Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLETNÍ ADAGIO
16. 08. 2005
16
2
7289
Autor
vesuvanka
LETNÍ ADAGIO
V šedavém oparu
jako tužkou lehce stínované
kopce s jiskrou terciéru....
Přesně takový byl pohled na České středohoří z vlaku, když jsme projížděli Oleško. Mraky na severozápadě nevěstily nic dobrého. V Lovosicích zataženo a chladný vítr. Rozhodneme se pro nenáročnou a krátkou procházku pod Lovoš, podívat se na studánku a louku poblíž, sem by mohl člověk chodit pořád, vždycky tu najde něco zajímavého.
Prvním překvapením bylo, že pod Lovošem bylo tepleji než ve městě. Dokonce i oblačnost trochu prořídla a místy se protrhávala. Sluníčko si hledalo cestu ke kopcům, které tak vstřícně přijímají jeho teplo.
Sklizená pole pozměnila trochu ráz krajiny, některé stromy již pobraly trochu okru do svých korun, ale nejvíc nás překvapilo několik keřů s karmínovými listy.
Přicházíme ke studánce a k naší lítosti zjišťujeme, že je zcela vyschlá. Již na jaře v ní bylo vody jen nepatrně a teď, přestože je vláhy dost, tu není voda už vůbec.
Že by byl pramen "stržen" při stavebních pracích někde v blízkém okolí. Škoda studánky....
Blížíme se k louce, která je naším cílem. U cesty zavoní dobromysl a svlačce mají rozevřené své bílé kalíšky květů - to je dobré znamení, že snad nebude pršet. Část louky, která byla posekaná, je svěží zelená, tráva a v ní fialově modré ostrůvky šalvěje přielenaté, která ještě tu a tam kvete, Květem nás potěší třezalka, řepík lékařský, řebříček, fialový chrastavec, hrachor letní, jitrocel střední i kopinatý, žlutavý jetel, Modrofialově kvetou vikve, Kozinec sladkolistý již odkvetl, upozorní na sebe listy a plody. Nechyběla ani čekanka a divizna malokvětá. A je tu několik druhů bodláků - pcháče a máčka ladní. - ponejvíce v horní části louky, která nebyla posekaná.
Jako na většině luk, tu jsou drobně bíle kvetoucí okoličnaté rostliny, které se tak těžko určují. Ale ta, která nás upoutala bude určitě z čeledi mrkvovitých - objevili jsme na ní housenku otakárka fenyklového. Je to parádnice, která si potrpí na výrazných barvách - nápadně zelená s černými a oranžovými skvrnami, příčně pruhovaná. Jak zjišťujeme během našeho asi pětihodinového pobytu na louce, kdy se k housence vracíme, moc pohybů už nenadělá.... zřejmě se brzy zakuklí, aby pak na jaře se vylíhl jeden z našich nejkrásnějších motýlů, kterého jsme nazvali "perlou Českého středohoří, a poletoval se svými druhy a družkami na vrcholových skalkách kopce.
Sluníčko pěkně hřeje, vítr, který byl v Lovosicích nepříjemně studený, se změnil v příjemný chladivý. Tušíme, že se objeví motýli. Nezklamali, napřed tu a tam jednotlivě, ale později začíná rej. Bělásci, několik druhů okáčů - okáč bojínkový, hnědavý okáč luční, pěkně zbarvený a babočku připomínající okáč zední a tmavý něžně sametový okáč prosíčkový. Je tu hodně modrásků nejen co do počtu (připomněli mi Etnu), i do druhu. Zajímavý je modrásek černolemý. Letos se poprvé setkáváme s babočkou kopřivovou a perleťovcem stříbropáskem. Zahlédli jsme i několik vřetenušek.
Dalším milým hostem této louky je přástevník kostivalový. Tento motýl narozdíl od ostatních není moc plachý. Můžete si ho zblízka prohlédnout. Když sedí na květu (zpravidla bodláků), nevadí mu čmelák, který se ho občas i dotkne.
Čmeláků tu bylo také hodně, tu a tam i včely.
Procházeli jsme louku a sledovali co se kde děje. Motýli jakoby měli svá teritoria - už jsme věděli kde hledat okáče prosíčkového nebo modrásky. Tu a tam prolétne i soumračník rezavý. V trávě je hodně lučních kobylek, zahlédneme i slunéčko sedmitečné. A jak jsem již psala, vraceli jsme se k naší housence otakárka.
Na horní části louky ještě kvete černýš rolní, který upoutá svými exotickými barvami - žlutavé kvítky a ostře tmavě růžové okvětí. Narazili jsme na žlutě kvetoucí rostlinu, poměrně nízkou - napřed jsem se domnívala, že je to druh mochny, ale při bližším prohlédnutí - měla úplně jiné, úzké listy - bylo jasné, že to není mochna. Podle atlasu jsem doma zjistila, že se jednalo nejspíše o devaterník penízkovitý (Helianthemum nummularium).
Tu a tam na louce, ale zejména na okraji lesa, jsme se potěšili i se "sopečnými bratříčky" a některé zdejší čediče jsou pěkně pórovité - jako na Etně, jenom ve starším vydání....
Chodilli, jsme, posedávali, bylo pořád co pozorovat - jak řekl jeden přírodovědec - jediné místo se mění každou hodinu. Intenzita slunce nebo zatažená obloha, denní doba znamená větší nebo menší aktivitu motýlů, ale i dalších živočichů.
A k tomu ještě barevné proměny krajiny. Nádhera!!! Ráj na Zemi, který můžeme najít kdekoliv v přírodě....
Najednou je skoro půl páté.... Jak je to možné? Mám dojem, že jsme tu byli jenom chvíli..... Lovosice hlavní nádraží.... na třetí nástupiště přijíždí vlak...... , který pokračuje dále....., ale on ten vlak do Lovosic zase přijede .... nechcete někdy také do něj nasednout?
V šedavém oparu
jako tužkou lehce stínované
kopce s jiskrou terciéru....
Přesně takový byl pohled na České středohoří z vlaku, když jsme projížděli Oleško. Mraky na severozápadě nevěstily nic dobrého. V Lovosicích zataženo a chladný vítr. Rozhodneme se pro nenáročnou a krátkou procházku pod Lovoš, podívat se na studánku a louku poblíž, sem by mohl člověk chodit pořád, vždycky tu najde něco zajímavého.
Prvním překvapením bylo, že pod Lovošem bylo tepleji než ve městě. Dokonce i oblačnost trochu prořídla a místy se protrhávala. Sluníčko si hledalo cestu ke kopcům, které tak vstřícně přijímají jeho teplo.
Sklizená pole pozměnila trochu ráz krajiny, některé stromy již pobraly trochu okru do svých korun, ale nejvíc nás překvapilo několik keřů s karmínovými listy.
Přicházíme ke studánce a k naší lítosti zjišťujeme, že je zcela vyschlá. Již na jaře v ní bylo vody jen nepatrně a teď, přestože je vláhy dost, tu není voda už vůbec.
Že by byl pramen "stržen" při stavebních pracích někde v blízkém okolí. Škoda studánky....
Blížíme se k louce, která je naším cílem. U cesty zavoní dobromysl a svlačce mají rozevřené své bílé kalíšky květů - to je dobré znamení, že snad nebude pršet. Část louky, která byla posekaná, je svěží zelená, tráva a v ní fialově modré ostrůvky šalvěje přielenaté, která ještě tu a tam kvete, Květem nás potěší třezalka, řepík lékařský, řebříček, fialový chrastavec, hrachor letní, jitrocel střední i kopinatý, žlutavý jetel, Modrofialově kvetou vikve, Kozinec sladkolistý již odkvetl, upozorní na sebe listy a plody. Nechyběla ani čekanka a divizna malokvětá. A je tu několik druhů bodláků - pcháče a máčka ladní. - ponejvíce v horní části louky, která nebyla posekaná.
