Tantra

má láska snad není z tohoto světa

to bych myslím ji už dávno našel...

zas se blíží ach třikrát běda

ta důvěrně známá záře

a není hodiny minuty není dne

abych v jejím stínu tebe neviděl...

mlha svou oponu na obzoru

večer zvedá snad abych bledl

abych šedivěl starou minci

z prachu zvedl naslouchal

co říká mi můj nepřítel

TO TY JSI ODJINUD TO TI POVÍDÁM...

TAK zvednu kotvy sbalím saky paky

ve snu odletím odkud jsem přiletěl...

co bych tady ještě dělal proboha

když klid a mír se hledá jinde...

nepoznáš tu která v davu na tebe zavolá

poznáš tu která na tebe zbyde!...

má láska není podzimní chmýří

není to ani vydatný letní déšť

je to chlad který mysl mou

svou břitvou jitří

a žár který ani na pólech

nelze snést!...

láska která mír má v duši

čistý mořský vánek

z něhož zběsile mi srdce buší...

a když bez ní v noci sladce spím

tak jen proto že jako vítr

nad mou hlavou

sladce vane