NEZNAMY PAN

18.1.2006 - Sydney Vracim se po letech s jednou basnickou. Jen tak pro ukazku, jak se dovedeme menit...:-) Pro ty, co si na mne pamatuji, neni prekvapenim, ze pisu bez hacku a carek... Jeste stale sedim v Sydney, stale ve fotbale a na psani neni moc cas... Pro ostatni jen rychle vysvetleni - jsem zoufale neschopny si na svem pocitaci zaridit cestinu. A taky doufam, ze ma cestina neni o moc horsi, nez byvala... To by byla hruza na hranici unosnosti...:-) Predem se omlouvam

 

NEZNAMY PAN

 

Dnes se k nam prihlasil neznamy pan,

cizim mne pohledem pozdravil sam.

 

Vim, ze se neslusi, abych se smala,

- slunce mne probudi bez toho pana.

 

                          X

 

Kdyz prisel k zahrade vcerejsi pan,

vlidne mne pozdravil – byl opet sam.

 

Vim jak se zachovat – jsem mravu znala,

a tak jsem cizinci „dobry den“ prala.

 

                          X

 

Kdyz prisel z kytici opet ten pan,

plase mne oslovil slovy co znam.

 

Vim jak se zachovat – potlacit smich,

s kytkou se nadechnout to neni hrich.

 

                           X

 

Kdyz prisel z prstinkem muj znamy pan,

k tanci jsem svolila - at neni sam.

 

Srdce jsem mileho do dlani vzala,

a s jarnim poupatkem

syna mu dala...

 

                    x   x   x

 

---