Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDialogy se smrtí IX. Čas říct sbohem
19. 11. 2006
0
1
790
Autor
TMT
M -Death, jsi tam?
D -Kde bych měla být? Jsem tady a poslouchám.
M -Minule jsem se nechal trochu unést....
D -To má být omluva?
M -To má být omluva.
D -Já ji nepotřebuji.
M -Nepotřebuješ?
D -Ne, sama jsem se nezachovala zrovna nejlíp.
M -Chceš říct, že...
D -Ano, i Smrt dělá chyby.
M -A omlouvá se?
D -Většinou ne, protože...
M -Není komu, co?
D -Ale je.
M -Narážíš na posmrtný život?
D -Tak trochu. Mluvím o hvězdách.
M -O hvězdách?
D -Jsou domovem mrtvých.
M -Vy je spalujete?
D -Těla zůstanou na planetách, duše vstoupí do hvězdy.
M -No, nezní to zrovna jako ráj...
D -Mysl dojde absolutního poznání, protože se spojí s ostatními a protože s tělem je omezována její schopnost uvažovat.
M -Nikdy jsem si nevšimnul, že bych byl nějak omezován.
D -Když nad tím tak přemýšlím, možná existují vyjímky.
M -Jasně. Díky.
D -Ale teď vážně, nedovedeš si ani přestavit, co to je.
M -Zatím ne.
D -Ještě chvilku to potrvá, než poznáš nejkrásnější okamžik v životě.
M -To má být propagace smrti?
D -Ne, já si nemusím dělat reklamu, mám svůj job jistý.
M -Hm, představa Smrti na úřadu práce...
D -Nech toho, odbočuješ od tématu.
M -O čem jsme se to vlastně bavili?
D -O posmrtném životě.
M -Díváš se někdy na televizi?
D -Je to fascinující pohled...
M -Včera tam byl dost dobrý film.
D -...jen tak stát poblíž hvězdy a naslouchat šepotu tisíce duší...
M -Byla to komedie.
D -...představ si, kolik takových hvězd je...
M -Strašně jsem se nasmál.
D -...kdyby se všechny propojily...
M -Nejlepší byla ta scéna ve stanu.
D -...vytvořily by mezigalaktický mozek...
M -Dokonalá parodie.
D -...jenom by to chtělo zabránit oněm tajemným výbuchům supernov...
M -Co? Říkala jsi něco?
D -Jestli jsem...já se snažím, popisuji ti tady něco, nad čím máš žasnout, rozvíjím své myšlenky a ty se jenom zajímáš, jestli jsem náhodou něco neříkala?
M -To má znamenat "ano" ?
D -Ano.
M -Fajn.
D -Dobře.
M -A o čem jsi mluvila?
D -Kašli na to. Co bylo v tom filmu?
M -To je jedno, byla to vlastně hovadina.
D -Jo, to se stává.
M -Hm...
D -Nemáš tam nějakou povídku?
M -Proč?
D -Něco bych si přečetla.
M -Možná by se dalo něco najít...Ale musel bych to hledat dlouho.
D -A budeš?
M -Co?
D -Hledat.
M -Jo, za chvilku se na to vrhnu.
D -Dobře.
M -A jak jde život?
D -No, znáš to, ten prevít se tady pořád motá a otravuje...
M -Tak jinak, jak se máš?
D -Mizerně.
M -Proč? Jsi Smrt, nejmocnější bytost v nekonečnu.
D -Jo?
M -Ne?
D -Ne, to teda nejsem.
M -Kdo může být mocnější než Smrt? Stvořitel?
D -Myslíš toho, co vymyslel první svět?
M -Jo.
D -Víš jak vůbec vznikl vesmír?
M -Jak?
D -To je nejkomičtější na celém tom...no na tom. Nikdo totiž neví, kdo a proč stvořil vesmír. Je docela možné, že jsme vznikli z jedné myšlenky posledního obyvatele předchozího vesmíru, ale to je jenom taková teorie.
M -Hezká teorie.
D -Jenomže takových je moc a všichni se v jednom kuse hádají, která z nich se má označit za správnou.
M -Můžeš mi popsat ty další teorie?
D -Ne.
M -Proč ne?
D -Už tak toho víš až moc. Šéfovi se to nelíbí.
M -Komu?
D -No, vesmír je jedno velké království a on je...
M -Král?
D -Ne. Jak se říká tomu, co je nad králem?
M -Nad králem? Hm...tak to nevím.
D -Vidíš, tak mu říkám Velký šéf.
M -On vládne vesmíru?
D -Mohl by ho jednou myšlenkou zničit.
M -Vládne vesmíru. Poslyš, není to ten stvořitel?
D -To ne, on není zas tak starý. Je mu pět.
M -Tisíciletí?
D -Roků.
M -A takové dítě...ehm...mladá bytost ovládá celý vesmír?
D -Zná tajemství existence.
M -Myslíš smysl života?
D -No, ví, kam směřuje vesmír a tak.
M -To ti můžu říct taky.
D -Vážně? Nemyslím si, že bys zjistil pravdu.
M -Proč ne?
D -Celá otázka je mnohem složitější než si myslíš. Je třeba vzít v potaz všechny informace o vesmíru a dát si je dohromady. Trvá to dlouho než se dobereš výsledku. Rekordem je pět let.
M -To není zas tak dlouhá doba.
D -Ani ne. Ale kdo z lidí má čas pět roků přemýšlet nad cílem vesmíru?
M -V tom máš pravdu. On ale není jediný, kdo ho zná, že ne?
D -Ne, já ho pochopitelně znám taky.
M -Tak proč je...velkým šéfem?
D -Vyhrožuje, že ten cíl odtajní všem lidem ve vesmíru.
M -Co by se stalo?
D -Když by to řekl většině, zničil by ho.
M -Takže konec světa?
D -Jo, zavřel by nám krám.
M -Jaký je cíl vesmíru?
D -Opravdu to chceš vědět?
M -Jo.
D -Můžeš z toho klidně zešílet.
M -Jo.
D -Dokonce tě to může zničit-nejenom tělo, ale i mysl.
M -Jo.
D -Já ti to teda řeknu...
M -Jo.
D -Ok, pěkně se usaď a poslouchej. Cílem vesmíru je být.
M -Cože?
D -To v podstatě znamená...........................
hovor byl přerušen