Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSportem ke zdraví?...No jistě... :-)
Dívám se na hodinky.Je právě 23.00.Pomalu se oblékám a jdu ven.Proč? No přece sportovat.
V tuhle hodinu? Ta je pro běhání nejlepší.
Vyrážím.
Všude okolo je tma a nepříjemné chladno.
Moje tělo je ztuhlé a ospalé.Jen těžko se srovnává
s tím,co s ním teď provádím.
500 metrů …
Nohy tupě dusají nerovnou silnici.Snažím se pravidelně dýchat.Pocity - –nic moc!
2000 metrů …
Kolem probíhá toulavý pes a zuřivě štěká.Zřejmě mne považuje za vetřelce.
Pocity – o malinko lepší,neboť tělo si zvyká.
3000 metrů …
Krize pominula,nesnesitelný chlad se stává příjemným.Nechávám myšlenky volně plynout.
Pocity – nádherné.
4000 metrů …
Pozoruji události v dálce před sebou.Vidím světla pouličních lamp ve vedlejší vesnici.
Pocity – v pohodě.
5000 metrů …
Potkávám pár lidí,kteří jdou z odpolední směny.
Cítím jejich udivené pohledy,ale běžím dál.
Pocity – na hranici pohody a nepohody.
6000 metrů …
Začíná tuhý boj s podvědomím.
Já: „Už nemůžu,kašlu na to,to stačí!“
Podvědomí: „Ne,nestačí ještě alespoň kousek!“
Pocity – začíná mi být na nic.
6300 metrů …
Abych přemohl nepříjemné pocity,snažím se v dálce fixovat hvězdy pohledem unavených očí.
Proti mně jede automobil a jeho světla mě prudce oslňují.
„Bože!Jak nenávidím ta světla!Který blbec?!“
Naštěstí to přepnul na tlumené.
Opakovaný boj s podvědomím.
Já: „Fakt na to seru!“
Podvědomí: „Na to zapomeň!!! Makej! Ty zdechlino jedna!!!“
Já: „!!!!!“
Podvědomí: „Ještě aspoň těch 200 metrů….“
Pocity – krize.
6500 metrů …
Ustávám v běhu.Chvíli se potácím po cestě sem a tam,jako po flámu.Ale i to pomalu přechází.
Podvědomí: „Tak jak se cítíte,pane,po 6500 metrech?“
Já: „Ale jo,jde to.“
Pocity – velká úleva.
Čas: 23.40 hod.
Uléhám do vany plné příjemně teplé vody.
Nechávám myšlenky volně plynout….
Pocity – příjemná úleva.
Usínám ….
Probudí mě nepříjemná zima.Voda ve vaně je téměř chladná!Sakra blbá věc!
Čas: 2.30 hod.
Jdu konečně spát.
Pozítří to zkusím zase.Ale bez té studené vody!
Kritiku mohu dát jen nekterým kritikům. Nestačí jenom cvičit prsty a fantazii.
Jinak velice zajímavé pojetí.
Jinak velice zajímavé pojetí.
zkumavinka
12. 10. 1999
hmm, já to taky znám z osobní zkušenosti.. dokonce včetně tý vany.. : ) ..brr, vždycky to probuzení děsně studí..
na co bych se namáhal? Od toho mám řidičák.. A po šesti kilometrech se motor ještě ani neohřeje, tak je to v pohodě.
Ale tou vanou jsi mě navnadil.. A my musíme mít jenom takový ten blbý sprchový kout...
Ale tou vanou jsi mě navnadil.. A my musíme mít jenom takový ten blbý sprchový kout...
Mno..., kromě uléhání do vany příjemně teplý vody, předchozí pocity nesdílím - nikdy jsem je nezažil. A ...ehm...ani nechci, ale viď, že to nevadí...:-))
Jsem tvor, kterého nic nepřinutí učinit zbytečný pohyb. Tvé nadšení mi je sice sympatické, ale sám ho nikdy nepocítím. To takhle doběhnout do hodpůdky...