Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV místě ...
08. 01. 2007
2
6
1249
Autor
Ufounek
Stála v místě setkání,
dotyků,
váhání vzájemných,
zatají se ...
Dotkla se místa čarovného,
zátoky přání.
Blízko si byla,
jiným vzdálená...
Pohlídala v místě kulatých hledání,
souznění propojených,
Poznají se ...
Zmrazená v místě větrolamů,
oboustranných sálání,
Zatají se ...
Spoutáná v barevných temnotách,
v místě uleknutých poznání,
naladí se ??....
6 názorů
No, díky za uznání; ale s tím "průměrným čtenářem", to samozřejmě nebylo míněno tak docela vážně, ale v tu chvíli se tam v podstatě nic jiného napsat nedalo.
Že prý "rád čteš mé kritiky" - já teď pročítám všechny Ufounkovy básně systematicky od první až do konce, chci věci přijít na kořen, co v nich vlastně vězí; zatím jsem ale k tomu připsal spíš jen pár krátkých poznámeček, tohle byl první delší komentář. Takže jestli tě to opravdu zajímá, jestli zase ještě napíšu něco zásadního, pošlu ti avízo.
...Jopole dík...rád čtu tvé kritiky...já vždy mám jenom pocit...pocit, který je možná málo, možná
vše...trošku mi vadí zařazení "průměrný čtenář"...
zatím na Písmáku dalšího podobného neznám...jsi prostě individualita...
Tak s touhle básní mám opravdu velké potíže, jak ji ohodnotit. Na straně jedné krásně citlivá poetika, se silným vyzněním; na straně druhé... Je tu nějaký rušivý element, který se dá jen velice těžko popsat. Tak trochu, jako by se zde proplétaly dva zcela různé prameny vyprávění, které jen zčásti spolu navzájem souvisí.
Klíčem k tomu je snad hned ten první verš:
Stála v místě setkání,
dotyků,
váhání vzájemných
- tak až dosud je to právě ta krásná, bez dalšího srozumitelná a čtenáře oslovující poetika; jenže pak k tomu, zcela nečekaně a bez rozpoznatelné souvislosti, přistoupí ono:
"zatají se..."
Tím je nějak přetržena nit, sled poetických obrazů, čtenář ztratí souvislost, musí náhle znovu hledat, co tu vlastně má být řečeno. A tohle se netýká jenom téhle básně, naopak tenhle styl profiluje vlastně většinu tvé tvorby.
Tak tolik na stranu jednu; jenže na straně druhé, zrovna a právě tahle "dvojkolejnost" ti umožnila vytvořit ten silný závěr, kde ona nečekanost, tento jakýsi "protipohyb" je náhle největším plusem básně, totiž ono podivuhodně, znepokojivě mnohovýznamové "naladí se?..."
Takže, milý Ufounku, můj celkový závěr tady by byl: ano, pěstuj si nadále svůj vlastní styl, je v něm něco neobvyklého, jedinečného; ale dávej si přitom velký pozor, je v tom zároveň něco velice ošidného, co tě velice rychle může převést na špatnou kolej, na které tě průměrný čtenář (jako já, například :-D) dost dobře nedokáže následovat.
moc zvláštní... líbí se mi:
Blízko si byla
jiným vzdálená...
a taky místo kulatých hledání...