O Zemi a Měsíci

toto jsem napsal ve 13ti letech v T602 :-)

O Zemi a Měsíci Měsíci,jenž byl původně pouhý toulavý asteroid přelétávající v mrazivém kosmickém prázdnu od planety k planetě ,se zalíbila Země svojí pestrostí a živostí.Přiletěl tedy blíže.Zemi se Měsíc také líbil-přitažlivost byla oboustranná.Měsíc tedy začal kolem Země kroužit.Bál se k ní přiblížit blíže-nejdříve kvůli ostýchavosti ,později za to mohlo to,že při svém přiblížení by svými slapovými silami zničil na Zemi všechen život a deformoval by její tvar ,takže by klesl do náruče zničené ,zesláblé a zraněné Země ,což nechtěl.Pokus o přiblížení před 65-ti miliony let skončil katastrofou , na Zemi vymřeli dinosauři a Měsíc se pokryl bolestivými ranami - krátery.Země a Měsíc,poraněni neúspěšným setkáním,pluli dále vesmírem vedle sebe,nešťastni ,že se nemohou přiblížit sobě blíž.Měsíc pouze laskal Zemi na dálku přílivy a odlivy,víc se ale nepokoušel. Tu Zemi napadl spásný nápad-použila svoji sílu a intelekt a zažehla v jednom druhu opic na ní žijících jiskru poznání a chápání.Tak vznikl člověk.Člověk,syn Země, upíral své zraky k Měsíci.Jak si stále více a lépe podroboval hmotu,vynašel konečně způsob,jak se od Země odpoutat a přiblížit se vesmíru a i Měsíci. Konečně nastal ten den-kosmická loď lidí,dětí Země,vyrobená z kovu z hlubin Země vytaženého,se dotkla Měsíce.Měsíc přijal tento kousek Země s otevřenou náručí.Stejně tak Země přijala vzorky horniny,které lidé přivezli z Měsíce. Vesmír se zachvěl mohutným pozitivním impulsem Lásky.Když se podíváte ze Země k Měsíci,zjistíte,že jeho tvář je čím dál tím méně ustaraná a čím dál tím více se usmívá.

---