Zklamání

Když jsi mi řekl-nech mě být!

Já měla v očích slzy.

Přála jsem si s tebou žít,

však můj sen rozplynul se brzy.

Já nabídla ti lásku

a věřila tvým slibům.

Proč viselo vše na vlásku

A ty podlehl jsi vlivům?

Proč ona má to štěstí,

že kráčíš vedle ní?

Hvězdy opak přeci věští,

tak proč já jsem ta,která už jen sní?

Myslíš,že mám srdce z kamene?

Že na všechno sílu mám?

Překvapí tě,když řeknu,že ne?

Jsi s ní,ale přesto jsi sám.

Je to skličující čekání,

srdce mám plné bolesti.

Do očí se mi slzy vhání,

proč věřila jsem ve štěstí?

Já vím,že šťastný nejsi,

ale cestu si volí každý sám.

Lituji,že toužím vědět kde jsi,

srdce zlomené díky tobě mám.