Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vždycky se nechám trápit

04. 09. 2006
1
0
1347
Autor
Smailinka

Taková jsem já. Nikdy neutíkám, nechám se trápit až do konce svých sil a pak přijde někdo, díky komu se zrodím, nová a silnější, a ten někdo mě pak začne časem trápit... a já nikdy neutíkám.

nageluju si vlasy
a tvrdou skořápkou protéká mé srdce
nevšiml sis

 jdu městem
 na tváři kamenný úsměv
 tak něžný
 že by ses rozplakal

 potmě a potichu
 v posteli prázdné
 ubíjím sliby
 sobě složené

 a kurzor na monitoru
 odťukává
 kolikrát ještě
 zemřu
krempi
04. 09. 2006
Dát tip
nechapem jak moze byt usmev kamenny a zaroven tak nezny... posledna sloha paci

Nicollette
04. 09. 2006
Dát tip
to se stává v každém věku buď můžeš jít do toho nebo ne a ztratit neni co to se stává pořád

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru