Tebou. Díky moc a veliký TIP.
místy
potěšila jsi mě svojí návštěvou a milými slovy - díky i za tip. Moc ráda bych dělala průvodkyni....
Snoopík -
díky moc za návštěvu, milá slova, tip a krásný obrázek, moc mě potěšil... mateřídoušku mám také moc
Eilil -
děkuji za milé zastavení i tip... kytičky jsem se učila znát postupně, občas si listuji v atlasech, hledám ty, které neznám... zjišťuji, že jich neznám hodně...
dadík
díky moc za milé zastavení, tip a nádherné obrázky, udělala jsi mi velikou radost
DRAHT
vždy mě potěšíš milými a krásnými slovy, jsem moc ráda, že se Ti moje díla líbí, díky za milé zastavení i tip
Craerassy
díky za návštěvu a milá slovíčka, která potěší, i za tip :-)))