Jako na většině luk, tu jsou drobně bíle kvetoucí okoličnaté rostliny, které se tak těžko určují. Ale ta, která nás upoutala bude určitě z čeledi mrkvovitých - objevili jsme na ní housenku otakárka fenyklového. Je to parádnice, která si potrpí na výrazných barvách - nápadně zelená s černými a oranžovými skvrnami, příčně pruhovaná. Jak zjišťujeme během našeho asi pětihodinového pobytu na louce, kdy se k housence vracíme, moc pohybů už nenadělá.... zřejmě se brzy zakuklí, aby pak na jaře se vylíhl jeden z našich nejkrásnějších motýlů, kterého jsme nazvali "perlou Českého středohoří, a poletoval se svými druhy a družkami na vrcholových skalkách kopce.
Sluníčko pěkně hřeje, vítr, který byl v Lovosicích nepříjemně studený, se změnil v příjemný chladivý. Tušíme, že se objeví motýli. Nezklamali, napřed tu a tam jednotlivě, ale později začíná rej. Bělásci, několik druhů okáčů - okáč bojínkový, hnědavý okáč luční, pěkně zbarvený a babočku připomínající okáč zední a tmavý něžně sametový okáč prosíčkový. Je tu hodně modrásků nejen co do počtu (připomněli mi Etnu), i do druhu. Zajímavý je modrásek černolemý. Letos se poprvé setkáváme s babočkou kopřivovou a perleťovcem stříbropáskem. Zahlédli jsme i několik vřetenušek.
Dalším milým hostem této louky je přástevník kostivalový. Tento motýl narozdíl od ostatních není moc plachý. Můžete si ho zblízka prohlédnout. Když sedí na květu (zpravidla bodláků), nevadí mu čmelák, který se ho občas i dotkne.
Čmeláků tu bylo také hodně, tu a tam i včely.
Procházeli jsme louku a sledovali co se kde děje. Motýli jakoby měli svá teritoria - už jsme věděli kde hledat okáče prosíčkového nebo modrásky. Tu a tam prolétne i soumračník rezavý. V trávě je hodně lučních kobylek, zahlédneme i slunéčko sedmitečné. A jak jsem již psala, vraceli jsme se k naší housence otakárka.
Na horní části louky ještě kvete černýš rolní, který upoutá svými exotickými barvami - žlutavé kvítky a ostře tmavě růžové okvětí. Narazili jsme na žlutě kvetoucí rostlinu, poměrně nízkou - napřed jsem se domnívala, že je to druh mochny, ale při bližším prohlédnutí - měla úplně jiné, úzké listy - bylo jasné, že to není mochna. Podle atlasu jsem doma zjistila, že se jednalo nejspíše o devaterník penízkovitý (Helianthemum nummularium).
Tu a tam na louce, ale zejména na okraji lesa, jsme se potěšili i se "sopečnými bratříčky" a některé zdejší čediče jsou pěkně pórovité - jako na Etně, jenom ve starším vydání....
Chodilli, jsme, posedávali, bylo pořád co pozorovat - jak řekl jeden přírodovědec - jediné místo se mění každou hodinu. Intenzita slunce nebo zatažená obloha, denní doba znamená větší nebo menší aktivitu motýlů, ale i dalších živočichů.
A k tomu ještě barevné proměny krajiny. Nádhera!!! Ráj na Zemi, který můžeme najít kdekoliv v přírodě....
Najednou je skoro půl páté.... Jak je to možné? Mám dojem, že jsme tu byli jenom chvíli..... Lovosice hlavní nádraží.... na třetí nástupiště přijíždí vlak...... , který pokračuje dále....., ale on ten vlak do Lovosic zase přijede .... nechcete někdy také do něj nasednout?
2 názory
Jarmilo, děkuji za přečtení této starší reportáže a milou odezvu :-))). Moc mě těší, že se Ti líbil popis louky - byli jsme nadšeni, co všechno jsme viděli na poměrně malé louce. Počasí se vydařilo, ale my jsme byli nezmaři a chodili na výlety, i když pršelo a nacházeli kouzlo deště.
Měli jste štěstí, že se vyčasilo! Tvé podrobné popisování života na louce je kouzelné :)
synáček
Petře, díky moc za vše.... udělal jsi mi velikou radost, studánka je nádherná... Přeji Ti krásné a pohodové dny....
Ano, čas na vycházkách do přírody tak rychle letí...
