?Vždycky, když mě někdo parafrázuje, cejtim se tak trochu jako Kryštof Kolumbus?, řekl Herec.

 Libor, válející se na obrovské posteli které se běžně říká letiště, mu souhlasně přikyvoval. Místnost osvětlovaly pouze dvě svíčky na koberci a displej hi-fi věže. Lou Reed brnkal na kytaru pro tu správnou atmosféru.

?Takže, dobře mě teď poslouchej, ať pak ten nápad někdy zase neopakuješ po mně.?

 Libor se posadil a soustředěně se na něj podíval.

?Končim s onanií.?, řekl Herec.

?Cože??, vyjekl Libor, přestože slyšel.

?Tak. Prostě si ho už nebudu honit.?

?Ježiši co je to za debilní nápad? A co místo toho jako chceš dělat, jak budeš zabíjet nudu??

?No právě, o to jde. Freud tvrdil, že nevybitá sexuální energie se přemění na energii tvůrčí, bude ze mě umělec.?, odpověděl Herec.

?To si děláš prdel ne??, ozvalo se. ?Freud byl totální kokot, podle něho měly ženy snížený sebevědomí v důsledku zakrslýho penisu a ty mi chceš namluvit, že dáš na rady takovýho pošahanýho magora??

 Herec v duchu uznal pádnost argumentu, ale už se nedalo ustoupit.

?Tak abys věděl, Freud je zakladatelem moderní psychologie, zatimco ty seš naprosto neznámý pako, tak proč bych měl upřednostňovat tvoje názory??

?Protože na rozdíl od něho nejsem psychicky narušenej a baví mě spát s holkama, zatimco on při svých teoriích, pokud je aspoň částečně vypracovával podle sebe - viz jeho celibátní chuť tvořit -, si zřejmě nikdy nesmočil. Když už jsme u toho, to jako nebudeš mít ani normální sex??

 Tohle byla od Libora podpásovka. Ačkoliv se otázka netýkala základního tématu onanie, při Hercově slabší odpovědi by byl Libor ve výměně názorů okamžitě na koni a to si Herec jakožto naprostý narcis rozhodně nemohl dovolit.

?Sex a onanie jsou dvě naprosto rozdílný věci?, reagoval. ?Měl jsem kamaráda, kterej si myslel, že sex se uskutečňuje už v jedné osobě a grupáč je ve dvou, ale to rozhodně není můj případ. A doufám, že tohle chápeš i ty.?

?No dobře.?, pronesl jízlivě Libor. ?Ale pokud teda budeš spát s holkama, pak porušíš svojí sexuální abstinenci a tim pádem půjde do háje i tvoje tvořivost a nikdy z tebe umělec nebude.?

?Ale bude. Akorát nebudu souložit tak často, skoro vůbec, chápeš? Moje tvořivost sice nebude absolutní, ale rozhodně se zvýší a v tom je ten fór?, ukončil debatu Herec.

?Sunday morning?

bylo slyšet z repráků

?Právě jsme dorazili třetí flašku červenýho?, oznámil Libor. ?Zbejvaj už jen cigára.?

?Ale my jsme si řekli, že nebudem kouřit cigára. Proto jsem přece kupoval tu vodní dýmku.?

?Jo, já vim, ale ta nemá takovou sílu? Nechceš si dát jedno??

?Ne, přece nebudu porušovat svoje zásady.?, odpověděl Herec.

 Libor si vložil cigaretu do úst a zapálil si. ?První nádech je vždycky ten nejlepší?, řekl.

?Mimochodem?, pokračoval ?Neznáš náhodou Iggyho Popa??.

?No jistě že znám, že máš vůbec tu drzost zeptat..?, otočil oči v sloup Herec.

 Libor na to šel zlehka.

?No tak ten Iggy Pop ? hrozně fajn chlap -, nevim už ve kterym filmu jsem ho viděl, řešil stejnej problém.?

?Tak to bylo stoprocentně něco od Jarmusche?, sledoval Herec další Liborovo potáhnutí z cigarety,. ?Žádnej jinej režisér by totiž toho pošuka do filmu neobsadil. No a o co teda šlo??

 Libor ucejtil šanci.

?Tak si představ tu situaci. Starej rocker, kterýho právě Iggy hraje, sedí v nějaký zapadácký putyce nebo spíš baru, ve kterym je jen on, servírka a jukebox, ve kterym nenašel ani jednu svojí písničku. Sedí a popíjí kafe, čumí do blba a najednou se rozrazí dveře a v nich vidí starýho kamaráda, s kterym dřív hrával. Sednou, začnou kecat, číšnice jim dolejvá a po chvíli si ten parchant sedící proti němu začne připalovat cígo. Jedno za druhym. Iggy na to chvíli zírá a pak se zeptá, jestli si může taky nabídnout. Problém je ale v tom, že Iggy se zařek, že už nebude kouřit a ten kamarád to o něm ví. Samozřejmě mu nabídne, ale nedá mu to a zeptá se, jestli se Iggy náhodou nerozhod přestat. A víš čim to Iggy vyhraje??

?No to fakt nevim?, odpoví Herec.

?Že prej když teď už nekouří, tak si konečně může v klidu sem tam to jedno cígo dát.?, finišuje s úsměvem Libor a Hercovi dochází, že mu nezbývá, než si taky nabídnout. Ostatně?měl na cígo chuť celej večer a teď, když už nekouří?

?Přece nejsi o nic horší než Iggy Pop?, ukončil rozhodování Libor a oběma je jasné, že skóre se vyrovnává.

 Herec si vytáhl retko, zapálil a hladově nasál. První nádech je vždycky nejlepší.

 Během rozhovoru se oba dva přesunuli na koberec a při výměně názorů zírali do stropu. Byl  tmavě bílej - tmavě od noci.

 ?Jsem úplně super vykalenej?, přerušil krátké ticho Libor. ?Fakt krásnej čas. Chlast, cíga, chyběj už jen nějaký pěkný buchty??

?Ser na to?, řekl Herec.

Oba synchronně natáhli a pak se tomu zasmáli.

 Herec se válel po podlaze, Libor o kousek dál a mezi nimi stála na zemi vodní dýmka. Bylo těsně před ránem a ještě těsněji před kocovinou. Přesně ta chvíle extáze, kdy tělo vypíná všechny nepotřebné orgány, aby se mohlo po vyčerpávající kalbě očisit od všeho toho alkoholu. Mozek jede na mizivá procenta, člověk je najednou tak nějak blbej, ale o to je všechno snadnější a vidina absolutního štěstí se potácí někde na horizontu vědomí jako přibližující se kus země s otevřeným mořem za zády.

 Libor si to užíval. Právě se cejtil jako Kryštof Kolumbus.