Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Konec potopě

14. 02. 2006

2595

Autor

sapro

Potíme ve dvou svoje existence.

Ruce se pojí v jednu jedinou.

A potom lehce pro svatební věnce

strach, který těší...

Když zasténáš tence milostnou píseň...

vinnou nevinnou.

Jen úsměv ticha zbude mezi náma

a kapky potu mizí na stropě.

Počkej až časem bude z tebe máma

a já tvý druhý

dítě sebe sama...

Začátek konce, konec potopě...

a z prstů deseti jen půlka zbyla mi, ta která tvoje svírá... nějak mi to to připomnělo, akorát newim, jestli to vzjadřuje totéž, nebo pravej opak. lehce tě podezírám, žes tím chtěl vyjádřit něco, co se mi vůbec nelíbí, pročež nyní o obsahu odmítám hloubat. ale napsaný je to pjekně :)