Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNáš cit
17. 02. 2006
2
0
2130
Autor
Brzlík
tuto báseň jsem napsal své přítelkyni, při prvním výročí našeho vztahu
s červenou stuhou ve vlasech
já proti tobě tenkrát stál
stál, smál se a miloval
pak odložila jsi svůj šat
já rázem přestal jsem se smát
však ještě mnohem víc jsem stál
ještě víc tě miloval
pardon.. * nejaka pekna
(pokud jsem nejak pohorsil ctenare, omlouvam se, ale v tu chvili me to neprislo :) )
Ta posledni sloka..je..podivna...
Jakoby autorovi utekla myslenka nebo se neumel poradne vyjadrit, a tak tam hodil nejake pekne slovicka, at se to rymuje...
...
já rázem přestal jsem se smát
však ještě mnohem víc jsem stál
...
Nepusobi to na me teda vubec intimne, ale spis sklesle..toto muj verdikt.. doufam, ze nebudu bit jako kritik prede mnou...
Vejmele, má intimní poezie není k smíchu, ale má pozvednout a zušlechtit duše zhrzenců. Třeba tebe.
Já to myslel v dobrém. Tak, že jakmile jsem si to přečetl, přestal jsem se smát. No, to je najednou nepochopení.
P.S. Když už máš odvahu publikovat tady "intimní" lyriku, tak musíš taky počítat s tím, že se ti někdo může svobodně vysmát.
P.P.S A nedovedu si představit, jak pozvedne duše zhrzenců "však ještě mnohem víc jsem stál".
Hezký večer
no po první sloce jsem čekala něco trochu jiného a nějak ti i ta druhá ujíždí, ale je to pěkné .)