Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKrajinou
13. 09. 2005
6
0
1529
Autor
Vejmel
Víš,
kolik naděje skrývá okno
zářící do nocí,
když pod srpkem měsíce
procházíš poli?
A jak vděčně pohlížíš na světlo
pronikající dveřmi přes práh
do tmy,
když jako žebrák čekáš
s rukou napřaženou
na suchý chléb a sklenici vody.
Pokorně prosíš za požehnání,
když už ti víčka těžknou,
pro okno a práh zalitý světlem
a pro lidi, co žijí za nimi.
Modlitba tvá doznívá,
usínáš,
nad hlavou máš hvězdnou klenbu
a nekonečnou milost.
kolik naděje skrývá okno
zářící do nocí,
když pod srpkem měsíce
procházíš poli?
A jak vděčně pohlížíš na světlo
pronikající dveřmi přes práh
do tmy,
když jako žebrák čekáš
s rukou napřaženou
na suchý chléb a sklenici vody.
Pokorně prosíš za požehnání,
když už ti víčka těžknou,
pro okno a práh zalitý světlem
a pro lidi, co žijí za nimi.
Modlitba tvá doznívá,
usínáš,
nad hlavou máš hvězdnou klenbu
a nekonečnou milost.
Nika141888
14. 02. 2006
to Smetiprach:
Věř mi, že když jsem to psal, tak jsem necítil žádný patos, ale tu nejhlubší pokoru a vděčnost.
Jinak všem moc děkuju
Smetiprach
13. 09. 2005
Báseň je velice citlivě npsaná a já mám ráda citovky.Jak čtu o hvězdách, tak mě to dostane.Musím dát tip