Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProhra
22. 12. 2006
4
8
1829
Autor
gab_1
PROHRA
Miloval jsem Tebe,
vážil jsem si doteků.
Snil jsem o Tvých ňadrech,
věřil tvému srdci
a na doživotní lásku.
Teď nemiluji nikoho,
už bojím se doteků.
Sním o věrných ňadrech,
o nepodplatitelném mozku.
O nevykalkulované lásce.
Srdce se nedá podplatit,
to jen mozek zklamal.
Ale zůstává nádherné tělo.
Tělo, které chce být
mé až do konce života.
Prachy mi Tě vzaly.
Špína tisíckrát ohmataných bankovek.
Táhni za tím, co je jak strýček Skrblík!
S Eury místo duhovek.
Jednou pochopíš svůj omyl.
Když slyšel jsem vzdechy za zdí,
přišel jsem o kus srdce.
Jen mozek chladně konstatoval,
že za nic nestojíš.
A že jsem poražen šmejdem.
Raději už nechci žádnou.
Třeba je někde nějaká
Míša, Lucka, Jana ,Radka či Adéla,
která by mě udělala šťastným.
Ale dokážu já ještě totéž?
GAB☺
8 názorů
_Rebelka11
27. 12. 2006
Gabíšku... tvůj život není závidění hodný, ale styl jakým ho žiješ je úžasně silný a svobodný..
jak řekla Sarrah...
jinak určitě to dokážeš..:-) *
S každou novou prohrou je to stále těžší a těžší.....nenech si vzít svůj úsměv GAB :o)*
za upřímnost*