Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTy...
20. 01. 2007
1
5
550
Autor
Mist
Zkrvavená, rozervaná, poražená
Před tebou stojím
Prosím o odpuštění
Bojím se svých provinění
Bojím se sama sebe
Mám cejch prokletých
Trním, bahnem, krví se prodírám
Padám k tvým nohám
Černé slzy na tvářích mám
Šeptám ti motlitby
Tělem tě uplácím
Bereš si mě celou
Líbáš mou duši
V kůži tě mám, jsi moje krev
Moje prokletí…
Nenasytný
Bereš bez dávání
Dech se mi krátí
V prach se obracím
Vidím slunce, vidím den
Mé slzy jsou čisté
Hříchy odpuštěné
Zapomenuté
Stojíš tam v slzách,
Na tváři máš usměv bohů
Díky ti, lásko….
5 názorů
troska viac spracovat..porozmysat...je to o odpusteni...pekne..ale trosa narychlo
je tam hodně emocí a ten konec, jako by patřil mé osobě ... jsem v slzách ...
no..až příliš se snažíš vypsat ten pocit..působí potom dost "ukňouraným" dojmem
připmíná mi to brainstorm.... přijde mi, že jsi psala a psala a psala.. házela myšlenky na papír... koncept to je zajímavý a mohlo by z něj vzejít něco dobrého, zkus se k tomu později vrátit.. uspořádat to, doladit...