Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O N A

09. 01. 2007
2
8
1308
Autor
Ufounek

O čem to bude dneska?

 

o tom jak mi chybíš ...?

jak Tě slyším, den co den, přicházet po schodech,

a po tichu se vkrádat do zámku,

aby si nevzbudila berušku ...??

 

Tak o čem to bude?

 

o zdrhnutí do jinýho města ...?

zasypání všeho za sebou,

o Tvým semínku v hlavě,

které zběsile klíčí a našeptává ...něco o velkým městě měst?

 

Ale ne ....

Tohle povídání nebude..., jak se tváří

....plné zmaru,

              výčitek,

                 smutnění,

                     odladění se od Tebe.

Bude jako jsme my dvě,

....šťastné,

         opilé žitím,

.....sebou,

 Bude unášené neuvěřitelným setkáním v ten den ...

 

Nebo to tak nemáš?

Já vím, že ...

slovíčkama jsme malovaly mockrát ...

 

Ale o čem to bude dál?

 

Bude to ještě o nás dvou ..?

O těch kouzelných chvílích,

             dlouhých hovorech,

            zázračném  mlčení,

            o komických střetnutí na Kampě ?

 

Tak o čem to bude?

 

.........snad nejsme už tak daleko .......  

 


8 názorů

Ó
19. 01. 2007
Dát tip
...zajimavé...dnes to cítím jinak...já si Tě tak trošku zařadil jako malé létající třeštidílko....a to co čtu je hluboké, uvážlivé...

Jopol
19. 01. 2007
Dát tip
Ufounku, já už jsem ti můj názor na tuhle báseň předeslal, ale stejně... Když se na ni podívám znovu (a znovu), vždycky se dostaví ten samý pocit: tichý, němý úžas, jak ten samý Ufounek, který si ještě před nedávnem sám nevěřil, může mít tak neuvěřitelnou sílu - sílu výrazu, sílu niternosti, sílu citu... Že je "jenom" vypovídající? - A o čem asi jiném by měla být poezie, než vypovídat o nás, o našich životech, o našich pocitech, o našich bolestech? Ufounku, někdy jde opravdu až tíseň z představy, jak až hluboko do lidského nitra dokáže proniknout tvůj básnický zrak sokolí... A jako stébla se člověk drží naděje, že jeho samotného vynecháš, ušetříš svého rentgenového pohledu; kdo ví, kam až by jsi dohlédla... Neznám adresátku tvé zprávy, a přece - při její četbě prožívám snad bezmála ty samé pocity jako ona - tak živé jsou tvé verše! A ty se ještě bráníš, když tě nazývám umělkyní; jestli by tohle nemělo být umění, pak už bych opravdu nevěděl, co ještě jiného...

Tak nakonec precetla a ani nevi jak reagovat. Po prvnich dvou odstavcich lehce se slzami v ocich...ale spis Ti to reknu jinym zpusobem nez takhle.

Ufounek
09. 01. 2007
Dát tip
když jí řeknu ..ale ona tady občas chodí, tak možná jo ..říkat jí nebudu

martinez
09. 01. 2007
Dát tip
dopis... přečte si ho? :o)

Ufounek
09. 01. 2007
Dát tip
jo, beru ta je jen vypovídající

Ó
09. 01. 2007
Dát tip
...opět je to pěkně napsané...ale tady se tvůj ojedinělý styl ztrácí....

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru