Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠtětec
01. 04. 2006
9
2
4119
Autor
Anyz
Štětec
Probudila jsem se z krásného snu, který se celý schoulil do křehké bubliny a pomalu se ztratil ve vzduchu. Vedle mé postele zpletené z jemných pramínků vody a poztrácených strun jsem objevila dvě malé krabičky. Položené jen tak mimochodem náhodným chodcem, naplněné po okraj černou a bílou barvou a upírající své oči někam do neurčita. Vzala jsem svůj štětec, kterým maluji jen čas a bílé lekníny, rozlila barvy do našedlé palety a vyšla ze své kapičky rosy. Na procházku, možná za uměním, možná se jen rozhlížet, možná jen tancovat mezi lidmi, možná nakreslit nádherný obraz. Procházím se po neznámých cestičkách mezi příliš vysokými domy a vybarvuji každé místo jednou barvou z mé palety. Tvořím si z celého světa omalovánky podle svých představ. Černá. Bílá. Možná se tak neztratim a budu vědět, kam jít. Budu alespoň trochu tušit, jestli mi můžeš ublížit. Jestli bys dokázal rozbořit můj svět a postavit si z něj svůj hrad podobný tomu, který si pamatuješ z doby, kdy sis z barevných kostek stavěl své sny.
Probudila jsem se z krásného snu, který se celý schoulil do křehké bubliny a pomalu se ztratil ve vzduchu. Vedle mé postele zpletené z jemných pramínků vody a poztrácených strun jsem objevila dvě malé krabičky. Položené jen tak mimochodem náhodným chodcem, naplněné po okraj černou a bílou barvou a upírající své oči někam do neurčita. Vzala jsem svůj štětec, kterým maluji jen čas a bílé lekníny, rozlila barvy do našedlé palety a vyšla ze své kapičky rosy. Na procházku, možná za uměním, možná se jen rozhlížet, možná jen tancovat mezi lidmi, možná nakreslit nádherný obraz. Procházím se po neznámých cestičkách mezi příliš vysokými domy a vybarvuji každé místo jednou barvou z mé palety. Tvořím si z celého světa omalovánky podle svých představ. Černá. Bílá. Možná se tak neztratim a budu vědět, kam jít. Budu alespoň trochu tušit, jestli mi můžeš ublížit. Jestli bys dokázal rozbořit můj svět a postavit si z něj svůj hrad podobný tomu, který si pamatuješ z doby, kdy sis z barevných kostek stavěl své sny.
2 názory
mno mě se tam děsně líbí ten usek o tom co maluješ tím štětcem, to je fakt (ani nevim proč) pro ě strašně krásný a něco hezkýho mi to připomnělo, tak ... sakra teĎ tady nemůžu na tý klávesnici najít hvězdičku jako tip, tka promiň, ale stejně posílám...
Vzdálený_hlas_moře
01. 05. 2006
evi dneska mi ukaplo trochu bile barvy na chodnik ktery uz sem predtim vybarvila cerne a zjistila jsem ze uz na to nemam silu pokud chces beru si chvilku volno muzes vybarvovat ale nevim jestli to pomaha
anýzku, to je strašně tragický... beznadějný... a přitom nádherný...
až už Tě nebude bavit vymalovávat si svět, půjč mi, prosím, svojí černou, bílou a štětec... třeba mi to pomůže...
*