Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrázdnota
18. 08. 1999
2
0
2351
Autor
Saša
Jsou dny,
. . . . . . kdy jizva na duši se náhle otevírá
v ty dny
. . . . . . pak může člověku i chybět v život víra
Jsou dny,
. . . . . . kdy člověk nechce být už vůbec v tomto světě
v ty dny
. . . . . . už člověk nechce žít - snad bylo by mu lépe
Jsou dny,
. . . . . . kdy oči plné slz záři slunce nevidí
v ty dny
. . . . . . pak vůle táhne vůz životem prázdným, bez lidí
Jsou dny,
. . . . . . kdy jizva na duši se náhle otevírá
v ty dny
. . . . . . pak může člověku i chybět v život víra...
Smutne...pravdive,..vystizne..,zajimalo by me,co Te k tomuto dilu vedlo?
Ozaj pekne. Forma ma prilis neoslovila, ale obsah sa mi rozhodne paci.
Bříza :
díky ti příteli, za útěchy slova,
často je dávám sám zas a znova
občas však proskočí ze srdce smutek,
mozek jej propustí (špatný to skutek)
Zas bude lépe, jenom se nadechnu,
třeba už zítra po smutku nevzdechnu,
vesel jak dřív jsem byl budu psát zas,
snad brzy, příteli, přijde ten čas
...
Špuntíku - díky.
díky ti příteli, za útěchy slova,
často je dávám sám zas a znova
občas však proskočí ze srdce smutek,
mozek jej propustí (špatný to skutek)
Zas bude lépe, jenom se nadechnu,
třeba už zítra po smutku nevzdechnu,
vesel jak dřív jsem byl budu psát zas,
snad brzy, příteli, přijde ten čas
...
Špuntíku - díky.
Ach Sašo Sašo - smutný příteli...
proč tvoje oči náhle ztemněly ..?
proč tak trudně hlava zpolou klesá
vždyť vesels byl - to břímě světa nesa
vždyť rozpravy jsme vedli ještě včera
a dnes duch Tvůj naříká z pološera
a jako z předpeklí se hlas Tvůj z dáli nese
Co stalo se Ti ?
Či zítra nestane se ?
Jak pomoci Ti mohu bratře drahý
Vždyť ódu krásnou psal´s na počest Prahy
A ještě včera hlas Tvůj nezachvěl se...
Co stalo se Ti příteli můj - sděl se.
proč tvoje oči náhle ztemněly ..?
proč tak trudně hlava zpolou klesá
vždyť vesels byl - to břímě světa nesa
vždyť rozpravy jsme vedli ještě včera
a dnes duch Tvůj naříká z pološera
a jako z předpeklí se hlas Tvůj z dáli nese
Co stalo se Ti ?
Či zítra nestane se ?
Jak pomoci Ti mohu bratře drahý
Vždyť ódu krásnou psal´s na počest Prahy
A ještě včera hlas Tvůj nezachvěl se...
Co stalo se Ti příteli můj - sděl se.