Takové odvedené, stržené a zničené prameny člověkem proto, aby stavěl, budoval a zízkával z přírody pro sebe chamtivě stále víc, jsou bolavou výčitkou...
tip Vesuvanko
Robinia
máš pravdu, je to přesně tak, jak píšeš... podobným způsobem byl kdysi zničen pramen "Dobrá voda" pod Černavou v Jeseníkách... díky za milé zastavení i tip
Craerassy
moc bych Ti to přála, kdyby Ti to někdy vyšlo... díky za milé zastavení i tip
opět krásné putování přírodou, ráda bych do toho vlaku nasedla ...posílám modráskový tip
ale on ten vlak do Lovosic zase přijede .... nechcete někdy také do něj nasednout? ....... určitě chceme ... Tvoje vyprávění je tak hezké a poutavé, že by se tam člověk hned rozjel. Musí tam být moc a moc krásně. Ale díky Tobě se ta krása dostane až k nám domů alespoň zprostředkovaně. Díky. Posílám TIP a s přáním slunce v duši.
Hezký výlet - díky, také se ráda kochám. Díky zuzulinko za krásného modráska..
andromeda -
Helo, děkuji Ti za obě milá zastavení, hřejivá slovíčka, tip a krásné obrázky modráska a slunéčka sedmitečného - potěšila jsi mě moc
DRAHT
děkuji za milé zastavení a slovíčka, která jsou pro mě pohlazením. Je to opravdu nádherná krajina, bohužel u nás v současnosti nedoceněná - pořád přežívají z nedávné minulosti předsudky o zdevastovaných a zamořených severních Čechách. V těsném sousedství dolů a výsypek ale nacházíme přírodní skvosty, které nemají ve střední Evropě obdoby. Pokud jde o ovzduší - situace se podstatně zlepšila, věřím, že se časem vzpamatují i Krušné hory.... Díky i za tip a přeji Ti krásné dny a sluníčko v duši
Jazena - děkuji za milé zastavení a slovíčka
Váš zájem o výlety mě moc těší, díky a přeji Vám všem krásné, sluníčkové dny
Sluníčko si hledalo cestu ke kopcům, které tak vstřícně přijímají jeho teplo......
louka roztančená křídly motýlů
jak ráda bych ulehla do její náruče a nechala se kochat tou krásou
děkuji za nádherné snění
-t-
Trini
děkuji Ti za obě milé návštěvy, krásná slovíčka, tip i kouzelný obrázek, udělala jsi mi velikou radost.... černýš rolní působí velice exoticky, jakoby byl odněkud z jihu... poprvé jsme se s ním setkali na lounském vrchu Čičov a byli jsme fascinováni jeho barvami.... přeji krásné, pohodové dny
ano je opravdu nádherný ... já ho ještě ve skutečnosti neviděla,
tobě taky krásné a slunečné dny
Opět jsem si s Tebou krásně zavýletovala, od té doby, co čtu tvoje přírodovědné cestopisky, tak se víc kolem sebe rozhlížím a víc vidím a jsem víc bohatá krásnými dojmy, to díky Tobě. Za dnešní vyprávění veliký TIP, pěkné dny na konci létaTi přeji ze srdce. :-))
Markel
děkuji za milé zastavení a slovíčka, kterými jsi mě moc potěšila, mám radost, když se mi podaří někoho nadchnout pro něco co miluji.... Ráda bych dělala průvodkyni v některé přírodní rezervaci, ale vzhledem k mé fyzičce to není možné. Díky i za tip a přeji Ti krásné a pohodové letní dny :-)))
poulett - i já moc děkuji, mám velikou radost :-)))
Arienalia - děkuji moc, Tvůj zájem mě moc potěšil :-)))
Čokoládová
16. 08. 2005
ta je celá motýlková vesu....úplně je vidím...moc hezké putování*
jako by mi tady zašuměli křídla....
Augustin_Šípek
16. 08. 2005
Čokoládová, Zuzulínka, Augustin_Šípek
děkuji Vám za milé zastavení, tipy , Zuzulínko, díky na nádherného modráska
a ještě přidávám housenku otakárka fenyklového