Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMlhavě
06. 02. 2007
11
27
2568
Autor
Josefína
zasklené vrcholky hor
křehké
za vitrínou
ledovce
dětský hlas si prozpěvoval
nebo spíš broukal
a najednou sevřel ruku v pěst
a udeřil
(pak nervózně napjal prsty
aby ty střepy dostal zpět)
až pálily mě oči
a ty ses nade mnou celou noc skláněl
a přišíval mi slzný korálky
na tváře
jeden po druhým
malou jehlou -
jako dopoledne pulcům
jsi s něžností
sešíval
trhliny
oceán
slyšíš mě?
volám tě!
řekla jsem
27 názorů
broukat bych si chtěla, ale to nemůžeš jen tak sama od sebe.
ztrácí se v zápěstí.
cercle vicieux zůstává.
dik.
tak to každopádně. doufám že ses již plně zregeneroval /z tý chřipky/ abychom to mohli v úterý zasejc rozjet, hehe, možná i se starým
Lord_Beliahl
17. 02. 2007
ach máš pravdu, ale jak jsem to našla, tak napsala, dikuji
ps. nemůžu psát pořád protože by to bylo pořád prázdnější a prázdnější víš, ne? pa.