Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePokus o automatickou reflexi spisu J. A. Komenského Truchlivý
18. 11. 2005
2
0
436
Autor
SvTonik
Jana Amose Komenského
Truchlivý
„Slunce se bojí noci a měsíc je smrt dne.
Myšlenka podobná krajině, lesu je chaos,
zmatení a smrt mozku.“
(Jáchym Topol, Baroko v Čechách)
Temnotou záře prostupuje, ve kteréž morový anděl zhůry se nesa,
útrapy všeliké přírodní a válečné zvěstuje po zemi.
Neblahý to osud veškerenstva, pro nějž dí tragický duch básníkův:
„Co Bůh, Člověk?“
Sestra úzkost v područí panující smrti pospolu obraz bezměrné velikosti boží pokorou člověku přináší, protož ten pak, pod tíhou onoho absolutna, doufaje, v naději volá po milosrdenství: Dejž nám umříti v pokoji, pane náš, vykupiteli! Kriste nezištný, Kriste imagologie! Hrůzostrašných obrazův muk pekelných a úděsných visí apokalyptických, jakož i příslibu spasení v životu věčném, kterýmižto nejistota duchová i existenční jsou provázeny.
Odtud ona dobová psychóza, toliko ráz životního pocitu člověka barokního. Avšak není-liž to onen pocit odvěký, jenž náleží biblickému strádání Jobovu, smrtítancům středověku, stejně jako Wertherově poblouznění romantickému nad „propastí hrobu věčně otevřeného, silou všestravující v celé přírodě ukrytou“, dále pak k snovému opojení symbolistnímu, až k hranicím temného surreálna generací století dvacátého a dále až po naše dni?
Jest to universální tragický pocit v lidech a národech, pro nějž Komenie naříkáš v nocích svých bezesných, kdy jsou tobě útěchou knihy proroků, pěvců zatracení a marnosti.
V soucitu pak hledíš na utrpení národů, tážeš se po spravedlnosti, nevida rozdílu v trestu zbožných kajícníkův a hříšných chapačů osidel ďáblových.
Voláš po nápravě věcí lidských, protivenstvích církve a jiných ve světě zlořádů. Ó truchlivý Komenie, v čase, kdy matka tvá Jednota bratrská na věčnost odejíti musí, v zoufalství příchod antikrista očekáváš,
Komenie, poustevníče v exilu svého srdce!
Vše toto ve spisu svém sporem rozvádíš, grammatiku, Komenie,
jenž do šerosvitu jazyk halíš, z nějž vzkvésti necháváš prostředky nejrozmanitější, barvité metafory rozličné, tajemný oxymóron, bouřící antithesi, jež tvoji jsou nástrojové k výrazu exaltované obrazivosti ducha. Didaktiku Komenie, díš tu své naučení, žeť navzdor sklíčenosti
opravdové pokání, trpělivost v trápení a chystání se na život věčný
naši jsou pomocníkové.
Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj všeckněm dobré vůle lidem.
pokorně se připojuju - bohužel dobré, bohužel bez toho, abych mohl něco dodávat. spíš jen archaistická chvála - divím se, kde jsi proboha mohl chytit tak věrohodnou staromluvu. mnoho lidí se pokouší, ale snažím si vzpomenout, kdy jsem naposled narazil na nějakou věrohodnější, než je tohle... dobré, ba dokonce moc dobré.
... tip je samozřejmostí ...
velmi, velmi zajímavě napsané (osobně archaismus nemusím, ale tady se hodí)
tip* a vítej na Písmáku:-)