Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČekatel na život
08. 06. 2006
1
0
867
Autor
Blay
Čekatel na život
Den zvolna dohasíná, světlost se ztrácí v šeru,
poslouchám na schodech pána, kterého nepřeperu.
Tiskne k sobě dámu upnutou do korzetu,
má vlasy do culíku a kouří cigaretu,
vypráví polohlasem něco o svojí tetě
a já si přeju nebýt spolu s ním na planetě.
Pach krysích výkalů a bordel na chodníku,
proč blbost s sebou vláčí vždycky dost pomocníků.
Taky bych najít si chtěl svého džina v lahvi,
z osudí života ještě mě nevytáhli.
Sem čekatel…
Den spěje ke konci a světlo tryskem k cíli,
už toho pitomce nezvládnu ani chvíli,
huláká za mnou heslo,“vždycky si něco urvu“.
a pak jde směrem do tmy, za ruku vede kurvu.
Dívám se z mostu na něj a v zátylku mě zebe,
nevím koho litovat, zda jeho nebo sebe.
Pach lidských výkalů a bordel na chodníku,
proč blbost vždycky dělá tak dobrou politiku.
Snad ještě zbyli na mě nějací džini v lahvi,
z osudí života ještě mě nevytáhli.
Sem čekatel…
Den došel svého konce tak až zase zítra,
vím že se potkám tak jako každého jitra.
Bude mít jinou děvku a taky jiný sako,
ale pořád to bude on, pořád to samý pako.
A já ho zase budu poslouchat jako tátu,
pro pár posranejch grošů, co tahá zpod kabátu.
Sem čekatel…